30 Cdo 1157/2024 — Nejvyšší soud

30 Cdo 1157/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:23. 9. 2024 Spisová značka:30 Cdo 1157/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:30.CDO.1157.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Žaloba Vady podání Podmínky řízení Dotčené předpisy:§ 42 odst. 4 věta první o. s. ř. ve znění od 01.01.2022 § 79 odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2022 § 43 o. s. ř. ve znění od 01.01.2022 Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:1. 10. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 1157/2024-128 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobkyně DIMARY INVESTMENTS s.r.o., IČO 24844047, se sídlem v Brně, Tkalcovská 874/3a, zastoupené JUDr. Jiřím Pokorným, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Blanická 1008/28, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 115 820 EUR s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 37 C 184/2021, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 11. 2023, č. j. 72 Co 291/2023-98, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 11. 2023, č. j. 72 Co 291/2023-98, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15. 5. 2023, č. j. 37 C 184/2021-74, ve znění opravného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. 8. 2023, č. j. 37 C 184/2021-88, se zrušují v rozsahu odmítnutí žaloby a v navazujících výrocích o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a soudem odvolacím a věc se ve stejném rozsahu vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalované náhrady škody ve formě ušlého zisku ve výši 115 820 EUR s příslušenstvím způsobené při výkonu veřejné moci s odůvodněním, že příčinou vzniku této škody je nezákonné rozhodnutí Celního úřadu pro Středočeský kraj, č. j. 13917-8/2015-610000-22.6, o zadržení zboží, a dále nezákonné usnesení o zahájení trestního řízení jednatele žalobkyně, Yuryho Shorikova, ze dne 22. 3. 2017, sp. zn. KRPS-96686-1/TČ-2017-011471, přičemž uvedený celní úřad vydal zboží patřící žalobkyni do daného trestního stíhání (dle protokolu ze dne 10. 7. 2015, č. j. 13917-23/2015-610000-22.6). Pochybením justičních a celních orgánů přitom mělo dojít ke zmaření obchodu žalobkyně se společností OKB Zenith. 2. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 15. 5. 2023, č. j. 37 C 184/2021-74, ve znění opravného usnesení soudu prvního stupně ze dne 9. 8. 2023, č. j. 37 C 184/2021-88, odmítl žalobu ze dne 26. 11. 2021 (výrok I), dále zamítl návrh žalobkyně ze dne 6. 3. 2023 na spojení věcí (výrok II) a rovněž zamítl návrh na přerušení řízení ze dne 5. 4. 2023 (výrok III) a uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok IV). 3. Soud prvního stupně vyhodnotil, že žaloba je z důvodu svých vad neprojednatelná, a proto vyzval žalobkyni usnesením ze dne 6. 3. 2023, č. j. 37 C 184/2021-58, a při jednání konaném dne 6. 3. 2023 k odstranění vad žaloby a poučil ji, v čem nedostatky žaloby spočívají. Žalobkyně na výzvu soudu prvního stupně reagovala podáními ze dne 21. 3. 2023 a 5. 4. 2023, vady žaloby však dle soudu prvního stupně neodstranila, přičemž v žalobě nadále uplatňuje řadu odpovědnostních titulů a současně není patrno, jakou konkrétní újmu spojuje s tím kterým konkrétním odpovědnostním titulem. Soud prvního stupně uzavřel, že pro nedostatky žaloby spočívající v její nesrozumitelnosti a neúplnosti nelze vymezit předmět řízení a tudíž o něm nelze dále jednat a v řízení pokračovat. Z uvedeného důvodu postupoval podle § 43 odst. 2 o. s. ř. a žalobu odmítl. S ohledem na uvedené neshledal smysluplným a hospodárným návrh žalobkyně na spojení řízení v této věci s řízením vedeným u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 14 C 50/2022, a proto návrh žalobkyně na spojení uvedených věcí ke společnému řízení s poukazem na § 112 odst. 1 o. s. ř. zamítl. Pro absenci podmínek pro přerušení řízení ve smyslu § 109 a § 110 o. s. ř. zamítl také jako nedůvodný návrh žalobkyně na přerušení řízení. 4. Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením odmítl odvolání do výroků II a III usnesení soudu prvního stupně (výrok I usnesení odvolacího soudu), dále potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I a IV (výrok II usnesení odvolacího soudu) a uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok III usnesení odvolacího soudu). 5. Odvolací soud nejprve odmítl odvolání žalobkyně směřující proti výroku II a III usnesení soudu prvního stupně, kterými bylo rozhodnuto o zamítnutí jejích návrhů na spojení věcí ke společnému řízení a na přerušení řízení, neboť proti nim není podle § 202 odst. 1 písm. a) a g) o. s. ř. odvolání přípustné. 6. Odvolací soud ve vztahu k výroku I a IV napadeného usnesení uvedl, že soud prvního stupně správně vyhodnotil, že žaloba podaná v této věci nemá všechny zákonné náležitosti a pro neurčitost jednoznačného a určitého skutkového vymezení uplatňovaných nároků trpí takovými nedostatky, které brání jejímu projednání. Postupoval tedy zcela správně, jestliže žalobkyni postupem dle § 43 odst. 1 o. s. ř. vyzval k odstranění vad žaloby ve stanovené lhůtě a současně ji konkrétně poučil, jakým způsobem má vady žaloby odstranit. Neopomněl rovněž žalobkyni poučit o následcích ve formě odmítnutí žaloby, nebudou-li vady, pro něž nelze v řízení pokračovat, odstraněny. Přestože žalobkyně na výzvu soudu prvního stupně reagovala podáními ze dne 21. 3. 2023 a ze dne 5. 4. 2023, vytýkané vady žaloby potřebným způsobem neodstranila. Z obsahu žaloby ve znění jejího doplnění podle odvolacího soudu plyne, že žalobkyně požaduje zaplacení žalované částky ve výši 115 820 EUR jako náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem s tím, že došlo k sérii pochybení, jejichž výsledkem je vznik tvrzené škody. Tvrdí, že jí škoda ve výši žalované částky, složená ze skutečné škody a ušlého zisku, vznikla v důsledku nezákonného přestupkového řízení a trestního řízení třetí osoby (jednatele žalobkyně Yuryho Shorikova), při kterém došlo k zabavení zboží, respektive že tvrzená škoda má původ v nesprávném postupu a v nezákonných rozhodnutích justičních a celních orgánů. Jestliže tedy žalobkyně v řízení uplatňuje nárok na náhradu škody z titulu nezákonného rozhodnutí i z titulu nesprávného úředního postupu, respektive pokud tvrdí vznik skutečné škody a škody v podobě ušlého zisku, jedná se o několik nároků se samostatným skutkovým základem. V zájmu řádného a určitého vymezení předmětu řízení je tedy žalobkyně povinna jednoznačně identifikovat jednotlivé odpovědnostní tituly (nezákonné rozhodnutí, nesprávný úřední postup) a ve vztahu ke každému z nich samostatně vylíčit jeho skutkový a právní základ a určit, jaká škoda a v jaké výši jí následkem toho kterého odpovědnostního titulu vznikla a jakou peněžitou částku jako náhradu škody na základě toho kterého odpovědnostního titulu požaduje. Pokud žalobkyně i po doplnění žaloby uplatňuje žalobní požadavek na poskytnutí náhrady škody v souhrnné výši z titulu více nároků (odpovědnostních titulů) se samostatným skutkovým základem, aniž tyto jednoznačně identifikuje a určuje, jakou část žalované částky požaduje z titulu každého z uplatňovaných samostatných nároků, respektive jaká část žalované částky je skutečnou škodou a jaká část je ušlým ziskem, je skutkové vymezení předmětu řízení neurčité. Z uvedených důvodů je odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně v názoru, že žaloba i po doplnění trpí vadami, pro které není možné v řízení pokračovat. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ani v průběhu odvolacího řízení potřebným způsobem vady své žaloby neodstranila, odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I a IV jako věcně správné potvrdil. II. Dovolání a vyjádření k němu 7. Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně v rozsahu výroku II a III včasným dovoláním. 8. Žalobkyně ve svém dovolání vyjádřila přesvědčení, že jí podaná žaloba vylíčení rozhodujících skutečností beze sporu obsahovala, neboť z textu žaloby zcela jasně vyplývá, že společnost OKB Zenith si u žalobkyně objednala dodávku 815 kusů koulí devíti typů F-Ball 1,25 – 3,25“ v hodnotě 115 820 EUR, na kterou byla ze strany žalobkyně vystavena (a následně jí byla uhrazena) faktura. K dodání zboží však nedošlo, a to v důsledku jeho zadržení Celním úřadem pro