30 Cdo 912/2024 — Nejvyšší soud

30 Cdo 912/2024 citace  Právní věta:Pro řešení otázek promlčení nároku na náhradu újmy způsobené porušením práva Evropské unie se zásadně použijí pravidla vtělená do zákona č. 82/1998 Sb., vyjma těch situací, kde by takové použití odporovalo zásadám rovnocennosti a efektivity. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:18. 6. 2024 Spisová značka:30 Cdo 912/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:30.CDO.912.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Promlčení Právo Evropské unie Dotčené předpisy:§ 9 předpisu č. 262/2017 Sb. § 36 předpisu č. 262/2017 Sb. čl. 22 směrnice 2014/104/EU § 32 odst. 1 předpisu č. 82/1998 Sb. Kategorie rozhodnutí:A EU Zveřejněno na webu:2. 8. 2024 Publikováno ve sbírce pod číslem:48 / 2025 Anotace:Žalobkyně a) a žalobkyně b) se prostřednictvím žaloby domáhaly náhrady škody (ušlého zisku) způsobené jim tím, že žalovaná prostřednictvím vedlejšího účastníka v rozporu s normami práva Evropské unie registrovala přípravky s obsahem nitrofenolátu jako pomocné rostlinné přípravky podle zákona č. 156/1998 Sb., a nikoliv jako přípravek na ochranu rostlin podle zákona č. 326/2004 Sb. Soud prvního stupně žalobu zamítl. Odvolací soud ve vztahu k žalobkyni a) potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, ve vztahu k žalobkyni b) rozsudek soudu prvního stupně zrušil v jeho zamítavém výroku týkající se náhrady škody a projednávanou věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud uvedl, že odvolání žalobkyně b) je částečně důvodné, ve zbylém rozsahu se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o promlčení uplatněných nároků obou žalobkyň. Vyšel z toho, že podle § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu škody promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Jelikož byl nárok žalobkyň předběžně uplatněn až výzvou dne 29. 8. 2019 a žalobní návrh podán dne 28. 2. 2020, odvolací soud uzavřel, že nárok žalobkyně a) byl promlčen. Ta totiž uplatnila nárok na náhradu škody spočívající v ušlém zisku za roky 2011-2014. Promlčecí lhůta tak počala podle odvolacího soudu běžet nejpozději dne 1. 1. 2015 a uplynula dnem 1. 1. 2018. Na druhou stranu, žalobkyně b) uplatnila větší počet nároků vycházejících z různých skutkových okolností, odvolací soud tak konstatoval, že nelze bez dalšího uzavřít, že jsou všechny nároky, případně v celém jejich rozsahu, promlčené. Z toho důvodu zrušil část výroku soudu prvního stupně týkající se žalobkyně b) a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s pokynem k doplnění tvrzení ohledně každého jednotlivého nároku žalobkyně b). Proti rozsudku odvolacího soudu podaly žalobkyně dovolání a Nejvyššímu soudu byla předložena k posouzení otázka počátku běhu promlčecích lhůt (dob) pro uplatnění nároku na náhradu škody způsobené porušením práva Evropské unie Českou republikou, a to mimo jiné v souvislosti s řízením zahájeným na podkladě podnětu jedné z žalobkyň Evropskou komisí pro porušení povinnosti ve smyslu čl. 258 a násl. SFEU. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 912/2024-202 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Davida Vláčila a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Hany Poláškové Wincorové, v právní věci žalobkyň a) Asahi Chemical Mfg. Co., Ltd., sídlem 500 Takayasu, Ikaruga-cho, Ikoma-gun, 636-0104 Nara, Japonsko, a b) Asahi Chemical Europe s.r.o., identifikační číslo osoby 29029929, se sídlem v Praze 6, Lužná 591/4, obě zastoupeny JUDr. Magdalenou Hrdličkovou, Ph.D., advokátkou, se sídlem v Praze 1, Dlouhá 714/36, proti žalované České republice – Ministerstvu zemědělství, sídlem v Praze 1, Těšnov 65/17, jednající prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 42, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované - České republiky – Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, se sídlem v Brně, Hroznová 63/2, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 25 C 44/2020, o dovolaní žalobkyň proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 10. 2023, č. j. 19 Co 261/2023-156, takto: I. Dovolání žalobkyně a) proti výrokům III a IV rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 10. 2023, č. j. 19 Co 261/2023-156, se odmítá, ve zbývajícím rozsahu se dovolání žalobkyň a) a b) zamítá. II. Žalobkyně a), žalovaná a vedlejší účastník nemají navzájem právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen „soud prvního stupně“) svým rozsudkem ze dne 14. 6. 2023, č. j. 25 C 44/2020-127, zamítnul žalobu, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni a) částku 19 141 710 japonských jenů s příslušenstvím a žalobkyni b) částku 19 104 886 Kč s příslušenstvím a částku 21 891,20 EUR s příslušenstvím (výrok I). Dále zamítnul žalobu, aby byla žalovaná povinna zveřejnit na vlastní náklady písemnou omluvu žalobkyním v týdeníku Zemědělec (výrok II), zároveň uložil žalobkyním povinnost zaplatit žalované a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované náhradu nákladů řízení (výroky III a IV). 2. Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím (dále také „napadené rozhodnutí“) ve vztahu k žalobkyni a) potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o věci samé I a II, změnil nákladový výrok III tak, že přiznanou náhradu nákladů řízení snížil, a změnil nákladový výrok IV tak, že výši náhrady snížil (výrok I rozsudku odvolacího soudu). Ve vztahu k žalobkyni b) rozsudek soudu prvního stupně v jeho výroku II o věci samé potvrdil, ve výroku I o věci samé a v nákladových výrocích III a IV jej zrušil a projednávanou věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu). Nakonec rozhodl ve vztahu k žalobkyni a) o nákladech odvolacího řízení (výrok III rozsudku odvolacího soudu), včetně těch, jež se týkaly vedlejšího účastníka (výrok IV rozsudku odvolacího soudu). 3. Takto soudy rozhodly o žalobě, kterou se žalobkyně a) a žalobkyně b) domáhaly náhrady škody způsobené jim tím, že žalovaná prostřednictvím vedlejšího účastníka v rozporu s normami práva Evropské unie (konkrétně šlo o nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1107/2009 ze dne 21. 10. 2009, o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS, a směrnicí Komise č. 2009/11/ES, ze dne 18. 2. 2009, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinných látek bensulfuronu, natrium-5-nitroguajakolátu, natrium-2-nitrofenolátu, natrium-4-nitrofenolátu a tebufenpyradu, dále jen „nařízení č. 1107/2009“) registrovala přípravky s obsahem nitrofenolátu jako pomocné rostlinné přípravky podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd přípravek na ochranu rostlin (dále jen „zákon o hnojivech“), a nikoliv jako přípravek na ochranu rostlin podle zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o rostlinolékařské péči“). 4. Žalobkyně b) je dceřinou společností žalobkyně a) a držitelkou registrace přípravku ATONIK, který byl registrován na ochranu rostlin podle zákona o rostlinolékařské péči. Tím, že další přípravky jiných společností obsahující rovněž nitrofenoláty (dále také „konkurující přípravky“) byly registrovány /pouze/ jako pomocné rostlinné přípravky podle zákona o hnojivech, vznikla žalobkyním podle jejich tvrzení škoda, neboť proces registrace podle zákona o hnojivech je výrazně snadnější a méně nákladný než náležitě (v souladu s nařízením č. 1107/2009) prováděná registrace podle zákona o rostlinolékařské péči. Žalobkyně a) se tak domáhala ušlého zisku, neboť pokud by nebyly na trhu registrovány srovnatelné přípravky s obsahem nitrofenolátů na základě zákona o hnojivech, její tržby by vzrostly za roky 2011 až 2013 o 30 % a v roce 2014 minimálně o 40 %. Žalobkyně b) se potom domáhala ušlého zisku za roky 2015 až 2017; za sdílení dat pro tři přípravky, neboť při řádné registraci provedené v souladu s nařízením č. 1107/2009 by se na ni museli konkurující žadatelé o registraci obrátit; dále požadovala náhradu nákladů právního zastoupení a náhradu nákladů na překlady dokumentů. Předmětem uplatněného nároku byly též náhrady nákladů vynaložených v soudních sporech s distributory pomocných rostlinných přípravků v České republice, včetně vyžádaných překladů dokumentů a žalobkyně b) rovněž požadovala náhrady nákladů vynaložených na soudní spory s distributory pomocných rostlinných přípravků vedených na území Slovenské republiky. Obě žalobkyně s