30 Cdo 2714/2007 — Nejvyšší soud

30 Cdo 2714/2007 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 12. 2007 Spisová značka:30 Cdo 2714/2007 ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:30.CDO.2714.2007.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 2714/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobců a) F. K., zastoupeného advokátem, b) M. T., c) M. B., d) P. P., e) K. B., f) K. B., a g) P. B., proti žalované S. G. a.s., o odměnu za využití zlepšovacího návrhu a vynálezu, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 5C 591/86, o dovolání prvního žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. října 2005, č.j. 25 Co 390/2005-977,   t a k t o : I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 9. března 2005, č.j. 5 C 591/86-919, a proti výroku I. Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. října 2005, č.j. 25 Co 390/2005-977, se zastavuje. II. Dovolání prvního žalobce proti výrokům rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. října 2005, č.j. 25 Co 390/2005-977, označeným jako II. až IV. a VI. se odmítá; ve zbývající části se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : První žalobce F. K. a právní předchůdci druhého až sedmého žalobce J. T., J. P.n a O. B. podali jako spoluautoři přihlášku zlepšovacího návrhu s názvem „Návrh nového zařízení a technologického postupu na výrobu ostří nožů žací lišty“ u právního předchůdce žalované. Přihláška byla zaregistrována pod č. 290b/82. Současně přihlásili k ochraně vynález s názvem „Rychloupínací zařízení pro obrábění nožů žací lišty“, který byl na Úřadu pro vynálezy a objevy v P. zapsán do seznamu přihlášek vynálezů pod č. 6334-82 a na vynález bylo uděleno autorské osvědčení č. AO 231845 s právem přednosti od 31.8.1982. Doba počátku využívání zlepšovacího návrhu a vynálezu byla vymezena od 1. dubna 1984, kdy byl zlepšovací návrh využíván u žalované v provozovně ve věznici V. při výrobě rýhovacích nožů kos, které se do této doby u žalované nevyráběly. První rok užívání zlepšovacího návrhu ZN č. 290b/82 a vynálezu AO 231845 skončil 31.3.1985. Při výpočtu odměny nebylo možno vycházet z předchozího stavu před zavedením zlepšovacího návrhu. Jeho spoluautoři také nebyli nikdy u žalované zaměstnáni. Za využití zlepšovacího návrhu zaplatil právní předchůdce žalované dne 5.6.1986 každému ze spoluautorů 5.326,- Kč, tj. celkem 21.304,- Kč. Žalobci s výší odměny nesouhlasili, obrátili se proto na soud a žádali pro každého zlepšovatele zaplacení odměny za tříleté využívání zlepšovacího návrhu (po připuštění změny návrhu soudem) v konečné výši 54.667,- Kč s příslušenstvím a odměny za pětileté využívání vynálezu ve výši 127.390,- Kč s příslušenstvím. Okresní soud v Jičíně rozsudkem ze dne 16. prosince 1994, č.j. 5C 591/86-425, pravomocně přiznal každému ze spoluautorů odměnu ve výši 6.065,- Kč, tj. celkem 24.260,- Kč s příslušenstvím a ve zbytku žalobu zamítl. V části, ve které byla žaloba zamítnuta byla věc zrušena usnesením odvolacího soudu ze dne 16. října 1995, č.j. 17 Co 506/95-441. O žalobě rozhodl soud prvního stupně opětovně rozsudkem ze dne 13. února 1996, č.j. 5C 591/86-483, a znovu ji zamítl. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. června 1997, č.j. 19 Co 394/96-510, byl rozsudek zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení s pokynem, aby revizním znaleckým posudkem byly odstraněny rozpory závěrů předchozích znaleckých posudků. V průběhu řízení zemřeli žalobci J. T. a O. B. Do řízení vstoupili jako právní nástupci jejich dědici. M. T. (právní nástupce J. T.) vzal podáním ze dne 11. ledna 2005 žalobu zpět. Právním nástupcem původního žalovaného A., k. p. J., se stala obchodní společnost S. G. a.s. Po doplnění řízení Okresní soud v Jičíně rozsudkem ze dne 9. března 2005, č.j. 5 C 591/86-919, výroky I. a II. zamítl žalobu, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobcům F. K. a J. P., každému částku 54.667,- Kč s příslušenstvím a částku 127.390,- Kč s příslušenstvím, výroky III. a IV. zamítl žalobu, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobcům K. B., K. B. a P. B., každému z nich jednu třetinu z částky 54.667,- Kč s příslušenstvím a z částky 127.390,- Kč s příslušenstvím, výrokem V. zastavil řízení vůči žalobci M. T. a výroky VI. a VII. rozhodl o náhradě nákladů řízení a náhradě nákladů státu. Soud vyšel ze zjištění, že spoluautoři předmětného zlepšovacího návrhu a vynálezu mají v souladu se zákonem č. 84/1972 Sb. o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech (dále jen „zákon“) a s vyhláškou č. 106/1972 Sb. o odměňování objevů, vynálezů zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů (dále jen „vyhláška“) ve znění platném ke dni 1.4.1984 proti žalované právo na odměnu za jejich využití, jejíž výše závisí na společenském prospěchu, kterého tak bylo dosaženo v národním hospodářství, nikoliv tedy jen na prospěchu u využívající organizace (§ 4 vyhlášky). Za účelem zjištění způsobu výpočtu výše odměny soud v průběhu řízení provedl důkaz znaleckými posudky V. K., promovaného právníka, M. M. a posléze podle pokynu odvolacího soudu ustanovil k vypracování revizního znaleckého posudku znalecký ústav – Patentovou a známkovou kancelář P. P., a.s. Z revizního znaleckého posudku vyplynulo, že spoluautorům lze přiznat pouze právo na odměnu za využití předmětu vynálezu, které v sobě ze zákona zahrnuje i právo na odměnu za využití předmětu zlepšovacího návrhu ve smyslu § 63 odst. 4 a § 73 zákona. Ocenění společenského prospěchu pak přichází v úvahu pouze postupem podle § 7 odst. 2 vyhlášky, tj. ekonomickým rozborem, na základě kterého byla stanovena výsledná autorská odměna částkou 43.984,81 Kč. Do této částky bylo nutno započíst částky, které spoluautoři vynálezu a shodného zlepšovacího návrhu již obdrželi, a to nejen od žalované, ale i od jiných využivatelů, a to od doby, kdy bylo kladně rozhodnuto o přihlášce vynálezu, tj. od 5.10.1984. Spoluautoři prokazatelně obdrželi od žalované před podáním žaloby každý 5.326,- Kč, tj. celkem 21.304 Kč. Dále prokazatelně obdrželi od žalované každý 6.065,- Kč, tj. celkem 24.260,- Kč s příslušenstvím na základě rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 16.12.1994. Celkem získali 45.564,- Kč, tj. víc než jim podle revizního znaleckého posudku náleží. Krajský soud v Hradci Králové poté rozsudkem ze dne 7. října 2005, č.j. 25 Co 390/2005-977, ve znění opravného usnesení ze dne 7. října 2005, č.j. 25 Co 390/2005-987, výrokem I. vyslovil, že soudkyně Okresního soudu v Jičíně J. V. není vyloučena z projednávání a rozhodnutí této věci, výrokem II. nepřipustil změnu žaloby, učiněnou podáním odvolatelů z 8.7.2005, výrokem III. odmítl odvolání žalobců proti výrokům rozsudku okresního soudu označeným III. a IV., výrokem IV. potvrdil rozsudek okresního soudu ve výrocích označených I., II., VI. a VII., výrokem V. nepřipustil přistoupení S. K. do řízení a výrokem VI. rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně. Konstatoval, že soud prvního stupně posoudil věc správně podle zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech, ve znění účinném do 31.12.1988 (kdy došlo k jeho změně zákonem č. 194/1988 Sb.). Aplikace tohoto právního předpisu vyplynula z ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb. Na posuzování nároku žalobců se vztahuje vyhláška č. 106/1972 Sb., o odměňování objevů vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů, která byla účinná do 30.6.1986 (kdy byla zrušena vyhláškou č. 27/1986 Sb.). Vyslovil, že okresní soud nijak nepochybil při hodnocení důkazu podaného v podobě revizního znaleckého posudku (jehož vypracování mu bylo uloženo kasačním usnesením odvolacího soudu). Připomněl, že důkaz znaleckým posudkem se od jiných důkazních prostředků liší potud, že hodnocení nepodléhají znalecké závěry ve smyslu jejich odborné správnosti; soud posuzuje přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění znaleckého nálezu a jeho soulad s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazu provedeného soudem prvního stupně v podobě znaleckého posudku všem těmto kritériím vyhovuje. Závěry zmíněného posudku odpovídají zadání znaleckého úkolu, znalecký nález je logicky odůvodněn a je rovněž v souladu s ostatními provedenými důkazy, zejména s předchozím znaleckým posudkem, k jehož revizi byl nařízen. K námitce žalobců týkající se posuzování společenského prospěchu uvedl, že nelze souhlasit s tvrz