30 Cdo 1642/2018 – Nejvyšší soud

30 Cdo 1642/2018-189 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M. a Mgr. Hynka Zoubka ve věci žalobkyně Košířské výhledy, s.r.o., identifikační číslo osoby 24819999, se sídlem v Praze 5 - Jinonice, Na Vidouli 1/1, zastoupené Mgr. Lubošem Fojtíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Lazarská 1718/3, proti žalovanému hlavnímu městu Praha, identifikační číslo osoby 00064581, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí  2/2, zastoupenému Mgr. Vojtěchem Novotným, advokátem se sídlem v Praze 1, Karlovo náměstí 671/24, o náhradu škody ve výši 38 599 902,38 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 39 C 275/2013, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2017, č. j. 30 Co 32/2015-162, takto: I. Dovolání se v rozsahu směřujícím proti výroku I., pokud jím byl potvrzen výrok II. rozsudku soudu prvního stupně, a proti výroku II., odmítá. II. Ve zbylém rozsahu se dovolání zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se v řízení domáhá po žalovaném zaplacení částky 38 599 902,38 Kč s příslušenstvím jakožto náhrady škody, která jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem žalovaného ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále též jako „OdpŠk“). Žalovaný nedodržel při přijímání opatření obecné povahy č. 9/2010 – změny vlny 07 (dále též jako „OOP“) zákonný postup, a odpovídá tak za škodu nezákonným rozhodnutím (popř. nesprávným úředním postupem) způsobenou. Součástí OOP byla změna územního plánu č. Z 1201/07, kterou došlo ke změně využití pozemku parc. č. 677 zapsaného na listu vlastnictví č. 1052 vedeného Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, pro obec Praha, katastrální území Košíře (dále též jako „pozemek 677“). Jediným účelem vzniku žalobkyně byla realizace rezidenčního realitního projektu na pozemku 677, a proto vstoupila dne 11. 5. 2011 smlouvou o cesi do práv společnosti V Invest CZ, vyplývajících ze smlouvy o smlouvě budoucí – kupní, jež byla uzavřena s vlastníky pozemku 677 již dne 11. 3. 2009. Žalobkyně již od uzavření smlouvy o cesi až do sdělení žalovaného ze dne 9. 2. 2012 o tom, že navrhovaný projekt není v souladu s územním plánem žalovaného vzhledem ke zrušení OOP Nejvyšším správním soudem, vyvíjela činnost směřující k realizaci projektu ve vztahu k budoucímu územnímu řízení včetně marketingových aktivit směřujících k propagaci a prodeji projektu. Žalobkyně má za to, že pokud v dobré víře ve správnost OOP jako správního aktu činila úkony směřující k realizaci projektu a pokud OOP bylo následně zrušeno pro nezákonnost, odpovídá žalovaný za škodu žalobkyni vzniklou podle § 19 a § 22 OdpŠk. Pokud by byly dodrženy zákonné podmínky, stavební úřad by byl povinen vydat rozhodnutí nezbytná k realizaci stavby. Co se týká přístupové cesty k předmětnému pozemku, lze předpokládat, že s ohledem na umožnění výstavby na pozemku 677 by žalovaná umožnila i realizaci přístupové cesty, v opačném případě by se žalobkyně mohla domáhat umožnění přístupu k pozemku či zřízení věcného břemene soudní cestou. Žalobkyně požaduje náhradu skutečné škody 7 834 902,38 Kč a ušlý zisk ze zmařené realizace projektu určený znaleckým posudkem ve výši 30 765 000 Kč. Protiprávním jednáním žalovaného bylo znemožněno na předmětném pozemku realizovat i jakýkoliv jiný projekt obdobného charakteru, a proto má žalobkyně za nepochybné, že jí škoda ve formě ušlého zisku vznikla, pochybnost může existovat pouze ve vztahu k určení výše zisku. Žalobkyně požaduje též zákonný úrok z dlužné částky od 20. 2. 2013 do zaplacení. 2. Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 21. 10. 2014, č. j. 39 C 275/2013-67, zamítl žalobu na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem ve výši 38 599 902,38 Kč s příslušenstvím (výrok I. rozsudku soudu prvního stupně) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 290 593,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného (výrok II. rozsudku soudu prvního stupně). 3. Městský soud v Praze rozhodl k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 24. 10. 2017, č. j. 30 Co 32/2015-162, tak, že rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I. rozsudku odvolacího soudu) a že je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému na nákladech odvolacího řízení 363 242 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. Vojtěcha Novotného (výrok II. rozsudku odvolacího soudu). 4. Odvolací soud ve věci rozhodoval podruhé, neboť jeho předchozí rozsudek ze dne 24. 2. 2015, č. j. 30 Co 32/2015-104, byl zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 8. 8. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3292/2015. 5. Soud prvního stupně měl za prokázané, že opatřením obecné povahy č. 9/2010- změny vlny 07 a změna Z-1190/06 územního plánu hl.m. Prahy, výrokovou částí změny Z 1201/07, došlo ke změně funkčního využití pozemku parc. č. 677- část „Na Vyhlídce“ z funkce zeleň městská a krajinná na čistě obytnou funkci (výstavba bytového domu). Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2011, č. j. 8 Ao 6/2011-87, bylo OOP v části změny Z 1201/07, schválené usnesením zastupitelstva hl. m. Prahy č. 35/38 ze dne 26. 3. 2010, dnem vyhlášení rozsudku zrušeno. Z odůvodnění rozsudku je patrné, že důvodem zrušení OOP byla jednak nedostatečnost odůvodnění rozhodnutí o námitce navrhovatelek i samotného odůvodnění OOP, které lze považovat za nepřezkoumatelné, jednání v rozporu s obecně stanovenými zásadami územního rozvoje, neboť žalovaný racionálně nevysvětlil, co jej ke změně územního plánu vedlo, a konečně žalovaný jednal v rozporu s požadavky na ochranu nezastavitelných ploch, když podrobně nevysvětlil, proč se právě předmětný pozemek jeví jako vhodná náhrada za nevyužité pozemky. Smlouvou o smlouvě budoucí kupní uzavřenou dne 25. 2. 2009 se spoluvlastníci pozemku 677 zavazují jako budoucí prodávající, že na výzvu budoucího kupujícího, společnosti V Invest CZ a.s., se sídlem Na Vidouli 1/1, Praha 5, uzavřou ve lhůtě nejpozději do 36 měsíců od uzavření této smlouvy kupní smlouvu, jejímž předmětem bude prodej předmětného pozemku. Ze smlouvy dále vyplývá, že záměrem budoucího kupujícího je docílit změny územního plánu v souladu s podaným návrhem budoucích prodávajících, a docílit tak vydání územního rozhodnutí. Ze smlouvy o spolupráci a smlouvy o smlouvě budoucí kupní uzavřené mezi shora uvedenými budoucími prodávajícími a budoucím kupujícím dne 11. 5. 2011 je patrné, že budoucí kupující má v souvislosti s koupí předmětného pozemku zájem také o koupi části sousedního pozemku parc. č. 689/1. V čl. 3 je dále upřesněno, že budoucí kupující předjednal prodej pozemku parc. č. 689/1 se zástupci žalovaného, který tento pozemek prodá pouze vlastníkům předmětného pozemku, aby byla splněna podmínka scelení daného území, a v případě, že cena stanovená žalovaným nebude pro budoucího kupujícího akceptovatelná, má právo od smlouvy odstoupit. Ze smlouvy o cesi uzavřené dne 11. 5. 2011 mezi společností V Invest CZ a.s. a žalobkyní je zřejmé, že došlo k postoupení práv a povinností vyplývajících ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze společnosti V Invest CZ a.s. na žalobkyni. Ze sdělení Útvaru rozvoje hl.m. Prahy ze dne 9. 2. 2012, č. j. 10977/11, plyne, že navrhovaná stavba - bytový dům na předmětném pozemku - není vzhledem ke zrušení OOP rozsudkem Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 22. 12. 2011 v souladu s územním plánem. Dopisem ze dne 18. 2. 2013 uplatnila žalobkyně u žalovaného nárok na náhradu škody způsobené jeho nesprávným úředním postupem. 6. Soud prvního stupně měl za to, že na OOP, jež bylo pro nezákonnost zrušeno, lze analogicky aplikovat § 20, § 21 a §  8 OdpŠk, upravující právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím. V daném případě je dle uvedených ustanovení zákona k uplatňování nároků na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím aktivně legitimován ten, kdo jednak uplatnil námitky proti usnesení zastupitelstva hl. m. Prahy, které změnu územního plánu schválilo, a jednak podal návrh na zrušení OOP ve lhůtě tří let ode dne účinnosti OOP (dle § 101a a § 101b soudního řádu správního). Žalobkyně uvedený předpoklad nesplňuje, a ani splňovat nemůže, neboť potenciální škodu odvozuje od nemožnosti realizovat stavební projekt na předmětném pozemku, přičemž nemožnost této realizace nastala až po zrušení OOP rozsudkem Nejvyššího správního soudu, tudíž nárok na náhradu škody neodvozuje od nezákonného rozhodnutí (OOP), ale od jeho zrušení. Územní samosprávný celek v samostatné působnosti však odpovídá za škodu, která vznikla následkem nezákonného rozhodnutí, nikoliv následkem jeho zrušení, což plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2002, sp