30 Cdo 1598/2024 — Nejvyšší soud

30 Cdo 1598/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:17. 1. 2025 Spisová značka:30 Cdo 1598/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:30.CDO.1598.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odpovědnost státu za škodu [ Odpovědnost státu za újmu ] Nezákonné rozhodnutí Účastníci řízení Dotčené předpisy:§ 7 odst. 1 předpisu č. 82/1998 Sb. § 100 odst. 4 předpisu č. 500/2004 Sb. § 8 odst. 1 předpisu č. 82/1998 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:24. 2. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 1598/2024-118 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v právní věci žalobce M. Š., zastoupeného JUDr. Radkem Rozmánkem, advokátem se sídlem v Olomouci, Krapkova 280/7, proti žalované České republice – Ministerstvu dopravy, se sídlem v Praze 1, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, o zaplacení 178 737 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 18 C 187/2019, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2021, č. j. 36 Co 131/2021-72, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2021, č. j. 36 Co 131/2021-72, se zrušuje a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobce se žalobou domáhal náhrady škody, která mu měla vzniknout v důsledku nezákonného rozhodnutí Městského úřadu Dobruška, jímž byla v návaznosti na trestný čin zástupce vedoucího odboru dopravy a silničního hospodářství na Městském úřadu Dobruška schválena technická způsobilost k provozu vozidla, které později žalobce zakoupil. V obnoveném správním řízení došlo k jejímu odnětí. Škodu spatřoval žalobce v tom, že po odnětí způsobilosti k provozu vozidla se toto stalo nepoužitelným a zároveň tvrdil, že nebýt nezákonného rozhodnutí, vozidlo by si býval nekoupil. 2. Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 13. 1. 2021, č. j. 18 C 187/2019-55, zastavil řízení co do částky 22 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z této částky od 6. 10. 2019 do zaplacení (výrok I), zamítl žalobu s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 156 737 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 154 737 Kč od 6. 10. 2019 do zaplacení (výrok II) a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč (výrok III). 3. Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II a III (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobci zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 300 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu). 4. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce zakoupil dne 23. 7. 2010 vozidlo Volkswagen Touareg SUV 2.5 od společnosti JS Autocentrum s. r. o. za částku 435 000 Kč se všemi doklady potřebnými pro provoz automobilu na pozemních komunikacích. Rozhodnutím Městského úřadu Dobruška ze dne 2. 6. 2010, č. j. MUD 2997/2010 OD/RA-2, byla schválena technická způsobilost tohoto vozidla. Dne 7. 9. 2016 bylo žalobci oznámeno zahájení řízení o obnově řízení ve věci schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla. I přes nesouhlasné vyjádření žalobce byla obnova řízení dne 31. 10. 2016 Městským úřadem Dobruška, odborem dopravy a správy vnitřních věcí, nařízena, neboť správní orgán dospěl k závěru, že i když se žalobce ani žádný předchozí vlastník vozidla nedopustil ničeho protiprávního a správní orgán má šetřit práva nabytá v dobré víře, bylo by v rozporu s veřejným zájmem, pokud by bylo umožněno provozování vozidla, jehož technická způsobilost byla schválena v souvislosti s trestnou činností úřední osoby, která k vozidlu vydala čistopis osvědčení o registraci vozidla – část II a zavedla údaje k vozidlu do registru silničních vozidel, aniž by byly žadatelem přiloženy zákonem předpokládané doklady. Odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí bylo dne 22. 2. 2017 rozhodnutím č. j. KUKHK-7141/DS/2017/GL nadřízeného správního orgánu zamítnuto a usnesení o povolení obnovy potvrzeno. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 6. 4. 2017 správní žalobu, která byla rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 8. 2019, č. j. 30 A 77/2017-40, zamítnuta. Následně bylo dne 6. 3. 2017 žalobci oznámeno zahájení řízení o schválení technické způsobilosti (řízení o zápisu do registru silničních vozidel) k předmětnému vozidlu. Usnesením ze dne 26. 6. 2017, č. j. MUD 3904/2016 ODSVV/RP-16, bylo řízení o schválení technické způsobilosti Městským úřadem Dobruška, odbor dopravy a správy vnitřních věcí, zastaveno. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, jemuž bylo rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 27. 9. 2017, č. j. KUKHK-30050/DS/2017/Er, vyhověno a věc byla po zrušení vrácena zpět Městskému úřadu Dobruška k novému projednání a rozhodnutí. Odvolací orgán nařídil správnímu orgánu prvního stupně, že je třeba poskytnout současnému vlastníkovi vozidla další možnost doplnit požadovaný podklad k vozidlu a sice osvědčení o registraci vozidla (Zulassungsbescheinigung Teil I). Vzhledem k tomu, že se předmětný doklad k vozidlu nepodařilo dohledat vlastníkovi vozidla, ani správnímu orgánu, bylo nakonec řízení o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného motorového vozidla správním úřadem prvního stupně usnesením ze dne 9. 8. 2018, č. j. MUD 3904/2016 ODSVV/RP-27, opět zastaveno. Správní orgán zdůraznil, že vozidlo, jehož technická způsobilost byla schválena v rozporu se zákonem o podmínkách provozu, nemůže být bez dalšího ponecháno v provozu na pozemních komunikacích. Zároveň správní orgán zdůraznil, že k 1. 1. 2015 došlo ke změně v právní úpravě, původní rozhodnutí se tak dle § 102 odst. 9 správního řádu tímto „novým“ rozhodnutím o zastavení řízení ruší. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí odvolání, které však bylo rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 3. 1. 2019, č. j. KUKHK-28632/DS/2018/Er, zamítnuto. Tímto rozhodnutím pak usnesení o zastavení řízení ze dne 9. 8. 2019 nabylo dne 3. 1. 2019 právní moci. Usnesením ze dne 1. 2. 2019, č. j. MUD 3904/2016 ODSVV/RP-33, pak Městský úřad Dobruška zrušil zápis silničního vozidla tovární značky Volkswagen Touareg SUV 2.5, jehož vlastníkem je žalobce, do registru vozidel s právními účinky ke dni 3. 1. 2019. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 9. 5. 2019. Odvolání žalobce i proti tomuto rozhodnutí bylo opět nadřízeným správním orgánem zamítnuto. Žalobci tak zůstalo ve vlastnictví vozidlo, které nemůže být provozováno na pozemních komunikacích. 5. Žalobce nárok na náhradu škody uplatnil vůči žalované dne 5. 4. 2019, žalovaná jeho žádosti nevyhověla. 6. Po právní stránce posoudil soud prvního stupně věc tak, že usnesení ze dne 2. 6. 2010, č. j. MUD 2997/2010 OD/RA-2, je rozhodnutím ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., které bylo pro nezákonnost zrušeno usnesením ze dne 9. 8. 2018, č. j. MUD 3904/2016 ODSVV/RP-27. Co se týče aktivní legitimace, původní a obnovené řízení tvoří jeden celek a žalobce je třeba v souladu § 7 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 160/2006 Sb. (dále jen „OdpŠk“), považovat za osobu, o jejíchž právech a povinnostech se v určité fázi řízení rozhoduje. V žalobě žalobce dle soudu prvního stupně jednoznačně uvádí, že ke škodě došlo zrušením nezákonného rozhodnutí a následným výmazem z registru vozidel, čímž žalobce přišel o možnost vozidlo užívat. Následně dle soudu prvního stupně žalobce upřesnil svá žalobní tvrzení a uvedl, že shledává příčinnou souvislost mezi škodou a nezákonným rozhodnutím o schválení technické způsobilosti, neboť samotný nedostatek dokladů by při absenci nezákonného rozhodnutí ke škodě nevedl, žalobce by si vozidlo bez dokladů nekoupil. Soud prvního stupně uzavřel, že nezákonné rozhodnutí o schválení technické způsobilosti bylo pro žalobce příznivým rozhodnutím, z něhož mu újma nevznikla, neboť díky tomuto rozhodnutí vozidlo devět let provozoval. Fakticky žalobci vznikla dle soudu prvního stupně újma v důsledku nedodání řádných dokladů k vozidlu, což je skrytá vada, jež nebyla včas odhalena. Dle soudu prvního stupně tak nelze žalobci nárok dle zákona č. 82/1998 Sb. přiznat. 7. Odvolací soud vyšel ze stejných skutkových zjištění jako soud prvního stupně. Co se týče právního posouzení, přisvědčil soudu prvního stupně, že rozhodnutí o schválení technické způsobilosti ze dne 2. 6. 2010 je nezákonným rozhodnutím, neboť b