3 Tz 112/2023 — Nejvyšší soud

3 Tz 112/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:6. 3. 2024 Spisová značka:3 Tz 112/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:3.TZ.112.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání Vyhoštění Dotčené předpisy:§ 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:4. 4. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tz 112/2023- ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 6. 3. 2024 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Aleše Koláře a JUDr. Ondřeje Círka stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného U. K., proti trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 28. 9. 2023, sp. zn. 2 T 119/2023, který nabyl právní moci téhož dne, a rozhodl takto: I. Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 28. 9. 2023, sp. zn. 2 T 119/2023, byl v neprospěch obviněného U. K. porušen zákon v ustanovení § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. II. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se trestní příkaz Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 28. 9. 2023, sp. zn. 2 T 119/2023, zrušuje. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu. III. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se Obvodnímu soudu pro Prahu 1 přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Obvodní soud pro Prahu 1 vydal dne 15. 9. 2023 trestní příkaz sp. zn. 6 T 110/2023, jímž byl obviněný U. K. (dále též jen „obviněný“) uznán vinným přečiny poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, za které mu byl uložen úhrnný trest vyhoštění ve výměře 24 měsíců. Trestní příkaz nabyl právní moci téhož dne, tj. dne 15. 9. 2023, a obviněnému byla současně doručena výzva k vycestování z území České republiky ve lhůtě do 22. 9. 2023 ve 23.59 hodin, a to s poučením, že pokud tak neučiní, může být vzat do vyhošťovací vazby podle § 350c tr. ř. Ve vazebním zasedání byl soudem upozorněn též na to, že v případě nerespektování lhůty k vycestování by se mohl vystavit nebezpečí trestního stíhání pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. 2. Následujícím trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 28. 9. 2023, sp. zn. 2 T 119/2023, který téhož dne nabyl právní moci (dále též jen „napadené rozhodnutí“ nebo „napadený trestní příkaz“), byl obviněný U. K. uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, jehož se podle skutkových zjištění uvedeného soudu dopustil tak, že se dne 26. 9. 2023 ve 21:30 hod. zdržoval v Praze, XY, ve vestibulu metra XY, přestože věděl, že mu byl trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 9. 2023, sp. zn. 6 T 110/2023, pravomocným dne 15. 9. 2023, uložen trest vyhoštění z území České republiky ve výměře 24 měsíců, a výzvu s lhůtou k vycestování stanovenou do 22. 9. 2023 převzal osobně dne 15. 9. 2023, a přesto se zde nadále zdržoval v úmyslu nerespektovat uložený trest vyhoštění. Za to mu byl uložen jednak trest odnětí svobody na 6 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 2 let, a jednak trest vyhoštění z území České republiky na dobu 2 let. II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní 3. Proti posledně citovanému trestnímu příkazu ze dne 28. 9. 2023, sp. zn. 2 T 119/2023, podal ministr spravedlnosti (dále též jen „ministr“) dne 14. 12. 2023 u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona podle § 266 odst. 1 tr. ř. (dále též jen „stížnost“), a to ve prospěch obviněného. 4. Poukázal na to, že trestní odpovědnost obviněného byla v dané věci dovozena toliko na základě pravomocně uloženého trestu vyhoštění a dobrovolného nesplnění výzvy k vycestování z území České republiky ve stanovené lhůtě. To je však v rozporu s ustanovením § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, ve znění zákona č. 173/2023 Sb. Dále odkázal na nové vymezení předmětné skutkové podstaty podle trestního zákoníku ve znění účinném od 1. 7. 2023, na obsah důvodové zprávy k zákonu č. 173/2023 Sb., jakož i na čl. 8 odst. 1 tzv. návratové směrnice (32008L0115). Přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání se podle aktuálně účinného znění § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku dopustí ten, kdo se navzdory uloženému trestu vyhoštění zdržuje na území České republiky poté, co proti němu byla bezvýsledně použita opatření směřující k jeho vycestování. Ministr je přesvědčen, že poskytnutí lhůty k vycestování, resp. výzva, která následuje ihned po pravomocném uložení trestu vyhoštění, aby obviněný vycestoval dobrovolně, takovým opatřením směřujícím k vycestování být nemůže, neboť opatření směřující k vycestování mohou následovat až poté, co povinnost vycestovat nebyla splněna dobrovolně. 5. V projednávané věci nedošlo k použití žádného opatření směřujícího k vycestování, namísto toho soud okamžitě přistoupil k trestnímu postihu obviněného za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Tím došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného v ustanovení § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, neboť jednání, pro které byl odsouzen, nebylo trestným činem. 6. S ohledem na výše uvedené ministr navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil porušení zákona v neprospěch obviněného, a to v ustanovení § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, a dále aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a podle § 270 odst. 1 tr. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 1 přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně aby sám ve věci rozhodl tak, že trestní stíhání obviněného zastaví podle § 171 odst. 1 písm. b) tr. ř. Současně vyslovil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud o stížnosti rozhodl v neveřejném zasedání. 7. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále též jen „státní zástupce“) se ve svém vyjádření s obsahem stížnosti pro porušení zákona ztotožnil. Nad rámec argumentace ministra poukázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2022, sp. zn. 5 Tdo 274/2022, uveřejněné pod č. 45/2022 Sb. rozh. tr., z něhož ve vztahu k trestnému činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku a související unijní úpravě citoval následující. Zákonné znaky přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku může naplnit i cizinec, jemuž bylo ve správním řízení uloženo vyhoštění a který se poté zdržoval na území České republiky, i když dosud proti němu nebyla použita donucovací opatření k výkonu vyhoštění podle čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2008/115/ES ze dne 16. 12. 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (tzv. návratová směrnice). Při úvahách, zda má být proti takovému cizinci uplatněna trestní odpovědnost za uvedený přečin a jaký trest za něj uložit, je třeba ovšem vycházet z eurokonformního výkladu ustanovení § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku vyplývajícího z judikatury Evropského soudního dvora a zabývat se též otázkou, proč nebyla použita donucovací opatření podle tzv. návratové směrnice, a to i se zřetelem k zásadě subsidiarity trestní represe (§ 12 odst. 2 tr. zákoníku). Státní zástupce zdůraznil, že tento případ byl senátem Nejvyššího soudu rozhodován ještě před novelizací trestního zákoníku provedenou zákonem č. 173/2023 Sb., účinnou od 1. 7. 2023. Na závěr vyslovil souhlas s návrhem ministra ohledně toho, jak má Nejvyšší soud o podané stížnosti rozhodnout, a to s tím, že toto a případně i jiné rozhodnutí může učinit v neveřejném zasedání. 8. Obviněný se ke stížnosti pro porušení zákona vyjádřil prostřednictvím svého obhájce Mgr. Jiřího Šafky. Stručně uvedl, že se v podstatném ztotožňuje s právním názorem ministra (přičemž odkázal na konkrétní pasáže jím podané stížnosti), jakož i s jeho návrhem, jak má Nejvyšší soud rozhodnout. Zároveň vyslovil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud své rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání. III. Relevantní právní úprava 9. Ustanovení § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku (ve znění zákona č. 173/2023 Sb., tj. s účinností od 1. 7. 2023) zní: Kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že vstoupí na území České republiky, ačkoli mu byl uložen trest vyhoštění nebo bylo rozhodnuto o jeho správním vyhoštění, anebo se navzdory uloženému trestu vyhoštění nebo rozhodnutí o správním vyhoštění na jejím území zd