33 Cdo 1056/2009 — Nejvyšší soud

33 Cdo 1056/2009 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:16. 8. 2010 Spisová značka:33 Cdo 1056/2009 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.1056.2009.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění do 30.06.2009 Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:26. 8. 2010 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 1056/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně Fakultní nemocnice Plzeň, se sídlem v Plzni, tř. E. Beneše 13, proti žalovaným 1) nezletilé M. M., a 2) S. M., zastoupeným JUDr. Oldřichem Filipem, advokátem se sídlem v České Lípě, Jiráskova 613, o 39.466,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 9 C 290/2005, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 9. 10. 2008, č.j. 35 Co 141/2006-55, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Dovolání žalovaných proti v záhlaví citovanému rozsudku, kterým krajský soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 13. 12. 2005, č.j. 9 C 290/2005-35, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen „o.s.ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o.s.ř). V rámci dovolacího důvodu uvedeného v § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. dovolatelky nabídly k přezkumu otázku, zda náklady na zdravotní péči poskytnutou v době 5. až 11. listopadu 2003 v souvislosti s porodem osobě s uděleným vízem za účelem strpění pobytu hradí stát podle § 176 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2003 (dále jen „zákon č. 326/1999 Sb.“). Tato otázka znaky vyjmenované v § 237 odst. 3 o.s.ř. nesplňuje. Z uvedeného zákonného ustanovení se podává, že stát nese náklady na zdravotní péči poskytnutou na území České republiky cizinci po dobu platnosti víza za účelem dočasné ochrany, za kterého se považuje i cizinec, kterému bylo poskytnuto vízum za účelem strpění pobytu, není-li schopen si úhradu této péče zajistit sám například zdravotním pojištěním (§ 35 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb.), v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním, nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví, a dále náklady spojené s lékařským úkonem podle § 48, jímž je lékařské vyšetření před udělením víza, případně uložené karanténní omezení. Není pochyb o tom, že (běžný) porod žádným z těchto taxativně vymezených případů není. Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř.). O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyni, která by na jejich náhradu jinak měla právo, náklady v tomto stadiu řízení podle obsahu spisu nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 16. srpna 2010 JUDr. Pavel K r b e k , v. r. předseda senátu