3 Tdo 754/2017 – Nejvyšší soud

18 Pokračování 19 3 Tdo 754/2017 3 Tdo 754/2017-68 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 9. 2017 o dovolání nejvyššího státního zástupce podaného v neprospěch obviněného Mgr. R. K. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 12. 2016, sp. zn. 2 To 91/2016, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 57 T 4/2015, takto: Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se ruší usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 12. 2016, sp. zn. 2 To 91/2016, ve vztahu k bodu 1) rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2016, sp. zn. 57 T 4/2015, jakož i rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2016, sp. zn. 57 T 4/2015, kterým byl obviněný podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby pro skutek pod bodem 1) obžaloby Vrchního státního zastupitelství v Praze sp. zn. 7 VZV 24/2013, jakož i rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Městskému soudu v Praze, aby předmětnou věc v rozsahu zrušení znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Napadeným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2016, sp. zn. 57 T 4/2015 (dále jen soud prvního stupně) byl obviněný Mgr. R. K. podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby pro skutky spočívající v tom, že 1) jako policejní orgán, při plnění svých služebních úkolů a povinností úřední osoby vyplývajících z jeho služebního zařazení vrchního komisaře Policie ČR Služby kriminální policie a vyšetřování Útvar odhalování korupce a finanční kriminality (dále jen SKPV ÚOKFK), který od měsíce července 2012 do 30. 4. 2013 vedl trestní řízení, evidované u Policie ČR SKPV ÚOKFK pod č. j. OKFK-210/TČ-2011, ve věci uzavírání pronájmů dálničních odpočívek a výstavby a provozování benzinových čerpacích stanic mezi příspěvkovou organizací Ředitelství silnic a dálnic a dalšími společnostmi (dále jen trestní věc ŘSD), které bylo vedeno proti obviněným Ing. P. L., J. N., M. H., R. W., M. S., A. B. a dalším osobám pro trestné činy mj. přijímání úplatku dle ust. § 160 tr. zákona účinného do 31. 12. 2009, podplácení dle § 161 tr. zákona, porušování povinnosti při správě cizího majetku dle § 255 tr. zákona, podplacení podle § 332 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku a další tr. činy, založil nejpozději dne 29. 4. 2013 do originálu spisového materiálu č. j. OKFK-210/TČ-2011 písemnost nazvanou jako „Úřední záznam o předání předvolání k výslechu svědka svědkyni P. K., pro vnitřní potřebu, do zjištění stavu věci nezakládat do originálu spisu“, zaevidovanou v systému Elektronického trestního řízení u Policie ČR pod č. j. OKFK-210-2044/TČ-20111-251002 a datovanou dnem 9. 4. 2013, kterou ve skutečnosti sepsal dne 10. 4. 2013 na svém pracovišti v ul. N. P., P., společně s dalším pracovníkem Policie ČR SKPV ÚOKFK, odboru korupce, kpt. Ing. P. H. o průběhu jejich jednání se svědkyní P. K., které proběhlo dne 9. 4. 2013, a do které m. j. výslovně uvedli o vyjádření P. K., svědčící v uvedeném tr. řízení v neprospěch obviněných J. N. a M. H., tyto skutečnosti: 1) … „Když začala vypovídat a bylo zřejmé, že nátlak policistů splnil svůj účel, mělo dle sdělení jmenované dojít k přerušení výslechu a její výpověď měla poté pokračovat formou výslechu svědka. Tento úkon byl proveden jako neodkladný a neopakovatelný úkon“, a dále 2) … „Protokol o výslechu utajeného svědka M. S.“, jakož i další skutečnosti, ze kterých zcela bez jakýchkoliv pochybností vyplývalo, že právě P. K. je ve věci jím vedené pod č. j. OKFK-210/TČ-2011 svědkyní vystupující dle ust. § 55 odst. 2 tr. řádu jako utajená svědkyně pod smyšleným jménem M. S., a následně dne 29. 4. 2013 v době od 10.00 hod. do 11.15 hod. na svém pracovišti v ul. N. P. v P., při úkonu trestního řízení spočívajícím v nahlédnutí do spisu č. j. OKFK-210/TČ-2011 dle ust. § 65 odst. 1 tr. řádu, předložil JUDr. Janu Szewczykovi, AK Kaprova č. 15/11, Praha 1, obhájci M. H., tento úřední záznam z 9. 4. 2013 společně s dalšími materiály shromážděnými v tr. řízení pod č. j. OKFK-210/TČ-2011 v úmyslu umožnit obhájcům vystupujícím v tr. řízení pod č. j. OKFK-210/TČ-2011 a jejich prostřednictvím i samotným obviněným v tr. věci ŘSD neoprávněně se seznámit s informací o skutečné identitě svědkyně P. K., kdy tato informace byla vedena v režimu stupně utajení „VYHRAZENÉ“ podle § 139 zák. č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, s odkazem na Nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, ačkoliv byl z důvodu svého postavení pol. orgánu, který vedl tr. řízení pod č. j. OKFK-210/TČ-2011, srozuměn s tím, že v případě obhájců a obviněných vystupujících v tr. řízení pod č. j. OKFK-210/TČ-2011 se jedná o osoby, které nejsou oprávněny seznamovat se s utajovanými informacemi, kdy k postupu dle ust. § 55 odst. 2 tr. řádu došlo právě z toho důvodu, aby osoby obhájců a obviněných ve věci vedené pod č. j. OKFK-210/TČ-2011 nemohly být seznámeny s pravou identitou svědkyně vystupující pod smyšleným jménem M. S., a současně úmyslně umožnil JUDr. Janu Szewczykovi pořídit si kopii tohoto úředního záznamu z 9. 4. 2013, v němž jako policejní orgán provádějící tr. řízení pod č. j. OKFK-210/TČ-2011 také subjektivně vyjevil svoji legendu o nezákonném průběhu předchozího úkonu tr. řízení v tr. věci ŘSD, spočívajícím ve výslechu svědkyně P. K., provedeném s utajením její skutečné identity podle § 55 odst. 2 tr. řádu, při němž mělo údajně dojít porušením ustanovení tr. řádu a také právních předpisů upravujících povinnosti příslušníků Policie ČR k manipulaci osoby P. K. a tak i obsahu takové její výpovědi jinými příslušníky Policie ČR SKPV ÚOKFK, přičemž s ohledem na svou detailní znalost obsahu usnesení o zahájení trestního stíhání, vydaného dne 22. 12. 2011 podle § 160 odst. 1 tr. řádu pod č. j. OKFK-210-259/TČ-2011-200206 mj. proti obviněnému M. H., jehož obhájcem je JUDr. Jan Szewczyk, pro trestné činy přijímání úplatku podle § 160 odst. 1, 3 písm. a) tr. zákona a porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1,3 tr. zákona, spáchaného ve formě účastenství podle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zákona (pomocník), a proti obviněnému J. N., jehož obhájcem je JUDr. Jan Schramhauser, Ph.D., pro trestné činy podplacení podle § 161 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákona a porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 3 tr. zákona, spáchaného ve formě účastenství podle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zákona (organizátor), které bylo opřeno o výpověď P. K., provedenou policejním orgánem SKPV ÚOKFK za použití postupu podle § 55 odst. 2 tr. řádu, čímž obhájcům JUDr. Janu Szewczykovi a JUDr. Janu Schramhauserovi, Ph.D., neoprávněně umožnil provedení obhajoby obviněných M. H. a J. N. v trestním řízení v tr. věci ŘSD vedené proti nim za použití argumentu o nezákonném způsobu provedení konkrétního úkonu trestního řízení, spočívajícího ve výslechu svědkyně P. K. za použití ust. § 55 odst. 2 tr. řádu, předcházejícího samotnému zahájení trestního stíhání J. N. a M. H. vydáním usnesení podle § 160 odst. 1 tr. řádu pod č. j. OKFK-210-259/TČ-2011 dne 22. 12. 2011, čímž pak obhájci JUDr. Jan Szewczyk a JUDr. Jan Schramhauser, Ph.D., zpochybnili zákonnost vydání tohoto usnesení a současně tak i zákonnost způsobu vedení celého trestního řízení v trestní věci ŘSD, když takového jednání se dopustil přesto, že jako držiteli osvědčení fyzické osoby č. NBÚ-076538, vydaného Národním bezpečnostním úřadem dne 15. 9. 2009 s platností do 14. 9. 2018, pro nakládání s informacemi vedenými ve stupni utajení „DŮVĚRNÉ“, tedy ve stupni vyšším než „VYHRAZENÉ“, mu byla ustanoveními § 65 odst. 2 a § 66 odst. 1 zák. č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, zvlášť uložena ochrana utajované informace, přičemž z titulu svého postavení byl srozuměn s tím, že pravá totožnost utajené svědkyně vystupující pod jménem M. S. je v souladu s ust. § 139 zák. č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, s odkazem na Nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, utajovanou informací vedenou v režimu utajení „VYHRAZENÉ“, když tímto svým jednáním současně porušil jednak ust. § 2 zák. č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, dle kterého Policie ČR slouží veřejnosti, jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, jednak ust. § 45 odst. 1 písm. a), b), c) zák. č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, podle nichž je příslušník povinen dodržovat služební kázeň, spočívající v nestranném, řádném a svědomitém plnění služebních povinností příslušníka, které pro něj vyplývají z právních předpisů, služebních předpisů a rozkazů, zdržet se jednání,