30 Cdo 1810/2023 — Nejvyšší soud

30 Cdo 1810/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:11. 10. 2023 Spisová značka:30 Cdo 1810/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.1810.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odpovědnost státu za škodu [ Odpovědnost státu za újmu ] Zřízení soudcovského zástavního práva Nesprávný úřední postup (nepřiměřená délka řízení) Dotčené předpisy:§ 4 předpisu č. 82/1998 Sb. § 13 odst. 1 předpisu č. 82/1998 Sb. § 154 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:10. 1. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 1810/2023-658 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Hany Poláškové Wincorové v právní věci žalobkyně J. Z., zastoupené Mgr. Davidem Obenrauchem, advokátem, se sídlem v Brně, Kopečná 987/11, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, identifikační číslo osoby 00025429, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, identifikační číslo osoby 69797111, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované M. R., zastoupeného Mgr. Evou Nouzovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Novomlýnská 1238/3, o zaplacení 937 496,22 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 12 C 334/2015, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 20. 6. 2022, č. j. 12 C 334/2015-600, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2022, č. j. 17 Co 317/2022-640, takto: I. Řízení o dovolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 20. 6. 2022, č. j. 12 C 334/2015-600, se zastavuje. II. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2022, č. j. 17 Co 317/2022-640, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 20. 6. 2022, č. j. 12 C 334/2015-600, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 12. 2015 (ve znění doplnění ze dne 12. 5. 2016) domáhala po žalované zaplacení částky 959 182 Kč jako náhrady škody vzniklé nesprávným úředním postupem exekutora JUDr. Martina Růžičky (tj. vedlejšího účastníka na straně žalované) spočívajícím v tom, že vedlejší účastník porušil svou zákonnou povinnost postupovat v exekuci rychle a účelně, a dbát ochrany práv účastníků exekučního řízení, neboť vedlejší účastník v exekuci vedené ve prospěch žalobkyně coby oprávněné nezřídil včas (tj. bezodkladně po 1. 11. 2009) exekutorské zástavní právo na nemovitosti povinného J. K. Kdyby tak vedlejší účastník učinil, pohledávka žalobkyně by byla zajištěna jako druhá v pořadí (tj. před věřiteli M. K. a R. Z., kterým exekutorské zástavní právo k daným nemovitostem svědčilo od 20. 4. 2010). Navíc v důsledku pozdního zřízení exekutorského zástavního práva žalobkyně nemohla uplatnit právo na přednostní uspokojení své pohledávky v rámci insolvenčního řízení jako pohledávky zajištěné, přičemž pokud by vedlejší účastník postupoval ve věci řádně a včas (tzn. v roce 2009) zřídil exekutorské zástavní právo, žalobkyně by v pořadí zajištěných věřitelů byla uspokojena jako druhá v pořadí, tedy před oběma uvedenými zajištěnými věřiteli, a částku odpovídající přihlášené pohledávce v insolvenčním řízení by s největší pravděpodobností získala. Podáním doručeným soudu dne 29. 11. 2017 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky 21 685,78 Kč v návaznosti na to, že jí uvedená částka byla uhrazena na základě rozvrhového usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 5. 2017, tj. její pohledávka vůči dlužníku J. K. byla v daném rozsahu částečně uspokojena v rámci (původního) insolvenčního řízení zahájeného u Krajského soudu v Brně dne 18. 5. 2012 pod sp. zn. KSBR 30 INS 12016/2012. 2. Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) v pořadí prvním rozsudkem ze dne 4. 1. 2019, č. j. 12 C 334/2015-296, zastavil řízení co do částky 21 685,78 Kč (výrok I), zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 937 496,22 Kč (výrok II), rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III) a o povinnosti žalobkyně zaplatit vedlejšímu účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 111 960 Kč k rukám jeho právní zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV). 3. Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v pořadí prvním rozsudkem ze dne 16. 1. 2020, č. j. 17 Co 325/2019-357, rozhodl tak, že se rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé II potvrzuje (výrok I rozsudku odvolacího soudu), že je žalobkyně povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II rozsudku odvolacího soudu) a že je žalobkyně povinna zaplatit vedlejšímu účastníku na náhradu nákladů odvolacího řízení 24 720 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. Evy Nouzové, advokátky (výrok III. rozsudku odvolacího soudu). 4. Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. 1. 2020, č. j. 17 Co 325/2019-362, doplnil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2020, č. j. 17 Co 325/2019-357, o výrok: Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích o nákladech řízení III. a IV. potvrzuje. 5. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 25. 11. 2020, č. j. 30 Cdo 2014/2020-405, zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2020, č. j. 17 Co 325/2019-357, doplněný usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2020, č. j. 17 Co 325/2019-362, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 4. 1. 2019, č. j. 12 C 334/2015-296, ve výrocích II., III. a IV., a věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení se závěrem, že požadavku na rychlé a účelné provedení exekuce podle § 46 odst. 1, ve spojení s § 69a zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2012, odpovídal zásadně takový postup soudního exekutora, který při zjištění existence postižitelného nemovitého majetku ve vlastnictví povinného vedl neprodleně ke zřízení exekutorského zástavního práva k tomuto nemovitému majetku. Nejvyšší soud rovněž konstatoval, že soudní exekutor (stát) odpovídá toliko za škodu, kterou představuje rozdíl v uspokojení, kterého by se oprávněnému v rámci insolvenčního řízení dostalo, kdyby bylo včas zřízeno exekutorské zástavní právo, a kterého se oprávněnému skutečně v insolvenčním řízení dostalo. 6. Soud prvního stupně v pořadí druhým rozsudkem ze dne 20. 6. 2022, č. j. 12 C 334/2015-600, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 937 496,22 Kč (výrok I), rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 7 500 Kč (výrok II) a rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit vedlejšímu účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 201 075,60 Kč (výrok III). 7. Soud prvního stupně učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně se dne 14. 11. 2014 obrátila na žalovanou se žádostí na náhradu škody ve výši 1 004 339,40 Kč z důvodů uvedených v žalobě. Žalovaná žádosti nevyhověla. Povinnému (J. K.) byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni pohledávku ve výši 598 000 Kč s příslušenstvím. Usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 19. 3. 2009, byla nařízena exekuce podle vykonatelného platebního rozkazu, přičemž provedením exekuce byl pověřen vedlejší účastník, který dne 24. 6. 2009 vydal exekuční příkaz prodejem nemovitostí povinného. Ke dni 19. 3. 2009 již bylo zapsáno zástavní právo ve prospěch Hypoteční banky, a. s. ve výši 400 000 Kč a soudcovské zástavní právo k pohledávce ve výši 49 602 Kč ve prospěch České republiky – Okresní správy sociálního zabezpečení a dále několik exekučních příkazů. Usnesením vedlejšího účastníka ze dne 9. 12. 2009 byla nařízena dražba nemovitostí povinného ve prospěch oprávněného GEOSTAV s. r. o. na 19. 1. 2010 (v rámci exekučního řízení sp. zn. 77 Ex 6948/08, o částku cca 99 000 Kč). Při dražbě nemovitosti konané dne 19. 1. 2010 u vedlejšího účastníka neučinil nikdo nejnižší podání, které bylo stanoveno ve výši 1 400 000 Kč, nikým nebyla složena ani dražební jistota, pročež dražební jednání bylo zastaveno. Vedlejší účastník nařídil opakovanou dražbu nemovitostí povinného na 1. 7. 2010, přičemž výsledná cena dražených nemovitostí činila 2 100 000 Kč a nejnižší podání bylo stanoveno ve výši 1 000 050 Kč. Vedlejší účastník dále nařídil dražební rok na 19. 10. 2010 a na 1. 12. 2010. Uvedené opakované dražby se nekonaly z důvodu, že povinný vždy podal návrh na zahájení insolvenčního řízení proti své osobě. Z vyhlášky Krajského soudu v Brně ze dne 24. 5. 2010 bylo zjištěno, že bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci povinného, které bylo vedlejšímu účastníku do