33 Cdo 4121/2010 — Nejvyšší soud

33 Cdo 4121/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:21. 10. 2010 Spisová značka:33 Cdo 4121/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.4121.2010.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 243b odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:1. 11. 2010 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 4121/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové v právní věci žalobkyně TST REAL s.r.o. se sídlem v Praze 1, Nové Město, Dlážděná 4/1586, zastoupené JUDr. Martinem Uzsákem, advokátem se sídlem v Praze 2, Václavská 316/12, proti žalované N. Z., zastoupené JUDr. Ladislavem Lamačem, advokátem se sídlem v Olomouci, Palackého 4, o zaplacení 10.724.244,39 Kč, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 8 C 1055/2002, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 5. 2008, č.j. 27 Co 518/2006-330, takto: Dovolání se odmítá. O d ů v o d n ě n í: Krajský soud v Brně v záhlaví citovaným usnesením připustil, aby do řízení na místo dosavadní žalobkyně GE Money Bank, a.s. vstoupila TST REAL s.r.o. (§ 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009, čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen „o.s.ř.“). Odvolací soud vyhověl návrhu dosavadní žalobkyně, neboť tato předloženou smlouvou doložila postoupení pohledávky, která je předmětem řízení, na společnost TST REAL s.r.o., jež se vstupem do řízení souhlasila. Rozhodnutí krajského soudu napadla žalovaná dovoláním, v němž ohlásila oba dovolací důvody uvedené v ustanovení § 241a odst. 2 o.s.ř. Má za to, že k rozhodnutí o návrhu byl nutný její souhlas. Nedostala však ani příležitost se k návrhu, formě a obsahu připojených listin vyjádřit, neboť návrh jí nebyl soudem doručen. Tímto jí byla odňata možnost jednat před soudem a byla porušena její práva plynoucí z občanského soudního řádu. Z písemností, které jí od krajského soudu došly, vyplývá, že panuje nejistota o právní formě i obchodním jménu nové žalobkyně. Krajskému soudu proto vytýká, že nevyžadoval odstranění „nepřesností“ návrhu a jeho upřesnění. Z uvedených důvodů navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil. Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále opět jen „o.s.ř.“). Dovolání – přípustné podle § 239 odst. 1 písm. b) o.s.ř. – je zjevně bezdůvodné. To, že v případě procesního nástupnictví podle ustanovení § 107a o.s.ř. se souhlas žalovaného nevyžaduje, vyplývá z výslovného znění jeho odstavce druhého. Povinnost soudu doručit žalovanému návrh žalobce podle § 107a o.s.ř. naopak z žádného ustanovení občanského soudního řádu nevyplývá. Konečně označení nabyvatelky práva (TST REAL s.r.o.) v návrhu i v napadeném rozhodnutí žádné pochybnosti o její obchodní firmě či právní formě nevzbuzuje a odpovídá ustanovení § 107 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Nejvyšší soud zjevně bezdůvodné dovolání odmítl (§ 243b odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 21. října 2010 JUDr. Pavel K r b e k, v. r. předseda senátu