32 Cdo 565/2019 — Nejvyšší soud

32 Cdo 565/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:17. 8. 2020 Spisová značka:32 Cdo 565/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:32.CDO.565.2019.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Přípustnost dovolání Započtení pohledávky Vady řízení Dotčené předpisy:§ 243c odst. 3 o. s. ř. § 218 písm. b) o. s. ř. § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. § 1982 o. z. § 553 odst. 1 o. z. § 554 o. z. čl. 38 odst. 2 předpisu č. 2/1993Sb. § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. § 29 odst. 2 o. s. ř. § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:15. 11. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 32 Cdo 565/2019-635 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně Veolia Energie ČR, a. s., se sídlem v Ostravě, Moravská Ostrava, 28. října 3337/7, PSČ 702 00, identifikační číslo osoby 45193410, zastoupené Mgr. Jakubem Vyroubalem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Poděbradova 1243/7, proti žalované U.-I., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené JUDr. Jaroslavem Brožem MJur, advokátem, se sídlem v Brně, Marie Steyskalové 767/62, o zaplacení částky 725 451,32 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 40 C 143/2009, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 3. 2018, č. j. 15 Co 158/2017-422, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 3. 2018, č. j. 15 Co 158/2017-422, v té části prvního výroku pod písmenem a), jíž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 725 451,32 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 18,25 % ročně za dobu od 7. 12. 2006 do zaplacení, dále ve druhém, třetím, čtvrtém a pátém výroku, jakož i rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 11. 2016, č. j. 40 C 143/2009-287, v té části výroků po body I a II, jíž bylo rozhodnuto o nároku na zaplacení částky 725 451,32 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 18,25 % ročně za dobu od 7. 12. 2006 do zaplacení, dále ve výrocích pod body III, IV a V, a usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. 2. 2017, č. j. 40 C 143/2009-313, se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Ostravě k dalšímu řízení. II. V části, v níž směřuje proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 3. 2018, č. j. 15 Co 158/2017-422, v té části prvního výroku pod písmenem a), jíž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně tak že jím byla zamítnuta žaloba ohledně úroku z prodlení ve výši 18,25 % ročně z částky 188 396,31 Kč za dobu od 7. 3. 2006 do 6. 12. 2006, z částky 157 529,28 Kč za dobu od 4. 4. 2006 do 6. 12. 2006, z částky 160 273,99 Kč za dobu od 3. 5. 2006 do 6. 12. 2006, z částky 98 292,78 Kč za dobu od 2. 6. 2006 do 6. 12. 2006, z částky 58 492,03 Kč za dobu od 4. 7. 2006 do 6. 12. 2006, z částky 34 866,98 Kč za dobu od 1. 8. 2006 do 6. 12. 2006 a z částky 27 599,95 Kč za dobu od 1. 9. 2006 do 6. 12. 2006, a v části prvního výroku pod písm. b), jíž byl zrušen rozsudek soudu prvního stupně v části přisuzující žalobkyni úrok z prodlení z částky 300 Kč za dobu od 4. 7. 2006 do zaplacení a řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno, se dovolání odmítá. Odůvodnění: V souzené věci se žalobkyně domáhá zaplacení sjednané ceny za dodávky tepelné energie do nebytových prostor v objektech vlastněných žalovanou, uskutečněné na základě smlouvy ze dne 4. 6. 2002 v období od ledna do července 2006 v celkové výši 725 451,32 Kč, se smluvním úrokem ve výši 18,25 % p. a. za prodlení s úhradou faktur za dodávky realizované v jednotlivých kalendářních měsících, a to z částky 188 396,31 Kč od 7. 3. 2006 do zaplacení, z částky 157 529,28 Kč od 4. 4. 2006 do zaplacení, z částky 160 273,99 Kč od 3. 5. 2006 do zaplacení, z částky 98 292,78 Kč od 2. 6. 2006 do zaplacení, z částky 58 492,03 Kč od 4. 7. 2006 do zaplacení, z částky 34 866,98 Kč od 1. 8. 2006 do zaplacení a z částky 27 599,95 Kč od 1. 9. 2006 do zaplacení. Žalovaná v rámci své procesní obrany namítala, že smlouva na dodávku a odběr elektrické energie mezi účastníky uzavřena nebyla, a pokud žalobkyně přesto dodávala do objektu tepelnou energii, nemohla se tímto bezdůvodně obohatit ona, nýbrž její nájemci a podnájemci, kteří byli koncovými odběrateli. Tepelná energie nebyla dodána v tvrzeném množství. Z procesní opatrnosti podáním ze dne 2. 2. 2010 započetla proti žalobou uplatněné pohledávce vzájemnou pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, vzniklého umístěním výměníkové stanice žalobkyně v části objektu ve vlastnictví žalované za dobu od 18. 4. 2006 do 27. 1. 2010 ve výši 1 072 639 Kč. V průběhu odvolacího řízení pak podáním ze dne 22. 1. 2018 započetla pohledávku vzniklou z téhož důvodu za období od 4. 5. 2014 do 3. 1. 2018 ve výši 1 039 500 Kč s tím, že bezdůvodné obohacení odpovídá částce 1 350 Kč za 1 m2 užívaného nebytového prostoru a rok, jež představuje nájemné obvyklé. Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 25. 11. 2016, č. j. 40 C 143/2009-287, ve výroku pod bodem I uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 381 620,72 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 094,99 Kč za dobu od 4. 2. 2010 do zaplacení, z částky 160 273,99 Kč od 3. 5. 2006 do zaplacení, z částky 98 292,78 Kč od 2. 6. 2006 do zaplacení, z částky 58 792,03 Kč od 4. 7. 2006 do zaplacení, z částky 34 866,98 Kč od 1. 8. 2006 do zaplacení a z částky 27 599,95 Kč od 1. 9. 2006 do zaplacení, ve výroku pod bodem II žalobu co do částky 343 830,60 Kč a úroků z prodlení z částky 188 396,31 Kč za dobu od 7. 3. 2006 do zaplacení ve výši 18,25 % ročně, z částky 157 529,28 za dobu od 4. 4. 2006 do 3. 2. 2010 ve výši 18,25 % ročně a z částek 2 094,99 Kč za dobu od 4. 2. 2010 do zaplacení, 160 273,99 Kč od 3. 5. 2006 do zaplacení, 98 292,78 Kč od 2. 6. 2006 do zaplacení, 58 792,03 Kč za dobu od 4. 7. 2006 do zaplacení, 34 866,98 Kč za dobu od 1. 8. 2006 do zaplacení a 27 599,95 Kč za dobu od 1. 9. 2006 do zaplacení ve výši rozdílu mezi sazbou 18,25 % ročně a sazbou ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky, vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí trvání prodlení, zamítl a ve výrocích pod body III, IV a V rozhodl o nákladech řízení, jež byly zčásti vyčísleny v usnesení ze dne 21. 2. 2017, č. j. 40 C 143/2009-313. Soud prvního stupně zjistil, že mezi účastníky byla s účinností od 30. 9. 2002 uzavřena smlouva na odběr tepla a teplé užitkové vody (dále jen „teplo“) pro patní měřidlo č. 6388 na adrese Ostrava, Msgr. Šrámka 7/885 a Tyršova 24/885 pro bytové jednotky a nebytový prostor tam se nacházející, která byla podepsána jednatelem žalované P. N., přihlášky k odběru tepla za rok 2002 i 2005 za žalovanou podala správcovská společnost S. H. S. Consult, s. r. o., která k tomu byla žalovanou zmocněna. Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalovaná zaplatí za dodávku tepla cenu dvousložkovou sestávající z ceny za GJ tepelné energie za m2 přihlášené podlahové plochy a rok a z ceny za tepelný výkon za kW a rok s tím, že složka ceny odvíjející se od ceny za m2 přihlášené plochy předpokládala dohodu smluvních stran pro každý kalendářní rok, a to při současné limitaci jakožto ceny regulované ve smyslu zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. Pro případ neuzavření cenového dodatku bylo ujednáno, že odběr tepelné energie bude považován za neoprávněný. Žalobkyně dodala žalované za rozhodné období v žalobě uvedené množství tepelné energie, k výši ceny dodaného tepla byl zpracován znalecký posudek, z něhož vyplynulo, že cena za dodávku tepla v rozhodném období byla žalobkyní účtována správně, v souladu se závěry Energetického regulačního úřadu č. 5/2003. Faktury za dodávky tepla byly žalované doručeny do její dispoziční sféry, neboť byly odeslány na adresu společnosti S. H. S. Consult, s. r. o. K pohledávce, kterou žalovaná uplatnila k započtení, soud zjistil, že žalovaná je vlastníkem nemovitosti, v níž se nachází výměníková stanice, a žalobkyně tuto výměníkovou stanici v období od 18. 4. 2006 do 27. 1. 2010 užívala, přičemž plocha nebytového prostoru užívaného žalobkyní činila 147,2 m2. Cena obvyklá za nájem výměníkové stanice byla stanovena znaleckým posudkem pro roky 2006 – 2007 částkou 800 Kč/m2/rok, pro rok 2008 částkou 850 Kč/m2/rok a pro rok 2009 částkou 900 Kč/m2/rok. Zápočet žalované se dostal do dispozice žalobkyně dne 3. 2. 2010. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla platně uzavřena sm