§ 266 trestní řád – Stížnost pro porušení zákona
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 1. 2023 · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 266 trestního řádu upravuje stížnost pro porušení zákona, což je mimořádný opravný prostředek, který může ministr spravedlnosti podat k Nejvyššímu soudu proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, pokud bylo porušeno právo nebo řízení proběhlo vadně. Ministr spravedlnosti je jediný, kdo může stížnost pro porušení zákona podat, a to pouze k Nejvyššímu soudu. (§ 266 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 1. 2023)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, obviněný, státní zástupce, pachatel
- Odkazuje na: § 259, § 264, § 273, § 289, § 150
- Judikatura: na § 266 odkazuje 1 654 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Stížnost pro porušení zákona a řízení o ní“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
(1) Proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona. Nestanoví-li zákon jinak, není proti rozhodnutí Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona přípustná.
(2) Proti výroku o trestu lze stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.
(3) Týká-li se rozhodnutí uvedené v odstavci 1 více osob, lze stížnost pro porušení zákona podat také jen proti té části rozhodnutí, která se týká některé z těchto osob.
(4) Stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného proti pravomocnému rozhodnutí soudu nelze podat jen z toho důvodu, že soud postupoval v souladu s § 259 odst. 4, § 264 odst. 2, § 273 nebo § 289 písm. b).
(5) Ustanovení odstavce 4 se užije přiměřeně i na rozhodnutí soudu nebo státního zástupce učiněné v souladu s § 150 odst. 1 nebo 3.
(6) Ministr spravedlnosti může vzít zpět stížnost pro porušení zákona, kterou podal, a to až do doby, než se soud rozhodující o stížnosti pro porušení zákona odebere k závěrečné poradě. Zpětvzetí stížnosti vezme usnesením na vědomí předseda senátu tohoto soudu.
(7) Dospěje-li ministr spravedlnosti na podkladě obsahu spisu k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí anebo by mělo být pozastaveno nakládání s věcmi, které propadly nebo byly zabrány na základě takového rozhodnutí, navrhne Nejvyššímu soudu takový postup spolu s podáním stížnosti pro porušení zákona ve prospěch obviněného.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Ministr spravedlnosti je jediný, kdo může stížnost pro porušení zákona podat, a to pouze k Nejvyššímu soudu.
- Stížnost lze podat, pokud bylo pravomocným rozhodnutím soudu nebo státního zástupce porušeno právo nebo pokud bylo rozhodnutí učiněno na základě vadného postupu řízení.
- Proti výroku o trestu lze stížnost podat jen ve specifických případech, například pokud je trest zjevně nepřiměřený k trestnému činu nebo k poměrům pachatele.
- Ministr spravedlnosti může svou stížnost vzít zpět, a to až do doby, než se Nejvyšší soud odebere k závěrečné poradě.
Na co si dát pozor
- Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu o stížnosti pro porušení zákona již není další stížnost přípustná, pokud zákon nestanoví jinak.
- Stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného nelze podat jen z důvodu, že soud postupoval v souladu s některými specifickými ustanoveními trestního řádu (§ 259 odst. 4, § 264 odst. 2, § 273 nebo § 289 písm. b), a to platí i pro rozhodnutí podle § 150 odst. 1 nebo 3.
- Pokud ministr spravedlnosti podává stížnost ve prospěch obviněného, může navrhnout Nejvyššímu soudu odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí, nebo pozastavení nakládání s propadlými či zabranými věcmi.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 266
Jak soudy aplikují § 266
V projednávané věci byl návrh podle § 275 odst. 4 tr. ř. podán ministryní spravedlnosti jako součást podané stížnosti pro porušení zákona (§ 266 odst. 7 tr. ř.). Podle § 275 odst. 4 věta druhá tr. ř. platí, že navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí napadeného stížností pro porušení zákona ministr spravedlnosti, Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu.
III. Posouzení důvodnosti stížnosti pro porušení zákona 8. Nejvyšší soud shledal stížnost pro porušení zákona podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. přípustnou.
II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní 2. Proti zmíněnému trestnímu příkazu podala ministryně spravedlnosti podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného.
Právní otázky
Související
§ 266 STÍŽNOST PRO PORUŠENÍ ZÁKONA A ŘÍZENÍ O NÍ (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 266 STÍŽNOST PRO PORUŠENÍ ZÁKONA A ŘÍZENÍ O NÍ (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 267 (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)