Nejvyšší soud 33 Cdo 1056/2009 – Zdravotní služby po dobu zajištění cizince
Nejvyšší soud · 16. 8. 2010
Shrnutí rozhodnutí
Řízení: Nejvyšší soud rozhodoval o dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 9. 10. 2008.
O co šlo: Dovolání žalovaných proti v záhlaví citovanému rozsudku, kterým krajský soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 13. 12. 2005, č.j. 9 C 290/2005-35, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl.
Výsledek: Dovolání se odmítá. (Soud podání odmítl a věcí se meritorně nezabýval – podání nebylo přípustné.)
Význam: Rozhodnutí ukazuje, kdy takové podání není přípustné a soud se věcí nezabývá. Věcně se rozhodnutí týká zejména: § 176 326/1999 Sb. (Zdravotní služby po dobu zajištění cizince), § 35 326/1999 Sb. (Prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a doby pobytu na území na toto vízum).
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
33 Cdo 1056/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně Fakultní nemocnice Plzeň, se sídlem v Plzni, tř. E. Beneše 13, proti žalovaným 1) nezletilé M. M., a 2) S. M., zastoupeným JUDr. Oldřichem Filipem, advokátem se sídlem v České Lípě, Jiráskova 613, o 39.466,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 9 C 290/2005, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 9. 10. 2008, č.j. 35 Co 141/2006-55, takto:
Dovolání se odmítá.
Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Dovolání žalovaných proti v záhlaví citovanému rozsudku, kterým krajský soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 13. 12. 2005, č.j. 9 C 290/2005-35, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen „o.s.ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o.s.ř).
V rámci dovolacího důvodu uvedeného v § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. dovolatelky nabídly k přezkumu otázku, zda náklady na zdravotní péči poskytnutou v době 5. až 11. listopadu 2003 v souvislosti s porodem osobě s uděleným vízem za účelem strpění pobytu hradí stát podle § 176 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2003 (dále jen „zákon č. 326/1999 Sb.“). Tato otázka znaky vyjmenované v § 237 odst. 3 o.s.ř. nesplňuje. Z uvedeného zákonného ustanovení se podává, že stát nese náklady na zdravotní péči poskytnutou na území České republiky cizinci po dobu platnosti víza za účelem dočasné ochrany, za kterého se považuje i cizinec, kterému bylo poskytnuto vízum za účelem strpění pobytu, není-li schopen si úhradu této péče zajistit sám například zdravotním pojištěním (§ 35 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb.), v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním, nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví, a dále náklady spojené s lékařským úkonem podle § 48, jímž je lékařské vyšetření před udělením víza, případně uložené karanténní omezení. Není pochyb o tom, že (běžný) porod žádným z těchto taxativně vymezených případů není.
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyni, která by na jejich náhradu jinak měla právo, náklady v tomto stadiu řízení podle obsahu spisu nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 16. srpna 2010
JUDr. Pavel K r b e k , v. r.
předseda senátu