Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 16. 9. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
ROZHODNUTÍ

30 Cdo 3792/2007

Nejvyšší soud · 26. 3. 2009

30 Cdo 3792/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy

JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobce L. B., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému M. P., o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 36 C 2/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. listopadu 2006, č.j. 1 Co 275/2006-39, takto:

I.

Dovolání žalobce   se odmítá.

II.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Stručné odůvodnění

podle § 243c odst. 2 o.s.ř.:

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 21. listopadu 2006, č.j. 1 Co 275/2006-39, podle ustanovení § 219 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) potvrdil  rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 29. května 2006, č.j. 36 C 2/2006-20, kterým byla zamítnuta žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 10,100.000,- Kč jako náhradu nemajetkové újmy v penězích podle § 13 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) a  kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení; rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním.

Toto dovolání není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 písm. c) téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam

ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř. Otázku výkladu ustanovení § 11 o.z. a § 13 téhož zákona odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne  28. února 2007, sp.zn.

30 Cdo 1873/2006, resp. rozsudek ze dne 21. prosince 2004, č.j. 30 Cdo 1525/2004-68 a analogicky též usnesení téhož soudu ze dne 31. ledna 2006, č.j. 30 Cdo 111/2006-130). Podané dovolání bylo proto odmítnuto podle § 243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s § 218 písm. c/ téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1, § 151  o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek  řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. března 2009

JUDr. Pavel  Pavlík, v. r.

předseda senátu