Co § 266 znamená v praxi?

Ministr spravedlnosti je jediný, kdo může stížnost pro porušení zákona podat, a to pouze k Nejvyššímu soudu. Stížnost lze podat, pokud bylo pravomocným rozhodnutím soudu nebo státního zástupce porušeno právo nebo pokud bylo rozhodnutí učiněno na základě vadného postupu řízení. Proti výroku o trestu lze stížnost podat jen ve specifických případech, například pokud je trest zjevně nepřiměřený k trestnému činu nebo k poměrům pachatele. Ministr spravedlnosti může svou stížnost vzít zpět, a to až do doby, než se Nejvyšší soud odebere k závěrečné poradě.

§ 266 TR – STÍŽNOST PRO PORUŠENÍ ZÁKONA A ŘÍZENÍ O NÍ

Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · § 266 · Trestní právo

Stručně: Paragraf 266 trestního řádu upravuje stížnost pro porušení zákona, což je mimořádný opravný prostředek, který může ministr spravedlnosti podat k Nejvyššímu soudu proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, pokud bylo porušeno právo nebo řízení proběhlo vadně.

🕐 Znění k datu (117 verzí zákona)

od 2027-01-01 (aktuální) · od 2026-01-01 · od 2025-07-01 · od 2025-02-11 · od 2025-01-01 · od 2024-07-01 · od 2024-04-01 · od 2024-01-01 · od 2023-07-01 · od 2023-01-01 · od 2022-06-28 · od 2022-01-01 · od 2021-12-08 · od 2021-07-01 · od 2021-01-01 · od 2020-10-01 · od 2020-06-01 · od 2019-12-01 · od 2019-09-01 · od 2019-04-24 · od 2019-02-01 · od 2018-08-16 · od 2018-01-03 · od 2018-01-01 · od 2017-10-01 · od 2017-08-13 · od 2017-07-01 · od 2017-05-01 · od 2017-04-01 · od 2017-03-18 · od 2017-02-01 · od 2017-01-01 · od 2016-10-06 · od 2016-09-19 · od 2016-08-01 · od 2016-07-01 · od 2015-06-01 · od 2015-05-01 · od 2014-08-01 · od 2014-01-01
…a další starší
📋 Co se měnilo v novelách →

§ 266 STÍŽNOST PRO PORUŠENÍ ZÁKONA A ŘÍZENÍ O NÍ (1) Proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona. Nestanoví-li zákon jinak, není proti rozhodnutí Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona přípustná. (2) Proti výroku o trestu lze stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu. (3) Týká-li se rozhodnutí uvedené v odstavci 1 více osob, lze stížnost pro porušení zákona podat také jen proti té části rozhodnutí, která se týká některé z těchto osob. (4) Stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného proti pravomocnému rozhodnutí soudu nelze podat jen z toho důvodu, že soud postupoval v souladu s § 259 odst. 4, § 264 odst. 2, § 273 nebo § 289 písm. b). (5) Ustanovení odstavce 4 se užije přiměřeně i na rozhodnutí soudu nebo státního zástupce učiněné v souladu s § 150 odst. 1 nebo 3. (6) Ministr spravedlnosti může vzít zpět stížnost pro porušení zákona, kterou podal, a to až do doby, než se soud rozhodující o stížnosti pro porušení zákona odebere k závěrečné poradě. Zpětvzetí stížnosti vezme usnesením na vědomí předseda senátu tohoto soudu. (7) Dospěje-li ministr spravedlnosti na podkladě obsahu spisu k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí anebo by mělo být pozastaveno nakládání s věcmi, které propadly nebo byly zabrány na základě takového rozhodnutí, navrhne Nejvyššímu soudu takový postup spolu s podáním stížnosti pro porušení zákona ve prospěch obviněného.

← § 265s celý předpis § 266a →

Výklad

Stručně

Paragraf 266 trestního řádu upravuje stížnost pro porušení zákona, což je mimořádný opravný prostředek, který může ministr spravedlnosti podat k Nejvyššímu soudu proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, pokud bylo porušeno právo nebo řízení proběhlo vadně.

Co to znamená v praxi

Ministr spravedlnosti je jediný, kdo může stížnost pro porušení zákona podat, a to pouze k Nejvyššímu soudu.
Stížnost lze podat, pokud bylo pravomocným rozhodnutím soudu nebo státního zástupce porušeno právo nebo pokud bylo rozhodnutí učiněno na základě vadného postupu řízení.
Proti výroku o trestu lze stížnost podat jen ve specifických případech, například pokud je trest zjevně nepřiměřený k trestnému činu nebo k poměrům pachatele.
Ministr spravedlnosti může svou stížnost vzít zpět, a to až do doby, než se Nejvyšší soud odebere k závěrečné poradě.

Na co si dát pozor

Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu o stížnosti pro porušení zákona již není další stížnost přípustná, pokud zákon nestanoví jinak.
Stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného nelze podat jen z důvodu, že soud postupoval v souladu s některými specifickými ustanoveními trestního řádu (§ 259 odst. 4, § 264 odst. 2, § 273 nebo § 289 písm. b), a to platí i pro rozhodnutí podle § 150 odst. 1 nebo 3.
Pokud ministr spravedlnosti podává stížnost ve prospěch obviněného, může navrhnout Nejvyššímu soudu odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí, nebo pozastavení nakládání s propadlými či zabranými věcmi.