3 Tdo 471/2025 – Nejvyšší soud

3 Tdo 471/2025-456 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 6. 2025 o dovolání, které podal obviněný M. S. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2024, sp. zn. 9 To 380/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 1 T 66/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání obviněného M. S. odmítá. Odůvodnění: I. 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 12. 8. 2024, sp. zn. 1 T 66/2024, byl M. S. (dále rovněž jako „obviněný“ či „dovolatel“) uznán vinným jednak přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku, jednak přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, a to na podkladě skutkového stavu spočívajícího v tom, že dne 21. 2. 2024 v době kolem 23:35 hod. v Praze XY, XY, stojíc ve vozovce před domem, mával na projíždějící vozidla nožem drženým v levé ruce za současného pokřikování, že všechny zabije, přičemž následně s nožem v ruce vběhl do autobusu linky č. XY, který zastavil na přilehlé zastávce MHD ,,XY“ ve směru ulice XY, ve kterém po výzvě ze strany řidiče autobusu poškozeného P. G., nar. XY, a jeho syna poškozeného P. G., nar. XY, aby opustil autobus, proti nim namířil nůž držený v levé ruce a sděloval jim, že je pobodá a zabije, přičemž poté začal takto vykřikovat i na ostatní cestující v autobuse, kdy opakoval, že tyto zabije nebo pobodá, a následně byl na místě zadržen přivolanou hlídkou PČR, čímž vyvolal minimálně v poškozených P. G., nar. XY, a P. G., nar. XY, odůvodněnou obavu o jejich zdraví či život, a uvedeného jednání se dopustil, ač byl pro přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 14. 8. 2018 sp. zn. 58 T 50/2018. 2. Za to byl obviněný odsouzen podle § 353 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 14 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. 3. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to kuchyňského nože se zelenou rukojetí a kobercového nože se žlutou rukojetí. 4. Podle § 99 odst. 2 písm. b), odst. 4 tr. zákoníku bylo obviněnému uloženo ochranné léčení protialkoholní a protitoxikomanické v ústavní formě. 5. Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 12. 8. 2024, sp. zn. 1 T 66/2024, podal obviněný odvolání směřující do všech výroků napadeného rozsudku. 6. O odvolání rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. 11. 2024, sp. zn. 9 To 380/2024, a to tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. v napadeném rozsudku zrušil pouze výrok o trestu odnětí svobody a způsobu jeho výkonu a při nezměněném výroku o vině přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku a přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, při nezměněném výroku o trestu propadnutí věci a při nezměněném výroku o uložení ochranného léčení podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného odsoudil podle § 353 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 11 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. II. 7. Proti výše citovanému rozsudku Městského soudu v Praze podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání (č. l. 372–374 spisu), které následně k výzvě soudu prvního stupně k odstranění nedostatků obsahových náležitostí podaného dovolání ve smyslu ustanovení § 265h odst. 1 tr. ř. doplnil dne 13. 5. 2025 v tom směru, že vymezil důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. a), g) tr. ř. (č. l. 445–446 spisu). 8. Naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř. spatřuje obviněný v tom, že odvolací senát Městského soudu v Praze 9 To rozhodoval o třech zcela nesouvisejících věcech, kdy vedle rozhodnutí o jeho odvolání, rozhodoval rovněž o stížnosti proti rozhodnutí, jímž byl dovolatel ponechán ve vazbě, a o stížnosti proti rozhodnutí týkajícího se námitky podjatosti samosoudkyně soudu prvního stupně. Zmíněný senát tak získal informace o věci samé ještě před meritorním rozhodováním, což mohlo podle dovolatele ovlivnit názor a úsudek soudu ve věci samé. Uvedl, že pokud není v rozvrhu práce upraveno, že související věci napadají z procesní ekonomie jednomu senátu, pak se jedná o porušení ústavně garantovaného principu zákonného soudce. V tomto směru odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu (usnesení ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 25 Cdo 4852/2016) a judikaturu ESLP (rozhodnutí ve věci Piersack proti Belgii ze dne 1. 10. 1982, stížnost č. 8692/79). 9. Dále obviněný napadl nestrannost znalkyně MUDr. Gabriely Léblové, která na obviněného v projednávané věci vypracovala znalecký posudek. Namítl, že obhajoba vznesla námitku podjatosti znalkyně s odkazem na její negativní zkušenost s obhájcem dovolatele, kvůli které chtěla skončit s výkonem své praxe. Obviněný vznáší otázku, zda má být znalec nepodjatý po celou dobu trestního řízení či zda postačí jeho nepodjatost v době vyhotovování znaleckého posudku, kdy na tuto sám odpovídá s tím, že podle § 105 odst. 3 tr. ř. musí být znalec nepodjatý po celou dobu. Je proto přesvědčen, že skutkový závěr o jeho vině byl učiněn na základě procesně nepoužitelného důkazu, znaleckého posudku vypracovaného objektivně podjatou znalkyní, což naplňuje dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 10. V návaznosti na výše uvedené obviněný navrhl, aby byl dovoláním napadený rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2024, sp. zn. 9 To 380/2024, zrušen v celém rozsahu a věc mu byla vrácena k novému projednání a rozhodnutí, případně aby byl zrušen v celém rozsahu i předcházející rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 12. 8. 2024, sp. zn. 1 T 66/2024, a věc byla vrácena tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. 11. K dovolání obviněného se ve smyslu znění § 265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“), v rámci vyjádření doručeném Nejvyššímu soudu dne 28. 3. 2025, sp. zn. 1 NZO 188/2025, tedy ještě před zasláním výzvy obviněnému podle § 265h odst. 1 tr. ř., která mu byla doručena dne 2. 5. 2025. 12. Poté, co zopakovala dosavadní průběh řízení a námitky obviněného, uvedla, že ze spisového materiálu, který měla k dispozici nebylo zřejmé, zda byl obviněný předsedou senátu soudu prvního stupně vyzván k odstranění vad ve smyslu § 265h odst. 1 tr. ř. (pro neoznačení zákonného ustanovení dovolacího důvodu) s tím, že pokud byl obviněný vyzván k odstranění vad ve smyslu ustanovení § 265h odst. 1 tr. ř., a vady neodstranil, je namístě dovolání odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. 13. Z procesní opatrnosti se nicméně státní zástupkyně vyjádřila k námitce obviněného stran vyloučení senátu, kdy uvedla, že akcentované vyloučení senátu či jeho členů podle § 30 odst. 2 tr. ř. není vůbec namístě, neboť ani jeden z jeho členů nerozhodoval ve věci v přípravném řízení, ale až v řízení o odvolání (logicky tedy po podání obžaloby). Odvolání obviněného bylo navíc senátu odvolacího soudu přiděleno k vyřízení dne 7. 11. 2024 společně s oběma stížnostmi v téže věci. Ve vztahu k námitce podjatosti znalkyně MUDr. Leblové státní zástupkyně uvedla, že identickou námitku uplatnil obviněný jak v řízení před soudem prvního stupně, tak v řízení před soudem odvolacím. Oba soudy se tedy uvedenou námitkou již zabývaly. 14. Po zvážení všech aspektů posuzované věci státní zástupkyně dospěla k závěru, že dovolací argumentace obviněného neodpovídá žádnému z dovolacích důvodů uvedených v § 265b tr. ř. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud takto podané dovolání v neveřejném zasedání, k jehož konání může přistoupit podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř., odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. 15. Dne 9. 4. 2025 byla Nejvyššímu soudu doručena replika obviněného k vyjádření státní zástupkyně. V rámci této repliky obviněný konkretizoval svou dovolací argumentaci v tom směru, že své námitky podřadil pod dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. a), g) tr. ř. Dále setrval na svém závěru, že postupem odvolacího soudu bylo porušeno jemu garantované právo na zákonného soudce, a současně byla klíčová skutková zjištění založena na znaleckém posudku, který měl být jako procesně nepoužitelný důkaz vyloučen. 16. Poté, co obviněný na podkladě výzvy soudu k odstranění vad podaného dovolání podle § 265h odst. 1 tr. ř. označil zákonné ustanovení dovolacích důvodů (č. l. 445–446 spisu), bylo doplnění dovolání dne 22. 5. 2025 doručeno Nejvyššímu státnímu zastupitelství k případnému vyjádření. Dne 29. 5. 2025 bylo Nejvyššímu soudu doručeno sdělení státní zástupkyně, že nevyužije svého práva se k předmětnému doplnění dovolání obviněného vyjádřit. Sdělení státní zástupkyně již nebylo zasíláno na vědomí obhájci obviněného. III. 17. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda