Nejvyšší soud 30 Nd 365/2016 – Návrhu na neplatnost voleb
Nejvyšší soud · 25. 7. 2017
Shrnutí rozhodnutí
Řízení: Nejvyšší soud rozhodoval o návrhu na neplatnost voleb.
Předmět sporu: návrhu na neplatnost voleb.
O co šlo: Návrhem ze dne 10. 10. 2016 se Mgr. F. Š. domáhal vyslovení neplatnosti voleb do Senátu Parlamentu České republiky, a to ve volebním obvodu Středočeského kraje, jakož i neplatnosti voleb do zastupitelstva Středočeského kraje.
Výsledek: Řízení se zastavuje. (Řízení bylo zastaveno.)
Význam: Řízení skončilo bez věcného rozhodnutí. Věcně se rozhodnutí týká zejména: § 90 SRS (Neplatnost voleb a hlasování).
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
30 Nd 365/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a JUDr. Pavla Simona v právní věci navrhovatele Mgr. F. Š., t. č. Věznice Jiřice, o návrhu na neplatnost voleb, takto:
Řízení se zastavuje.
Žádost navrhovatele o ustanovení zástupce pro řízení se zamítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í:
Návrhem ze dne 10. 10. 2016 se Mgr. F. Š. domáhal vyslovení neplatnosti voleb do Senátu Parlamentu České republiky, a to ve volebním obvodu Středočeského kraje, jakož i neplatnosti voleb do zastupitelstva Středočeského kraje. Spolu s návrhem požádal rovněž o ustanovení zástupce pro řízení.
Vzhledem k tomu, že se v řízení jedná o návrh na neplatnost voleb, o němž rozhodují soudy ve správním soudnictví [srov. § 4 odst. 2 písm. c), § 90 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“)], a protože se nejedná o žádný z případů vyjmenovaných v ustanovení § 104b odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, Nejvyšší soud řízení z důvodu nedostatku věcné příslušnosti podle ustanovení § 104b odst. 1, věty první, o. s. ř. zastavil.
V případě řízení o návrhu ve věcech volebních a ve věcech místního referenda neobsahuje usnesení o zastavení řízení – s ohledem na nepřípustnost takového návrhu ve smyslu § 93 soudního řádu správního – poučení dle ustanovení § 104b odst. 1, věty druhé, o. s. ř. o možnosti podat žalobu ve správním soudnictví (srov. DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009, s. 686). Z uvedeného důvodu nebylo třeba vyzývat navrhovatele, aby se k otázce věcné příslušnosti podle § 104b odst. 3 o. s. ř. vyjádřil.
Nejvyšší soud dále zamítl žádost navrhovatele o ustanovení zástupce pro řízení, když navrhovatel nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, neboť se v jeho případě jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (§ 30 ve spojení s § 138 odst. 1 o. s. ř.).
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 146 odst. 2 věty první a § 151 odst. 1, části věty před středníkem, o. s. ř., neboť navrhovatel, který podáním návrhu u věcně nepříslušného soudu z procesního hlediska zavinil, že řízení muselo být zastaveno, nemá na náhradu nákladů řízení právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. července 2017
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu