33 Cdo 1720/2024 – Nejvyšší soud

33 Cdo 1720/2024-331 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Heleny Novákové ve věci žalobců b) P. C., c) Z. V., obou zastoupených Mgr. Karlem Klimešem, advokátem se sídlem v Ostravě, Macharova 302/13, proti žalované STAMPA Ostrava, a. s., se sídlem v Paskově, Kirilovova 181, identifikační číslo osoby 25849743, zastoupené Mgr. Michalem Machkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Dlouhá 3355/6, o 1 212 623,59 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 131 C 35/2019, o dovolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 5. 2023, č. j. 131 C 35/2019-270, a proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 11. 2023, č. j. 15 Co 195/2023-307, takto: I. Řízení o dovolání proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 5. 2023, č. j. 131 C 35/2019-270, se zastavuje. II. Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 11. 2023, č. j. 15 Co 195/2023-307, se odmítá. III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 16 310,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta Mgr. Michala Machka. O d ů v o d n ě n í: Okresní soud v Ostravě („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 25. 5. 2023, č. j. 131 C 35/2019-270, zamítl žalobu, jíž se žalobci domáhali společně a nerozdílně zaplacení 1 212 623,59 Kč se zákonným úrokem z prodlení, a rozhodl o nákladech řízení. Krajský soud v Ostravě („odvolací soud“) rozsudkem ze dne 15. 11. 2023, č. j. 15 Co 195/2023-307, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výroku o věci samé, změnil ve výroku o nákladech řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud (po „téměř kompletním zopakování dokazování“) zjistil, že mezi původní žalobkyní a) CVG Metal s. r. o. (předchůdkyní žalobců), jejíž žaloba na náhradu škody byla v průběhu řízení pravomocně zamítnuta (dále jen „CVG Metal“) a žalovanou byla uzavřena smlouva o dílo tak, že žalovaná (podnikatelka a objednatelka) zaslala CVG Metal e-mailem z 28. 8. 2017 objednávku č. 565 z 25. 8. 2017 na výrobu dohodnuté části plošiny, bunkrů a násypky, která měla všechny podstatné náležitosti smlouvy o dílo. Podle jejího článku VIII vzniká zhotoviteli právo vystavit konečnou fakturu po kompletním dodání zboží a předání kompletní dokumentace ke zboží a splatnost faktury nastává 45 dnů od data doručení faktury a dokumentace ke zboží „kupujícímu“. CVG Metal na objednávku reagovala tím, že obratem započala výrobu požadovaných konstrukcí podle dodané výkresové dokumentace. E-mailem z 10. 9. 2017 požádala CVG Metal žalovanou o odsouhlasení změny v dělení plechů. Žalovaná e-mailem z 18. 9. 2017 sdělila CVG Metal, že u ní provedla v průběhu výroby kontrolu, a vytkla jí určité vady při provádění díla. E-mailem z 19. 9. 2017 žalovaná požádala o sdělení termínů navážení zhotovených dílů s upozorněním na termínovou napjatost zakázky (termín předání díla byl sjednán na 30. 9. 2017) a hrozící sankce při nedodržení termínů. CVG Metal nato žalované e-mailem z téhož dne sdělila, že první dávku dílů akce Kronimus na zinkovnu dodá 25. 9. 2017. E-mailem z 26. 9. 2017 zaslala CVG Metal žalované zprávu o zaslání potvrzené objednávky s připojeným pozměněným a upraveným textem objednávky, v níž byl opraven termín plnění, změněna splatnost faktur (ze 45 na 60 dnů) i způsob fakturace („dle dílčího dodání“) a byla zkrácena záruční doba (z 36 na 24 měsíců). První plnění podle smlouvy bylo dodáno 9. 10. 2017, fakturou z 9. 10. 2017 za ně byla fakturována částka 646 704 Kč, kterou žalovaná dvěma splátkami (15. 1. a 12. 2. 2018) uhradila. Další část plnění byla předána 27. 10. 2017, fakturována za ni byla částka 1 054 146 Kč a žalovaná na ni 31. 10. 2017 zaplatila 843 316,80 Kč. Za opravu 13 kusů bunkrů předaných 29. 11. 2017 byla téhož dne fakturována částka 73 808 Kč bez DPH, žalovaná na ni uhradila 7. 12. 2017 částku 71 446,40 Kč; u faktury z 11. 12. 2017 znějící na 112 262,59 Kč nebyla prokázána souvislost s předmětnou smlouvou. Podle odvolacího soudu došlo k uzavření smlouvy o dílo konkludentním způsobem, když objednávka z 25. 8. 2017 obsahovala všechny podstatné náležitosti smlouvy o dílo podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; dále jen „o. z.“, a byla tak písemným návrhem na uzavření smlouvy, který bylo možno přijmout jednoduchým nepodmíněným přijetím podle § 1732 o. z. CVG Metal návrh akceptovala konkludentně (§ 1744 o. z.) tím, že podle objednávky zahájila výrobu (započetí výroby podle výkresové dokumentace je akceptací návrhu konkludentním chováním; nadto žalovaná o něm věděla, neboť do provozu CVG Metal chodila a provedla kontrolu průběhu výroby a skladování, což byla oprávněna podle čl. IV objednávky). V článku VIII smlouvy se smluvní strany odchýlily od dispozitivní úpravy podmínek pro vznik nároku na cenu díla uvedených v § 2610 a § 2604 o. z., zhotovitelka tak nebyla oprávněna vystavit fakturu a objednatelka nebyla povinna plnit na cenu díla, pokud nebyly splněny obě sjednané podmínky (dodáno celé zboží a zároveň dodána kompletní dokumentace v německém jazyce). E-mail z 26. 9. 2017 považoval odvolací soud za návrh na změnu již uzavřené smlouvy (mimo jiné ve splatnosti faktur a možnosti fakturovat), který žalovaná akceptovala tím, že zaplatila na dílčí fakturu 31. 10. 2017 částku 843 316,80 Kč. Změna se však nedotkla ujednání v čl. IV smlouvy (o nutnosti předat k datu každé dílčí expedice dodávaného díla i k ní náležející dokumentaci v německém jazyce) a nezměněné zůstalo i ujednání o splatnosti faktury uplynutím doby (po změně smlouvy 60 dnů) od doručení faktury a zároveň od doručení dohodnuté dokumentace ke zboží. Dokumentace ve sjednaných parametrech (v německém jazyce) tak byla podmínkou splatnosti faktury; do doby rozhodování soudu nebyla dodána, takže splatnost dílčích faktur nenastala. V závěru o uzavření smlouvy o dílo konkludentně, o odchýlení se účastníků od dispozitivní úpravy podmínek pro vznik nároku na cenu díla, i v závěru, že splatnost faktur dosud nenastala, se odvolací soud ztotožnil se soudem prvního stupně. Jelikož dovodil existenci platné smlouvy, neshledal důvod posuzovat nárok žalobců jako bezdůvodné obohacení žalované. Žalobci podali dovolání, jímž výslovně napadli rozsudky soudů obou stupňů, a to v celém rozsahu, a navrhli jejich změnu tak, že žalobě bude vyhověno. Usuzují, že napadená rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky a) „nesplnění povinnosti zhotovitele (prodávajícího) předat doklady potřebné k užívání věci (díla)…. bez zhodnocení, zda se jednalo o podstatnou dokumentaci a z toho vyplývající podstatnou vadu díla, kdy má soud za to, že zhotovitel nemá nárok na zaplacení za jím zhotovené dílo, lhostejno, že předmětné dílo bylo objednatelem převzato bez řádné reklamace a dále zpeněženo“, když je zřejmé, že chybějící dokumentace nebránila nakládání s dílem a od roku 2018 bylo plně užíváno koncovým zákazníkem (při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, konkrétně od rozsudku z 25. 2. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1297/2021), a právních otázek b) naplnění podmínky pro konkludentní uzavření smlouvy stanovené v § 1744 o. z., spočívající v zaslání oferty se změnami před poskytnutím či „v přijetím“ plnění [zda smlouva je uzavřena konkludentně: - tím, že akceptant započne s přípravnými pracemi nutnými pro zhotovení díla, resp. „osoba, které je nabídka určena, ji přijme tím, že se podle ní zachová“, za situace, kdy oferentovi akceptant žádné plnění neposkytuje a žádné plnění od něj nepřijímá; - tím, že akceptant zašle oferentovi sice (částečné) plnění, ale až poté, co mu zašle zpět návrh smlouvy s učiněnými změnami, z čehož je zřejmé, že původní návrh smlouvy neakceptoval], a c) vysvětlení v praxi běžně užívaného termínu „konečná faktura“ či „konečná fakturace“ „v návaznosti na ust. § 2610 o. z. právo na zaplacení ceny za dílo po částech“ (které dosud nebyly v rozhodování Nejvyššího soudu vyřešeny). Podle žalobců měly soudy aplikovat závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1297/2021 [že nedodání dokladů neznamená, že nedošlo k řádnému dodání věci, k níž se vztahují; nedodání dokladů tak nezakládá prodlení s dodáním (hlavního) předmětu „koupě“, který byl předán, nýbrž nároky je třeba uplatňovat v režimu práv z vad]. V předmětné věci chybějící část dokumentace neměla žádný vliv na plné využití ocelových konstrukcí, nebyly nutné k užívání věci, nejednalo se tedy o vadu a žalovaná ji nevytkla při protokolárním předání a převzetí díla. CVG Metal nikdy neakceptovala ofertu, naopak ji zaslala zpět se změnami, které žalovaná písemně nepřijala. Po objednávce CVG Metal skutečně započala s přípravnými pracemi, zajišťovala ocelový materiál pro přípravu ocelových konstrukcí, seznamovala se s projektovou dokumentací, v důsledku zjištění náročnosti zakázky však zaslala ofertu 26. 9. 2017 zpět se změnami. Soudy nesprávně extenzivně interpretovaly § 1744 o. z., když konkludentní uza