30 Cdo 4330/2007 — Nejvyšší soud

30 Cdo 4330/2007 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 10. 2007 Spisová značka:30 Cdo 4330/2007 ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:30.CDO.4330.2007.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 4330/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobkyně T. A. S., zastoupené advokátem, proti žalovanému M. S., zastoupenému  advokátkou, o výživné manželky, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 18 C 502/2000, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. dubna 2007, č. j. 18 Co 50/2007-294, takto: I. Dovolání žalovaného se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 26. dubna 2006, č. j. 18 C 502/2000-252, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 6. prosince 2006, č.j. 18 C 502/2000-285, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni výživné za období od 18. 9. 2000 do 8. 6. 2004 v částce 670.500,- Kč ve splátkách 20.000,- Kč, splatných vždy do každého patnáctého dne v měsíci, počínaje dnem následujícím po právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek (výrok I.), v části, v níž se žalobkyně domáhala placení výživného 35.000,- Kč měsíčně od 18. 9. 2000 řízení zastavil (výrok II.), nepřipustil rozšíření žaloby spočívající v požadavku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení 2% z částky 660.000,- Kč od 9. 6. 2004 do zaplacení (výrok III.) a žalobkyni uložil zaplatit žalovanému náklady řízení 21.075,- Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného (výrok IV.). Městský soud v Praze rozsudkem v záhlaví označeným k odvolání žalovaného rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé ohledně částky 15.000,- Kč zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil, a ohledně částky 660.000,- Kč a výroku o náhradě nákladů řízení rozsudek potvrdil a žalovanému uložil zaplatit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení 49.445,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. G. B. Žalovaný v podaném dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) a c) o. s. ř., vyjadřuje nesouhlas s rozsudkem odvolacího soudu a domáhá se jeho zrušení, jakož i zrušení rozsudku soudu prvního stupně a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud České republiky, který jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) věc projednal bez jednání (§ 243a odst. 1, věta první o.s.ř.)  dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o.s.ř.). Občanský soudní řád tak činí v ustanoveních § 237, § 238, § 1238a a § 239 o.s.ř. Dovolání v této věci směřuje proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu o výživném manželky, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, který byl v pořadí druhým rozsudkem ve věci samé, když jeho předchozí rozsudek ze dne 27. srpna 2003, č. j. 18 C 502/2000-98, jímž byla žaloba, aby byl žalovaný povinen platit žalobkyni na její výživu částku 50.000,- Kč měsíčně od 18. 9. 2000, zamítnuta a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28. ledna 2005, č. j. 18 Co 515/2004-127, a věc byla soudu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení. Z hlediska přípustnosti dovolání přichází v úvahu  ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. Podle tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. Nic z uvedeného se však nevztahuje na rozsudky ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení (§ 237 odst. 2 o.s.ř.). Se zřetelem k této zákonné úpravě přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu potvrzujícího rozsudek soudu prvního stupně, který byl dalším rozsudkem ve věci a jímž soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku, jsa vázán právním  názorem odvolacího soudu, vyjádřeném v předchozím zrušovacím usnesení, přičemž jde o rozhodnutí ve věci upravené zákonem o rodině, t. j. ve věci výživného manželky podle § 91 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, aniž by posuzovaná věc byla výjimkou ve smyslu § 237 odst. 2 písm. b) o.s.ř., nelze učinit jiný závěr, než že pro povahu věci, v níž soud prvního stupně i soud odvolací rozhodoval, není dovolání ve smyslu § 237 odst. 2 písm. b) o.s.ř. přípustné. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný, který neměl v dovolacím řízení úspěch, na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalobkyni žádné základy dovolacího řízení nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. října 2007 JUDr. Karel  Podolka, v. r.                                                                                      předseda senátu