33 Cdo 3051/2024 – Nejvyšší soud

33 Cdo 3051/2024-131 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně L. Ž., zastoupené Mgr. Miroslavem Němcem, advokátem se sídlem v Plzni, Borská 588/13, proti žalované Generali České pojišťovně a.s., se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16 (identifikační číslo 452 72 956), zastoupené JUDr. Robertem Němcem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Jáchymova 26/2, o 43 982 Kč s příslušenstvím, ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 30 C 185/2023, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2024, č. j. 53 Co 67/2024-89, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 823,60 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Roberta Němce, LL.M., advokáta. Odůvodnění: Žalobkyně se žalobou domáhala, aby jí žalovaná zaplatila 43 982 Kč s příslušenstvím. Pojistná smlouva z 22. 11. 2010 a její součást – Doplňkové pojistné podmínky ŽP-DPP-SLUP-0004 – jsou co do vymezení kapitálové hodnoty pojištění a výše nákladů neurčité. Pojistnou smlouvu považuje proto za neplatnou, a zaplatila-li na pojistném celkem 166 000 Kč, má po zohlednění odkupného (115 018 Kč) a poskytnutého plnění z úrazového pojištění (7 000 Kč) právo na žalovanou částku z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. 5. 2024, č. j. 53 Co 67/2024-89, potvrdil rozhodnutí ze dne 8. 2. 2024, č. j. 30 C 185/2023-42, kterým Obvodní soud pro Prahu 1 žalobu o 43 982 Kč s 15 % úroky z prodlení od 5. 8. 2023 do zaplacení zamítl a žalobkyni uložil zaplatit žalované ne náhradě nákladů řízení 15 294,40 Kč; současně přiznal žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 7 647,20 Kč. Dodatkem ze 17. 4. 2023 účastnice pojistnou smlouvu z 22. 11. 2010 podřídily ex tunc právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle odvolacího soudu dodatek není nicotným právním jednáním, protože jeho obsah není neurčitý nebo nesrozumitelný (§ 553 odst. 1 o. z.). Pokud dodatečně vyjasnil případné výkladové pochybnosti pojistné smlouvy, platí ustanovení § 553 odst. 2 o. z. Žalovaná majetkový prospěch (žalobkyní hrazené pojistné) nezískala bez právního důvodu a žalobkyni právo na žalovanou částku nenáleží (§ 2991 o. z.). Přípustnost dovolání, kterým napadla rozhodnutí odvolacího soudu, shledává žalobkyně v tom, že o třech právních otázkách, které vymezila, rozhoduje dovolací soud rozdílně a – současně – jde o otázky, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny: 1) Lze smlouvu uzavřenou za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. podřídit novému občanskému zákoníku; 2) Je možné, aby podnikatel uzavřel se spotřebitelem dohodu o narovnání označenou jako „dodatek“, aniž by v rámci této dohody byla definována sporná práva; 3) Jsou soudy povinny z úřední povinnosti zkoumat přítomnost zneužívajících smluvních ujednání ve spotřebitelských smlouvách v souladu se směrnicí Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 a jsou vázány judikaturou SDEU týkající se této směrnice. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalovaná se ve vyjádření ztotožnila s rozhodnutím odvolacího soudu a navrhla, aby dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítl, případně zamítl, dospěje-li k závěru, že je správné. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). Podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o. s. ř.). Odvolací soud převzal skutkový stav zjištěný v řízení před soudem prvního stupně a vyšel z toho, že žalobkyně a právní předchůdkyně žalované uzavřely 22. 11. 2010 pojistnou smlouvu č. 7053565610. Šlo o typ životního pojištění s lhůtním měsíčním pojistným 1 000 Kč, s životním pojištěním pro případ smrti 30 000 Kč, s pojištěním závažných onemocnění 500 000 Kč, úrazovým pojištěním pro případ smrti úrazem 10 000 Kč, pojištěním trvalých následků s progresivním plněním od 0,01 % na 200 000 Kč, s pojištěním trvalé invalidity následkem úrazu 500 000 Kč a s denním plněním na dobu nezbytného léčení 200 Kč a dále s pojistným určeným k investování na kapitálovou hodnotu s garantovanou technickou úrokovou mírou 100 %, když obmyšlený nebyl určen. Součástí smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky pro úrazové pojištění ŽP-VPP-SLUP-0001 a Doplňkové pojistné podmínky ŽP-DPP-SLUP-0004, které určily způsob tvorby kapitálové hodnoty pojištění (konkrétní proces alokace pojistného). Z uhrazeného pojistného se oddělí část určená k pokrytí životního pojištění včetně nákladů kapitálové hodnoty s garantovanou technickou úrokovou mírou, z níž se strhávají srážky na sjednaná životní pojištění, rizikové pojištění, správní náklady, inkasní náklady a splátky počátečních nákladů. Ze zbývající výše uhrazeného pojistného se vyčlení část určená k investování, jež představuje tzv. kapitálovou hodnotu negarantovanou, jejíž výše se rovná pojistnému sníženému o část, která je určena k pokrytí životního pojištění včetně nákladů. Aktuální částky k 3. 9. 2021 byly uvedeny v čl. 2 odst. 2.4 dodatku ze 17. 4. 2023, který strany sjednaly s výslovně deklarovaným úmyslem podřídit pojistnou smlouvu uzavřenou za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. právnímu režimu občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014. Dodatek podrobněji specifikoval a vyjasnil obsah závazkového vztahu účastnic, odstranil pochybnosti o obsahu pojištění a poskytl žalobkyni benefit podle jejího výběru (čl. 9, 8). Žalobkyně před uzavřením dodatku byla seznámena s jeho obsahem včetně pojistných podmínek, jejichž výčet je uveden ve smlouvě, s přehledem poplatků, s modelací budoucího pojištění s tím, že dodatek má přednost před zněním smlouvy. Podle čl. 2 odst. 2.3.2. dodatku (Rekapitulace dosavadního průběhu pojistné smlouvy) pojistné za životní pojištění sjednané smlouvou „bylo a je“ určené na úhradu rizikového pojistného za uvedená životní pojištění a úhradu nákladů pojištění – „postačitelné pojistné za životní pojištění“, které se umísťuje do kapitálové hodnoty s garantovanou technickou úrokovou mírou. Z kapitálové hodnoty pojistitelka strhává rizikové pojistné a náklady na životní pojištění (počáteční, správní a inkasní náklady), a to způsobem, který je jednoznačně stanoven. Čl. 2 odst. 2.3.5. obsahuje dohodu stran o konkrétní výši počátečních nákladů za životní pojištění. Podle čl. 2 odst. 2.4. je kapitálová hodnota pojištění aktuální hodnota pojištění a člení se na kapitálovou hodnotu s garantovanou technickou úrokovou mírou a kapitálovou hodnotu negarantovanou, která se skládá z kapitálové hodnoty s vyhlašovanou úrokovou mírou a kapitálových hodnot tvořených podílovými jednotkami vnitřních fondů. Jednotlivé částky jsou uvedeny v přehledu s tím, že žalobkyně vzala na vědomí aktuální stav – hodnotu pojištění a odkupného. V čl. 2.3.5. (Počáteční náklady) strany sjednaly výši počátečních nákladů za životní pojištění (uhrazené splátky od počátku pojištění 5 984 Kč, neuhrazené splátky počátečních nákladů do konce pojištění 8 564, splátky počátečních nákladů za životní pojištění za celou pojistnou dobu 14 548 Kč). V čl. 3 odst. 1.2.3. (Dohoda o budoucím průběhu pojistné smlouvy) se strany dohodly na tom, že žalobkyně bude nadále hradit pojistné ve výši 1 000 Kč, že postačitelné pojistné za životní pojištění použije žalovaná přesně stanoveným způsobem a že pojistné na životní pojištění určené k investování a případné mimořádné pojistné (po odečtení poplatků) bude alokováno sjednaným způsobem. Podle čl. 5 (Přehled poplatků) je pojistitelka je oprávněna účtovat administrativní poplatky za správu životního a neživotního pojištění, jejichž přehled je tabulkově specifikován. Od 6. 8. 2020 žalobkyně na pojistném zaplatila 30 000 Kč, poslední platbu pojistného ve výši 1 000 Kč uhradila 13. 2. 2023. Pojištění zaniklo k 17. 4. 2023 na žádost žalobkyně; žalovaná jí vyplatila tzv. odkupné ve výši 115 018 Kč. Po zániku pojištění poskytla žalovaná žalobkyni z úrazového pojištění plnění ve výši 7 000 Kč. K právní otázce ad 1). Soudní praxe je ustálena v tom, že strany smlouvy mohou založit účinnost dohody přede dnem jejího uzavření, jinak řečeno, dodatek smlouvy může mít retroaktivní účinky. V rozsudku ze