33 Cdo 3603/2017 — Nejvyšší soud

33 Cdo 3603/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 7. 2018 Spisová značka:33 Cdo 3603/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.3603.2017.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Advokacie Kárná odpovědnost Dotčené předpisy:§ 5 odst. 1 písm. d) předpisu č. 86/1996Sb. § 8 odst. 1 předpisu č. 85/1996Sb. § 35b písm. d) předpisu č. 85/1996Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:9. 10. 2018 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 16.10.2018IV.ÚS 3431/18JUDr. Jaromír Jirsaodmítnuto16.4.2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 3603/2017-267 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce M. R., proti žalované České advokátní komoře se sídlem v Praze 1, Národní třída 118/16, zastoupené JUDr. Milanem Hoke, advokátem se sídlem v Benešově, Pražského povstání 1950, o uložení povinnosti umožnit složení slibu a povinnosti zapsat žalobce do seznamu advokátů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 41 C 194/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2017, č.j. 69 Co 427/2016-131, ve znění opravného usnesení ze dne 8. 2. 2017, č.j. 69 Co 427/2016-136, t a k t o: I. Dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2017, č.j. Co 427/2016-131, ve znění opravného usnesení ze dne 8. 2. 2017, č.j. 69 Co 427/2016-136, se ve výroku o věci samé zamítá; jinak se dovolání odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 1.800 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Milana Hoke, advokáta. O d ů v o d n ě n í Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 8. 2. 2017, č.j. 69 Co 427/2016-131, ve znění opravného usnesení ze dne 8. 2. 2017, č.j. 69 Co 427/2016-136, potvrdil ve věci samé rozsudek ze dne 7. 6. 2016, č.j. 41 C 194/2015-60, kterým Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal, aby mu žalovaná umožnila složení slibu a aby ho zapsala do seznamu advokátů, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výši náhrady, kterou je žalobce povinen zaplatit žalované za řízení v prvním stupni, snížil na částku 8.800 Kč, žalované přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 5.500 Kč). Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v tom, že zápisu žalobce do seznamu advokátů brání nesplnění podmínky podle § 5 odst. 1 písm. d/ zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 85/1996 Sb.“). Bezúhonností se rozumí nejen to, že žadatel nebyl za úmyslný trestný čin odsouzen, případně že se na něj hledí, jako by nebyl odsouzen (beztrestnost). Bezúhonnost v širším smyslu (stavovská) je – „z pohledu … čestného a svědomitého přístupu jak k životu, tak i k činnostem, které … vykonával“ – spjata s potencionální způsobilostí žadatele dostát povinnostem stanoveným v § 16 a § 17 zákona č. 85/1996 Sb. a ve stavovských předpisech žalované. Při výkonu advokacie se žalobce dopustil zločinu podvodu, tj. jednání v příkrém rozporu s povinnostmi spojenými s výkonem funkce, „čímž vážně narušil důvěru v hodnoty, jimž musí advokát dostát, v poctivost, čestnost a zachovalou a dodržovanou mravní integritu, vtělenou do stavovských předpisů žalované, a to jak v životě soukromém, tak profesním.“ Ustanovení § 35b písm. d/ zákona č. 85/1996 Sb., které stanoví lhůtu pěti let pro znovunabytí kárné bezúhonnosti advokátů v případě kárného provinění zakončeného potrestáním v podobě vyškrtnutí ze seznamu advokátů, lze přiměřeně – jde-li o zákonem stanovenou „minimální“ lhůtu – aplikovat i na případ, kdy se o kárné potrestání v pravém smyslu slova nejednalo (vyškrtnutí ze seznamu podle § 8 odst. 1 písm. c/ zákona č. 85/1996 Sb.). Nebylo by – argumentuje odvolací soud – proporcionální, kdyby žadatel o zápis do seznamu advokátů, který byl vyškrtnut pro odsouzení za úmyslný trestný čin a zpronevěřil se tak advokátnímu slibu, mohl být znovu zapsán dříve, než žadatel, který byl ze seznamu vyškrtnut z důvodu kárného provinění (§ 32 odst. 2, 3 písm. e/ zákona č. 85/1996 Sb.). Je-li pro počátek běhu doby pěti let určující den právní moci odsuzujícího rozhodnutí, pak žalobce podmínku bezúhonnosti „prozatím“ nesplňuje. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním. Má za to, že bezúhonnost podle § 5 odst. 1 písm. d/ zákona č. 85/1996 Sb. je – ve vztahu k jednání, za které byl odsouzen – bezúhonností trestněprávní (nikoliv stavovskou), neboť v zákoně není uvedeno, že by bezúhonnost (jako podmínku zápisu do seznamu advokátů) bylo možné vykládat extenzivně. Zahlazením odsouzení v trestní věci zločinu podvodu se stal osobou bezúhonnou, jinak by bezúhonnost žadatele o zápis do seznamu advokátů byla přísnější, než bezúhonnost vyžadovaná pro výkon funkce soudce nebo státního zástupce. Použití ustanovení § 35b písm. d/ zákona č. 85/1996 Sb., které dopadá na situace, kdy advokát, který byl na základě kárného opatření vyškrtnut ze seznamu advokátů pro kárné provinění, usiluje o opětovný zápis do seznamu, nepřichází v úvahu. Žalobce nebyl vyškrtnut ze seznamu rozhodnutím kárného senátu vydaného v kárném řízení, ale „technickým opatřením představenstva České advokátní komory podle § 8 odst. 1 písm. c/ zákona o advokacii,“ takže doba pěti let počítaná od právní moci odsuzujícího rozsudku, po kterou mu je odepřeno složení slibu a zápis do seznamu advokátů, se na něj nemůže vztahovat. Navíc zdůrazňuje, že jednání, pro které byl odsouzen, je současně jednáním odporujícím stavovským předpisům, takže za stejné jednání ho znovu „trestají“ zákazem výkonu advokacie po dobu uvedenou v § 35b písm. d/ zákona č. 85/1996 Sb. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Žalovaná ve vyjádření připomíná, že bezúhonnost, která není zákonem č. 85/1996 Sb. definována, je třeba vyložit extenzivně, tj. nikoliv pouze jako bezúhonnost trestní (stav, kdy žadatel nebyl trestně odsouzen nebo se na něj hledí jakoby odsouzen nebyl), nýbrž stavovskou, která je spjata s pojmy mravnosti, spolehlivosti, čestnosti a slušnosti. Zahlazením odsouzení se automaticky nenabývá stavovské bezúhonnosti, nýbrž „minimální“ doba, po kterou se na žalobce nemůže hledět jako na osobu bezúhonnou, je pět let a pro její počátek je určující právní moc odsuzujícího rozsudku (§ 35b písm. d/ zákona č. 85/1996 Sb.). Navrhla, aby dovolací soud žalobcovo dovolání zamítl, popř. odmítl. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.). Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o.s.ř.). Dovolání je přípustné, protože rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena (§ 237 o.s.ř.), a to výkladu pojmu bezúhonnosti v zákoně č. 85/1996 Sb. Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. Podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. d/ zákona č. 85/1996 Sb. zapíše Komora na základě písemné žádosti do seznamu advokátů každého, kdo je bezúhonný (samozřejmě při splnění ostatních v citovaném ustanovení vyjmenovaných předpokladů). Podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb. vyškrtne ze seznamu advokátů Komora toho, kdo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem advokacie (písmeno b/), a toho, kdo byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný trestný čin, než je uveden v písmenu b/, nebo kdo byl za trestný čin uvedený v písmenu b/ odsouzen k jinému trestu než nepodmíněnému trestu odnětí svobody, pokud