3 Tdo 785/2009 — Nejvyšší soud

3 Tdo 785/2009 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:9. 12. 2009 Spisová značka:3 Tdo 785/2009 ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:3.TDO.785.2009.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí -I.ÚS 826/10JUDr. Ivana Janůodmítnuto14.1.2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 785/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. prosince 2009 o dovoláních podaných obviněnými M. M. a H. T., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 3. 2009, sp. zn. 10 To 291/2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 5 T 117/2004, takto: I. Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. M. odmítá. II. Podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. ř. se dovolání obviněné H. T. odmítá. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 20. 6. 2005, sp. zn. 5 T 117/2004, byli M. M. a H. T. uznáni vinnými trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák., který měl po skutkové stránce spočívat v tom, že „od přesně nezjištěné doby roku 2002 do 6. 9. 2002 v obci Č.-B., okres H. K., na pozemcích náležejících k domu a v prostorách domu, které společně obývali, vypěstovali 499 rostlin Cannabis sativa – konopí setého, z něhož bylo možno získat nejméně 71,111 g suché využitelné hmoty obsahující přibližně 1,920 gramů čisté psychoaktivní látky THC, přičemž konopí seté (Cannabis sativa) je omamnou látkou zařazenou do seznamu IV podle Jednotné úmluvy o omamných látkách (vyhláška č. 47/1965 Sb.), který je přílohou č. 3 zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách.“ Za tento trestný čin byl obviněný M. M. podle § 187 odst. 2 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Podle § 60a odst. 1 tr. zák. ve spojení s § 58 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let za současného vyslovení dohledu. Obviněná H. T. byla podle § 187 odst. 2 tr. zák. odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců. Podle § 60a odst. 1 tr. zák. ve spojení s § 58 odst. 1 tr. zák. jí byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let za současného vyslovení dohledu. Podle „§ 55a odst. 1 písm. a), b) tr. zák.“ byl obviněné H. T. uložen trest propadnutí věci, a to „věcí zajištěných při domovní prohlídce dne 6. 9. 2002 v místě jejího bydliště v obci uvedených v seznamu na č. l. 68-69 pod body 1-41, spisu Okresního soudu v Hradci Králové, 5 T 117/2004“. O odvoláních obou obviněných a M. V. - matky obviněné H. T. - rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 1. 11. 2005, sp. zn. 10 To 374/2005, jímž tato odvolání podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítl. Shora citované usnesení odvolacího soudu bylo z podnětu dovolání obou obviněných zrušeno usnesením Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 21. 6. 2006, sp. zn. 3 Tdo 687/2006, přičemž podle § 265l odst. 1 tr. ř. byla věc přikázána Krajskému soudu v Hradci Králové, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí poukázal na zjištěné vady, odvolacímu soudu uložil, v jakých směrech má být řízení ve vztahu k soudy použité právní kvalifikaci skutku doplněno, když zároveň k posuzování relevantních právních otázek vyslovil závazný právní názor (§ 265s odst. 1 tr. ř.). Krajský soud v Hradci Králové se následně věcí znovu zabýval a rozsudkem ze dne 14. 11. 2006, sp. zn. 10 To 291/2006, podle § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. k odvolání obviněných napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. pak sám ve věci znovu rozhodl, že se obvinění uznávají vinnými trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 tr. zák., jehož se dopustili skutkem spočívajícím v tom, že „od přesně nezjištěné doby roku 2002 do 6. 9. 2002 v obci Č.-B., okr. H. K., na pozemcích náležejících k domu a v prostorách domu, které společně obývali, vypěstovali přesně nezjištěné množství, zejména však 499 rostlin Cannabis sativa – konopí setého, z něhož bylo možno získat nejméně 71 111 g suché využitelné hmoty obsahující přibližně 1 920 g čisté psychoaktivní látky THC, část rostlin dále zpracovávali sklízením, sušením a odtrháváním listů a květů do stavu způsobilého ke spotřebě (marihuana), čímž získali nejméně 5040 g sušené drti z těchto rostlin, přičemž konopí seté je omamnou látkou zařazenou do seznamu IV podle Jednotné úmluvy o omamných látkách, který je přílohou č. 3 zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách.“ Za tento trestný čin byli obvinění podle § 187 odst. 1 tr. zák. odsouzeni k trestu odnětí svobody, a to obviněný M. M. v trvání jednoho roku a šesti měsíců a obviněná H. T. v trvání dvou let. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. byl oběma obviněným výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let a šesti měsíců. Podle § 55 odst. 1 písm. a), b) tr. zák. byl obviněné H. T. uložen rovněž trest propadnutí věci, a to věcí jednotlivě specifikovaných ve výroku rozsudku. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 14. 11. 2006 (§ 139 odst. 1 písm. a/ tr. ř.). Rovněž proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podali oba obvinění dovolání, o nichž Nejvyšší soud České republiky rozhodl usnesením ze dne 19. 9. 2007, sp. zn. 3 Tdo 575/2007, tak, že obě dovolání odmítl – dovolání obviněného M. M. podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a dovolání obviněné H. T. podle § 265i odst. 1 písm. e)tr. ř. K ústavní stížnosti obviněných následně Ústavní soud České republiky vydal dne 18. 11. 2008 nález pod sp. zn. II. ÚS 254/2008, jímž vyslovil, že posledně uvedenými rozhodnutími Krajského soudu v Hradci Králové a Nejvyššího soudu České republiky bylo porušeno základní právo stěžovatelů na osobní svobodu garantované čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a proto tato rozhodnutí zrušil. V odůvodnění nálezu podrobně rozvedl své úvahy a zejména konstatoval, že krajský soud rozšířil popis stíhaného jednání nad rámec obžaloby (přesněji nad rámec výroku rozsudku soudu prvního stupně), přičemž nešlo o pouhé upřesnění, které by dle názoru Nejvyššího soudu vysloveného v usnesení ze dne 21. 6. 2006, sp. zn. 3 Tdo 697/2006, samo o sobě nijak nezhoršovalo postavení obviněných. Tím podle názoru Ústavního soudu došlo k porušení zákazu reformationis in peius. Po doručení nálezu se věc vrátila ve smyslu ustanovení § 314h odst. 1 tr. ř. do stádia před vydáním rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 11. 2006. Krajský soud v Hradci Králové poté ve věci rozhodl znovu rozsudkem ze dne 16. 3. 2009, č. j. 10 To 291/2006-731, jímž z podnětu podaných odvolání obviněných podle § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 20. 6. 2005, č. j. 5 T 117/2004-501, v celém rozsahu zrušil. Za podmínek podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněné na původním skutkovém základě, podle kterého „od přesně nezjištěné doby roku 2002 do 6. 9. 2002 v obci Č.-B., okres H. K., na pozemcích náležejících k domu a v prostorách domu, které společně obývali, vypěstovali 499 rostlin Cannabis sativa – konopí setého, z něhož bylo možno získat nejméně 71,111 g suché využitelné hmoty obsahující přibližně 1,920 gramů čisté psychoaktivní látky THC, přičemž konopí seté (Cannabis sativa) je omamnou látkou zařazenou do seznamu IV podle Jednotné úmluvy o omamných látkách (vyhláška č. 47/1965 Sb.), který je přílohou č. 3 zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách“, uznal vinnými trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187a odst. 1 tr. zák. a podle téhož ustanovení je odsoudil k trestům odnětí svobody – obviněného M. M. v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání dvou roků a obviněnou H. T. v trvání jednoho roku a čtyř měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání dvou roků a šesti měsíců. Podle § 55 odst. 1 písm. a), b) tr. zák. zároveň uložil obviněné H. T. trest propadnutí věci, a to věcí zajištěných při domovní prohlídce dne 6. 9. 2002 v místě jejího bydliště v obci jednotlivě specifikovaných ve výroku rozsudku. I proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podali oba obvinění dovolání. Obviněný M. M. uplatnil dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a obviněná H. T. uplatnila důvody dovolání uvedené v ustanoveních § 265b odst. 1 písm. g), h), k) tr. ř. Obviněný