32 Cdo 2123/2010 — Nejvyšší soud

32 Cdo 2123/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:13. 12. 2011 Spisová značka:32 Cdo 2123/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:32.CDO.2123.2010.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Cena Smlouva o dílo Splatnost pohledávky Dotčené předpisy:§ 548 odst. 1 obch. zák. § 554 odst. 1,6 obch. zák. § 243b odst. 2 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:2. 2. 2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 32 Cdo 2123/2010 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně REMIGAS a. s., se sídlem v Praze 2, Korunní 313/13, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 25633082, zastoupené JUDr. Josefem Havlůjem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Staropramenná 17, proti žalované Rekomont, a. s., se sídlem v Praze 9 - Hloubětíně, Kbelská 581, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 00499838, zastoupené JUDr. Václavem Blovským, advokátem, se sídlem v Praze 2, Sokolská třída 60, o zaplacení částky 2.113.833,80 Kč, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 18 Cm 18/2001, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. září 2009, č. j. 1 Cmo 432/2008-276, takto: I. Dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. září 2009, č. j. 1 Cmo 432/2008-276, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 48.108,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího advokáta JUDr. Václava Blovského, se sídlem v Praze 2, Sokolská třída 60. O d ů v o d n ě n í : Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil v pořadí druhý rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 6. června 2008, č. j. 18 Cm 18/2001-239, jímž byla zamítnuta žaloba na zaplacení částky 2.113.833,80 Kč jako sjednané ceny díla. Odvolací soud poté, co zopakoval dokazování smlouvou o dílo, její přílohou č. 3 a zápisem o odevzdání a převzetí díla ze dne 25. dubna 2001, vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, podle něhož účastníci uzavřeli dne 27. února 2001 smlouvu o dílo, jíž se žalobkyně zavázala provést pro žalovanou bezodstávkové uzavření vysokotlakého plynovodu technologií Williamson a žalovaná se zavázala za zhotovené dílo zaplatit cenu ve výši 2.222.000,- Kč bez DPH. Bylo ujednáno, že za okamžik předání díla se považuje podpis zápisu o předání a převzetí díla a že žalovaná je oprávněna odmítnout převzetí díla, pokud nebylo provedeno řádně. Technologie Williamson slouží k tomu, aby na stávající plynovodní síti mohly být provedeny práce (odbočka, napojení nového plynovodu), aniž by byl stávající plynovod odstaven z provozu. Po osazení speciálních přírub a tvarovek se stávající plynovod na dvou místech navrtá a uzavře tzv. stopply (těsnícím zařízením s gumovou manžetou) a přepravovaný plyn pak proudí takto zřízenou odbočkou. Po provedení prací na takto uzavřené části stávajícího potrubí se stopply odstraní a specielní tvarovky zaslepí. Dne 20. dubna 2001 byly osazeny tzv. stopply a žalovaná zahájila odřezávání stávajícího plynovodu. Při něm došlo k provalení stoplovací manžety a následnému úniku plynu, spojenému se vznikem havarijní situace. V důsledku toho musely být uzavřeny uzávěry stávajícího plynovodu a provedeno jeho odtlakování. Poté, co byl plynovod takto odstaven, mohla žalovaná realizovat dílo, které se zavázala dodat provozovateli plynovodu Pražské plynárenské, a. s., dokončit řezání vysokotlakého potrubí a následně jeho zaslepení. Žalobkyní pořízený zápis o předání a převzetí díla datovaný dnem 25. dubna 2001 žalovaná odmítla podepsat a posléze písemně (dopisem ze dne 10. září 2001) sdělila důvody, totiž že předmět smlouvy nebyl splněn, neboť musela vlastní propoje provést při klasické odstávce stávajícího plynovodu. Odvolací soud dospěl - na rozdíl od soudu prvního stupně - k závěru, že nejde o dílo provedené s vadami. Zdůraznil, že podle ustanovení § 560 odst. 1 obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“) dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě, v tomto případě však výsledek díla určený smlouvou nenastal vůbec, neboť žalovaná spolu s provozovatelem museli k odstávce plynovodu přistoupit. Účinky řádného provedení díla jako prvního předpokladu pro existenci uplatněného nároku tu tedy nejsou. Realizace technologie Williamson tu pro žalovanou neměla žádný hospodářský význam a byla zbytečná a není též důležité, že bezodstávková metoda byla po určité krátké období funkční, když se k odstávce nakonec stejně muselo přistoupit. Odvolací soud vyjádřil názor, že za provedení díla zhotovitel odpovídá objektivně, nejsou tudíž případné poukazy žalobkyně na vyšší moc. Závěrem odvolací soud dovodil, že i kdyby bylo možno otázku, zda lze dílo pokládat za provedené, posoudit jinak, nebylo by možno přiznat uplatněný nárok z toho důvodu, že nenastala splatnost ceny díla. Poukázal na to, že podle smlouvy o dílo se dílo považuje za dokončené okamžikem podpisu zápisu o předání a převzetí díla a že objednatel je oprávněn odmítnout převzetí díla, pokud není provedeno řádně. Žalovaná zápis o předání díla nepodepsala a sdělila i důvody, vycházející z citovaného smluvního ujednání. Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně v celém rozsahu dovoláním, odkazujíc co do přípustnosti na ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) a co do důvodů na ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o. s. ř. Dovolatelka především namítla, že napadené rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (§ 241a odst. 3 o. s. ř.), jestliže odvolací soud přijal závěr, že nenastala splatnost ceny díla. Podle jejího mínění bylo spolehlivě zjištěno, že dílo bylo včas a řádně převzato; revizní technik provedl revizi díla a na základě jeho bezvadnosti dal souhlas k zahájení řezacích prací a objednatel řezací práce z větší části dokončil před únikem plynu. Žalovaná předávací protokol nepodepsala účelově, s cílem nezaplatit cenu díla; takové jednání je výkonem práva v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku a nepožívá právní ochrany. Pokud odvolací soud takovému výkonu práva právní ochranu poskytl, je jeho rozhodnutí v rozporu s ustanovením § 265 obch. zák. Dovolatelka má též za to, že tímto postupem odvolacího soudu byla zkrácena na svých procesních právech, neboť jí byla odňata možnost uplatnit námitky proti tomuto závěru a navrhnout k nim důkazy, případně se proti němu odvolat; v tom dovolatelka spatřuje vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [§ 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Nesprávné právní posouzení odvolacího soudu [§ 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.] dovolatelka spatřuje v závěru, že výsledek díla určený smlouvou vůbec nenastal. Vytkla odvolacímu soudu, že nepřihlédl k jejím tvrzením a označeným důkazům o tom, že technologie Williamson obsahuje nejen vlastní technologii odstávky, ale i přizpůsobené projektové řešení celé přeložky, to znamená, že vlastnímu navaření potrubí předchází soubor činností, bez nichž tuto technologii nebylo možno použít. Argumentovala, že její činnost podle smlouvy byla ukončena uzavřením potrubí a povolením Pražské plynárenské, a. s., k zahájení řezání potrubí, práce byly dokončeny tak, jak přepokládalo systémové řešení bezodstávkové technologie a dílo bylo tedy provedeno kompletně a řádně dle odsouhlasených technologických postupů. Žalovaná nepoužila žádné jiné řešení a celé dílo hlavnímu investorovi Pražské plynárenské, a. s., předala i s materiály trvale zabudovanými ve stavbě, které přímo souvisely s bezodstávkouvou technologií (tvarovky, návarky a uzavírky), a s doklady k nim. Dovolatelka vytkla soudům nižších stupňů, že dospěly k nesprávným skutkovým zjištěním též v tom ohledu, že nedošlo k výbuchu a že dílo jí provedené mělo pro žalovanou význam, neboť k zahájení řezacích prací došlo a komponenty použité při bezodstávkové technologii se staly součástí díla, jak vyplývá ze znaleckého posudku. Závěrem dovolatelka shrnula, že dílo bylo řádně ukončeno a předáno, jeho provedení odpovídalo výsledku určenému ve smlouvě a netrpělo tedy žádnou neodstranitelnou vadou. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Žalovaná navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto. Zdůraznila, že dovolání vychází z chybného vnímání předmětu díla jako zhotovení věci krátkodobě využitelné, jako dočasné montáže technologie Williamson na stávající plynovodní potrubí. Argumentovala, že sjednané dílo je třeba chápat jako činno