30 Cdo 3212/2025 — Nejvyšší soud

30 Cdo 3212/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 1. 2026 Spisová značka:30 Cdo 3212/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:30.CDO.3212.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odpovědnost státu za újmu Přípustnost dovolání Nezákonné trestní stíhání Dovolání (vady) Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. § 241a odst. 2 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:3. 2. 2026 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí IV.ÚS 921/26 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 3212/2025-773 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Jana Kolby a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobce T. K., zastoupeného Mgr. Radanem Venclem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Chmelova 357/2, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, za níž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o náhradu škody a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 176/2021, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2025, č. j. 13 Co 69/2025-731, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: I. Rozsudek soudu prvního stupně Obvodní soud pro Prahu 2 (dále též jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 28. 8. 2024, č. j. 20 C 176/2021-660, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částky 48 953 Kč, 2 727,70 Kč, 119 700 Kč, 950 000 Kč a 50 000 Kč (výrok I), zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zveřejnit omluvu na svých webových stránkách a dále formou tiskové zprávy, která by byla zveřejněna Českou tiskovou agenturou a také dvěma celostátními deníky (výrok II), zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu částku 6 688 278,30 Kč (výrok III), rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi jeho účastníky (výrok IV) a dále o náhradě nákladů vynaložených v souvislosti s tímto řízením státem (výroky V a VI). Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal několika nároků na náhradu škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena v souvislosti s vydáním dvou nezákonných rozhodnutí o zahájení trestního stíhání jeho osoby, a to jednak usnesením policejního orgánu ze dne 23. 4. 2018, které bylo zrušeno usnesením Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 22. 10. 2018 (první trestní stíhání), a jednak usnesením policejního orgánu ze dne 10. 6. 2020, které bylo zrušeno usnesením Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 1. 12. 2020 (druhé trestní stíhání), v obou případech pod spisovou značkou NCOZ-1589/TČ-2016. V těchto trestních věcech byl žalobce opakovaně obviněn ze spáchání zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (podle § 240 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku) a zločinu účasti na organizované zločinecké skupině (podle § 361 odst. 1 alinea druhá trestního zákoníku). Jednalo se o následující nároky: 1) V souvislosti s prvním trestním stíháním požadoval žalobce a) náhradu škody spočívající ve vynaložení nákladů na obhajobu (právní zastoupení) ve výši 407 036 Kč a 121 000 Kč, b) náhradu škody spočívající ve vynaložení cestovních výdajů na porady s obhájcem ve výši 29 335 Kč, c) náhradu škody spočívající ve ztrátě na výdělku ve výši 233 280 Kč, d) náhradu škody spočívající ve ztrátě na výdělku jeho manželky ve výši 70 625 Kč, e) náhradu škody spočívající ve vynaložení nákladů na psychologickou pomoc pro syna žalobce ve výši 7 000 Kč a f) zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci ve výši 2 560 000 Kč. 2) V souvislosti s druhým trestním stíháním se žalobce domáhal a) náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech na obhajobu (právní zastoupení) ve výši 302 947 Kč a 242 000 Kč, b) náhrady škody spočívající v cestovních nákladech žalobce na porady s obhájcem ve výši 16 505 Kč, c) náhrady škody spočívající ve ztrátě na výdělku ve výši 395 280 Kč a ve výši 1 440 000 Kč, d) náhrady škody spočívající ve ztrátě na výdělku jeho manželky ve výši 77 500 Kč a e) zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci ve formě omluvy a peněžitého plnění ve výši 1 500 000 Kč. 3) Dále se žalobce domáhal náhrady škod, které mu měly vzniknout v souvislosti se zajištěním jeho majetku, a to usneseními policejního orgánu ze dne 24. 4. 2018, č. j. NCOZ-1589-1444/TČ-2016-412302-C (zajištění osobního vozidla AUDI), ze dne 21. 4. 2018, č. j. NCOZ-1589-1447/TČ-2016-412302-C (zajištění bytové jednotky), ze dne 30. 4. 2018, č. j. NCOZ-1589-1643/TČ-2016-412302-C (zajištění prostředků na účtu č. 1044692737/0800 vedeného u České spořitelny a.s.), ze dne 30. 4. 2018, č. j. NCOZ-1589-1644/TČ-2016-412302-C (zajištění prostředků na účtu č. 0240616162/0300 vedeného u ČSOB a.s.), ze dne 21. 4. 2018, č. j. NCOZ-1589-1445/TČ-2016-412302-C (zajištění prostředků na účtu č. 2323815/3500 vedeného u ING Bank N.V.) a ze dne 21. 4. 2018, č. j. NCOZ-1589-1446/TČ-2016-412302-C (zajištění prostředků na účtu č. 945211780687/0100 vedeného u Komerční banky a.s.). Podle tvrzení žalobce mu v důsledku zajištění majetku vznikla škoda a) ve výši 29 434 Kč a 2 893 Kč (představující náhradu nákladů vynaložených na servisní kontrolu, resp. odtah neprovozuschopného vozidla po vydání ze zajištění), b) ve výši 119 700 Kč (představující náklady za stavební vícepráce na rodinném domě), c) ve výši 53 750 Kč (představující ztrátu na výdělku žalobce), d) ve výši 25 110 Kč (představující ztrátu na výdělku manželky žalobce) a e) ve výši 226 264 Kč (představující ztrátu nároku žalobce na státní podporu a ušlé úroky ze stavebního spoření). Soud prvního stupně výše uvedeným rozsudkem přiznal žalobci částečně nárok na náhradu nákladů na obhajobu (nároky 1a/ a 2a/) ve výši 48 953 Kč (z celkově uplatněné sumy 1 072 983 Kč, přičemž přihlédl k tomu, že na tento nárok již žalovaná splnila dobrovolně 152 460 Kč), a ve zbylém rozsahu (tedy co do částky 1 024 030 Kč) žalobu v této části zamítl. Co se týče nároku na náhradu škody spočívající v cestovném žalobce (nároky 1b/ a 2b/), přiznal soud prvního stupně žalobci toliko 2 727,70 Kč a ve zbývajícím rozsahu (tedy co do částky 43 112,30 Kč) žalobu zamítl. Stran žalobcem uplatněných nároků na náhradu škody spočívající ve ztrátě na výdělku (nároky 1c/, 2c/), v souhrnné výši 2 068 560 Kč, soud prvního stupně žalobě vyhověl co do částky 950 000 Kč a ve zbylém rozsahu (tj. co do 1 118 560 Kč) ji zamítl. Dále soud prvního stupně zcela zamítl jako nedůvodný žalobou uplatnění nárok na náhradu škody spočívající ve ztrátě na výdělku manželky žalobce (nároky 1d/ a 2d/), celkem ve výši 148 125 Kč, a v nákladech vynaložených na psychologickou pomoc pro syna žalobce ve výši 7 000 Kč (nárok 1e/). Žalobou uplatněný nárok na odškodnění vzniklé nemajetkové újmy žalobce v případě prvního trestního stíhání (nárok 1f/), ve výši 2 560 000 Kč, soud prvního zamítl z důvodu promlčení tohoto nároku. Naopak soud prvního stupně částečně vyhověl žalobě v případě požadavku na zadostiučinění nemajetkové újmy žalobce v případě druhého trestního stíhání (nárok 2e/), a to přiznáním plnění ve výši 50 000 Kč, přičemž ve zbylém rozsahu (tj. co do peněžitého plnění ve výši 1 450 000 Kč a co do požadované omluvy) žalobu zamítl. Co se týče žalobcem uplatněného nároku na náhradu škody vzniknuvší v souvislosti s usneseními o zajištění jeho majetku, vyhověl soud žalobě jen v části požadovaného plnění ve výši 119 700 Kč (odpovídající nákladům vynaloženým na zakonzervování stavby – nárok 3b/), a ve zbylém rozsahu (tedy co do požadavku na plnění částky v souhrnné výši 337 451 Kč – tedy nároky 3a/ a 3c/ až 3 e/) žalobu zamítl. II. Odvolání a rozsudek odvolacího soudu Proti rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání žalobce i žalovaná. Žalovaná podala odvolání do výroků I, IV a V. Žalobce napadl odvoláním oba zamítavé výroky (II a III) rozsudku soudu prvního stupně, výrok III však jen v tom rozsahu, jímž mu nebyla přiznána částka 2 189 869 Kč (složená z částky 600 000 Kč jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci prvním trestním stíháním, dále z částky 350 000 Kč jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci druhým trestním stíháním, z částky 871 570 Kč představující zbylou, žalovanou či soudem prvního stupně nepřiznanou, část žalobcem vynaložených nákladů na obhajobu, z částky 7 000 Kč představující náklady vynaložené na psychologickou pomoc pro syna žalobce, z částky ve výši 29