§ 266 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – STÍŽNOST PRO PORUŠENÍ ZÁKONA A ŘÍZENÍ O NÍ
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · § 266 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 266 trestního řádu upravuje stížnost pro porušení zákona, což je mimořádný opravný prostředek, který může ministr spravedlnosti podat k Nejvyššímu soudu proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, pokud bylo porušeno právo nebo řízení proběhlo vadně.
§ 266 STÍŽNOST PRO PORUŠENÍ ZÁKONA A ŘÍZENÍ O NÍ
(1) Proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona. Nestanoví-li zákon jinak, není proti rozhodnutí Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona přípustná.
(2) Proti výroku o trestu lze stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.
(3) Týká-li se rozhodnutí uvedené v odstavci 1 více osob, lze stížnost pro porušení zákona podat také jen proti té části rozhodnutí, která se týká některé z těchto osob.
(4) Stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného proti pravomocnému rozhodnutí soudu nelze podat jen z toho důvodu, že soud postupoval v souladu s § 259 odst. 4, § 264 odst. 2, § 273 nebo § 289 písm. b).
(5) Ustanovení odstavce 4 se užije přiměřeně i na rozhodnutí soudu nebo státního zástupce učiněné v souladu s § 150 odst. 1 nebo 3.
(6) Ministr spravedlnosti může vzít zpět stížnost pro porušení zákona, kterou podal, a to až do doby, než se soud rozhodující o stížnosti pro porušení zákona odebere k závěrečné poradě. Zpětvzetí stížnosti vezme usnesením na vědomí předseda senátu tohoto soudu.
(7) Dospěje-li ministr spravedlnosti na podkladě obsahu spisu k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí anebo by mělo být pozastaveno nakládání s věcmi, které propadly nebo byly zabrány na základě takového rozhodnutí, navrhne Nejvyššímu soudu takový postup spolu s podáním stížnosti pro porušení zákona ve prospěch obviněného.
Paragraf 266 trestního řádu upravuje stížnost pro porušení zákona, což je mimořádný opravný prostředek, který může ministr spravedlnosti podat k Nejvyššímu soudu proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, pokud bylo porušeno právo nebo řízení proběhlo vadně.
Co to znamená v praxi
Ministr spravedlnosti je jediný, kdo může stížnost pro porušení zákona podat, a to pouze k Nejvyššímu soudu.
Stížnost lze podat, pokud bylo pravomocným rozhodnutím soudu nebo státního zástupce porušeno právo nebo pokud bylo rozhodnutí učiněno na základě vadného postupu řízení.
Proti výroku o trestu lze stížnost podat jen ve specifických případech, například pokud je trest zjevně nepřiměřený k trestnému činu nebo k poměrům pachatele.
Ministr spravedlnosti může svou stížnost vzít zpět, a to až do doby, než se Nejvyšší soud odebere k závěrečné poradě.
Na co si dát pozor
Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu o stížnosti pro porušení zákona již není další stížnost přípustná, pokud zákon nestanoví jinak.
Stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného nelze podat jen z důvodu, že soud postupoval v souladu s některými specifickými ustanoveními trestního řádu (§ 259 odst. 4, § 264 odst. 2, § 273 nebo § 289 písm. b), a to platí i pro rozhodnutí podle § 150 odst. 1 nebo 3.
Pokud ministr spravedlnosti podává stížnost ve prospěch obviněného, může navrhnout Nejvyššímu soudu odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí, nebo pozastavení nakládání s propadlými či zabranými věcmi.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.