32 Cdo 513/2017 — Nejvyšší soud

32 Cdo 513/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:5. 6. 2017 Spisová značka:32 Cdo 513/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:32.CDO.513.2017.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Náhrada škody Dotčené předpisy:§ 6 odst. 3 předpisu č. 38/2004Sb. § 21 odst. 3 předpisu č. 38/2004Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:31. 7. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 32 Cdo 513/2017ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce T. I., zastoupeného JUDr. Janem Nohejlem, advokátem se sídlem v Praze 3, U Rajské zahrady 1912/3, proti žalovaným 1) OPTIMALIT, spol. s r.o., se sídlem v Praze 2, Vinohrady, Slavíkova 1510/19, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 25767909, zastoupené JUDr. Vladimírem Bulínským, advokátem se sídlem v Brně, tř. Kpt. Jaroše 1932/13 a 2) MAXIMA pojišťovna, a.s., se sídlem v Praze 2, Vinohrady, Italská 1583/24, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 61328464, zastoupené JUDr. Erikou Mačákovou, LL.M., Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 6, U Hadovky 564/3, o zaplacení 358 752 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 28 C 435/2014, o dovolání žalované 1) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2016, č. j. 21 Co 251/2016-159, takto: I. Dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2016, č. j. 21 Co 251/2016-159, v části směřující proti výroku pod bodem III., se odmítá. II. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2016, č. j. 21 Co 251/2016-159, ve výroku pod bodem I., a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 24. 2. 2016, č. j. 28 C 435/2016-125, v bodech I. a II. výroku, se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Podle obsahu spisu se žalobce domáhal podanou žalobou po žalovaných náhrady škody ve výši 358 752 Kč, která mu vznikla odcizením osobního automobilu, aby v průběhu řízení setrval na zaplacení této částky z tohoto titulu proti žalované 1) a dožadoval se její úhrady po žalované 2) jako pojistného plnění. Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 24. 2. 2016, č. j. 28 C 435/2016-125, rozhodl, že žaloba je co do základu ve vztahu k žalované 1) důvodná [bod I. výroku], o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 1) bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí [bod II. výroku], zamítl žalobu proti žalované 2) [bod III. výroku] a rozhodl o nepřiznání náhrady nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 2) [bod IV. výroku]. Podle odůvodnění rozsudku nebylo mezi účastníky pochyb o tom, že dne 4. 6. 2010 byla uzavřena mezi žalobcem jako pojištěným a žalovanou 2) jako pojistitelem pojistná smlouva č. 200302945, přičemž jako pojistník vystupovala společnost Credium, a.s. Sporné nebylo ani to, že žalobce si vzal u této společnosti na koupi vozu úvěr, když podmínkou jeho poskytnutí bylo pojištění vozidla na plnou cenu, tzv. „Maxigep“. Uvedené pojištění zprostředkovala žalovaná 1) jako pojišťovací agent žalované 2), a to za pomoci společnosti Credium, a.s., jakožto podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele. Nepochybné bylo mezi účastníky rovněž i to, že šlo o vozidlo taxi a že toto auto bylo žalobci odcizeno. Spornou byla mezi účastníky otázka, zda došlo k platnému sjednání odchylky v podobě pojištění vozidel taxi (tzv. produkt „Maxigep“). Soud prvního stupně vzal na základě výsledků provedeného dokazování a s ohledem na nesporná tvrzení účastníků za prokázané, že mezi žalovanými [žalovanou 1) jako pojišťovacím agentem a žalovanou 2) jako pojistitelem] byla uzavřena smlouva o nevýhradním obchodním zastoupení, jejímž předmětem bylo vykonávání zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví ze strany žalované 1) pro žalovanou 2). Žalovaná 1) pak zprostředkovala uzavření rámcové pojistné smlouvy mezi žalovanou 2) jako pojistitelem a společností Credium, a.s. jako pojistníkem, v jejímž rámci byl pojištěn i automobil žalobce. Předmětem tohoto pojištění bylo pojištění finanční ztráty při totální škodě nebo pohřešování vozidla za roční pojistné 2 760 Kč, které žalobce hradil. Společnost Credium, a.s. je podřízeným pojišťovacím zprostředkovatelem žalované 1). Předmětem pojištění podle rámcové pojistné smlouvy však nebyly automobily taxislužby nebo vozidla, která vykonávají přepravu osob za úplatu. V případě žalobce šlo o vozidlo taxislužby resp. Airport taxi, přičemž odchylka, resp. výhrada, která by zaručovala předmětnou smlouvou pojištění vozidel provozujících taxi, nebyla mezi žalovanými písemně sjednána. Společnost Credium, a.s. však na základě písemného pokynu žalované 1) předmětné pojištění nabízela i pro vozidla taxislužby, resp. pro vozidla Airport taxi. Podle názoru soudu prvního stupně tak bylo v řízení prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou 2) byla uzavřena pojistná smlouva za přispění žalované 1) a společnosti Credium, a.s. jakožto pojišťovacích zprostředkovatelů. Vzhledem k tomu, že žalobce uzavřel pojistnou smlouvu, jejímž předmětem nebylo pojištění vozidel taxislužby, které žalobce měl a jehož pojištění mu bylo nabídnuto, zabýval se soud prvního stupně v rámci právního posouzení věci řešením otázky, zda došlo k platnému sjednání výhrady pojištění zahrnující i vozidla taxi, jak tvrdila žalovaná 1), či zda ke sjednání této výhrady nedošlo, jak namítala žalovaná 2). Soud prvního stupně, vycházeje z ujednání v článku XII. odst. 4 rámcové smlouvy vyžadujícího písemnou formu pro její případné změny, dospěl k závěru, že k platnému sjednání této odchylky nedošlo, neboť nebyla sjednána písemně. Za tohoto stavu uzavřel, že za vzniklou škodu, která žalobci vznikla v důsledku pojistné události, odpovídá žalovaná 1), jestliže se jako pojišťovací agent odchýlila od pokynů, které jí byly uděleny ze strany žalované 2), když informovala společnost Credium, a.s. jakožto pojišťovacího zprostředkovatele o možnosti nabízet klientům produkt v podobě odchylky, jež má zahrnovat i pojištění automobilu taxi. Podle soudu měla žalovaná 1) trvat na písemném sjednání této odchylky se žalovanou 2), a pokud tak neučinila, jdou následky z tohoto pochybení k její tíži podle § 6 odst. 3 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí) – dále jen „zákon č. 38/2004 Sb.“, příp. též „cit. zákon“. Soud proto shledal žalobu co do jejího základu proti žalované 1) po právu a zamítl ji proti žalované 2) jako nedůvodnou. K odvolání obou žalovaných Městský soud v Praze ve výroku označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v bodech I. a II. výroku (výrok pod bodem I.), změnil ho v bodu IV. výroku tak, že uložil žalobci zaplatit žalované 2) náhradu nákladů řízení ve výši 36 745,20 Kč (výrok pod bodem II.), odmítl odvolání žalované 1) proti rozsudku soudu prvního stupně v bodu III. výroku (výrok pod bodem III.) a uložil žalobci zaplatit žalované 2) náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 3 180 Kč (výrok pod bodem IV.). Podle odvolacího soudu soud prvního stupně zjistil ve věci dostatečně skutkový stav a vyvodil z něj i odpovídající právní závěry. Podle odůvodnění rozsudku se z obsahu spisu podává, že konkrétní pojistná smlouva mezi žalobcem a žalovanou 2) neexistuje. Na základě osvědčení o uzavření pojištění na vozidlo žalobce ze dne 4. 6. 2010 bylo sjednáno pojištění finanční ztráty při totální škodě nebo pohřešování vozidla žalobce u žalované 2), které bylo zprostředkováno a spravováno žalovanou 1) prostřednictvím rámcové pojistné smlouvy uzavřené mezi žalovanou 2) a společností Credium, a.s. V situaci, kdy žalovaná 2) výplatu pojistného plnění žalobci odmítla, soud prvního stupně žalobu vůči žalované 2) zamítl a žalobce se proti tomuto výroku neodvolal, odvolací soud přezkoumal podmínky odpovědnosti pouze ve vztahu k žalované 1). Odvolací soud shledal správným postup soudu prvního stupně, pokud posuzoval její odpovědnost podle zákona č. 38/2004 Sb., ve znění účinném v době vzniku škodné události, konkrétně podle jeho § 21 odst. 1 věty první a dále podle § 21 odst. 3, obsahujícího speciální úpravu odpovědnosti za škodu způsobenou pojišťovacím zprostředkovatelem při provozování své činnosti. Podle názoru soudu prvního stupně lze neproplacení pojistného plnění žalovanou 2) žalobci pokládat za škodu, za kterou odpovídá zřejmě společnost Credium, a.s., která při uzavírání pojištění typu „Maxigep“ porušila své povinnosti uvedené v § 21 odst. 1 větě první cit. zákona, které lze vztáhnout i na povinnost