33 Odo 1078/2005 — Nejvyšší soud

33 Odo 1078/2005 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 11. 2007 Spisová značka:33 Odo 1078/2005 ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:33.ODO.1078.2005.1 Typ rozhodnutí:Rozsudek Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Odo 1078/2005 ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobců a) A. H. a b) H. H., obou zastoupených advokátem, proti žalovaným 1) F. B. a 2) I. B., oběma zastoupeným advokátkou, o částku 408.354,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve V. pod sp. zn. 3 C 876/95, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v B. ze dne 17. ledna 2005, č. j. 17 Co 291/2002-166, takto : I. Dovolání proti výroku rozsudku Krajského soudu v B. ze dne 17. ledna 2005, č. j. 17 Co 291/2002-166, jímž byl změněn rozsudek Okresního soudu ve V. ze dne 21. prosince 2001, č. j. 3 C 876/95-116, tak, že se zamítá žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobcům společně a nerozdílně se žalovaným částku 7.482,60 Kč s příslušenstvím, se odmítá. II. Rozsudek Krajského soudu v B. ze dne 17. ledna 2005, č. j. 17 Co 291/2002-166, ve výrocích potvrzujících rozsudek Okresního soudu ve V. ze dne 21. prosince 2001, č. j. 3 C 876/95-116, ve výrocích, jimiž byla zamítnuta žaloba, aby žalovaní zaplatili společně a nerozdílně žalobcům částku 400.872,- Kč s příslušenstvím a aby žalovaný zaplatil žalobcům společně a nerozdílně se žalovanou další částku 7.482,60 Kč s příslušenstvím, ve výrocích, jimiž bylo rozhodnuto o nákladech řízení účastníků a státu, a rozsudek Okresního soudu ve V. ze dne 21. prosince 2001, č. j. 3 C 876/95-116, ve výrocích, jimiž byla zamítnuta žaloba, aby žalovaní zaplatili společně a nerozdílně žalobcům částku 400.872,- Kč s příslušenstvím a aby žalovaný zaplatil žalobcům společně a nerozdílně se žalovanou další částku 7.482,60 Kč s příslušenstvím, ve výrocích, jimiž bylo rozhodnuto o nákladech řízení účastníků a státu, se zrušují a v tomto rozsahu se věc vrací Okresnímu soudu ve V. k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobci se žalobou v konečném znění domáhali po žalovaných zaplacení částky 410.666,- Kč představující bezdůvodné obohacení, které žalovaní získali na jejich úkor v době od května 1996 do dubna 1998 užíváním nebytových prostor v jejich domě bez platné nájemní smlouvy. Okresní soud ve V. rozsudkem ze dne 21. prosince 2001, č. j. 3 C 876/95-116, uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům, oprávněným společně a nerozdílně, do tří dnů od právní moci rozsudku částku 9.794,- Kč s úroky z prodlení z částky 4.897,- Kč za dobu od 11. 4. 1998 do zaplacení ve výši 26 % a z částky 4.897,- Kč za dobu od 11. 5. 1998 do zaplacení ve výši 26 % (výrok I.), žalobu proti žalovanému zcela zamítl (výrok II.), žalobu proti žalované o zaplacení částky 400.872,- Kč se specifikovaným příslušenstvím zamítl (výrok III.), řízení o vyklizení nebytových prostor sestávajících z obchodu a kanceláře o velikosti 76 m2 a skladu o velikosti 29 m2, které se nacházejí v domě M. n., V., zastavil (výrok IV.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu (výroky V. a VI.). Vyšel ze zjištění, že dne 11. 12. 1992 byla uzavřena smlouva o nájmu na dobu určitou do 14. 4. 1998, jejímž předmětem bylo užívání nebytových prostor o výměře 105 m2 nacházejících se v domě ve V., za účelem provozování prodejny lahůdek a polotovarů. Nájemné bylo sjednáno podle vyhlášky č. 585/1990 Sb. a vyhlášky městského zastupitelstva ze dne 1. 4. 1991 v celkové výši 60. 100,- Kč ročně a záloha na otop ve výši 24.000,- Kč ročně. Ve smlouvě je označen jako pronajímatel „Městský úřad V., M. n.. 1 - zastoupený R. k.č. 2, V.“ a jako nájemce „P. A.- lahůdky, polotovary, zastoupená panem F. B., V., S. 6“. V kolonce smlouvy „podpis pronajímatele“ je otisk razítka „R. K. - 2 J. Z., P. 2-4, V.“ s nečitelným podpisem, a v kolonce „podpis nájemce“ je podpis „B.“. Nájemní smlouvu k výzvě realitní kanceláře uzavíral žalovaný, jenž v roce 1991 ve veřejné dražbě podle zákona č. 427/1990 Sb. vydražil provozní jednotku označenou jako „B.-p. l. a p., M. n. 44, V.“ za cenu 310.000,- Kč. Ve vydražené provozovně nikdy nepodnikal. Od počátku v ní podnikala jako fyzická osoba na základě živnostenského oprávnění žalovaná, která má v živnostenském listě uvedeno obchodní jméno „I. B. – A., l., p. Město V. prodalo kupní smlouvou ze dne 31. 10. 1994 žalobcům nemovitost označenou jako č. p. 19 s pozemkem parc. č. 1195, zapsanou na LV č. 10001 pro katastrální území a obec V., v níž se nachází předmětné nebytové prostory, za kupní cenu 3,500.000,- Kč. Účastníci smlouvy si sjednali úhradu kupní ceny ve splátkách s tím, že poslední splátku kupní ceny ve výši 1,000.000,- Kč žalobci zaplatí do patnácti dnů poté, co skončí nájemní vztah mezi městem V. a žalovanou na prodejnu lahůdek a polotovarů. Žalovaná žalobcům poukazovala čtvrtletně na nájemném 21.025,- Kč a ti je přijímali. Obvyklé nájemné v daném místě v období od května 1996 do dubna 1998 činilo u nebytových ploch určených pro komerční činnost 1.200,- Kč za 1 m2 ročně a u skladových ploch 960,- Kč za 1 m2 ročně. Z takto zjištěného skutkového stavu věci soud prvního stupně dovodil, že nájemní smlouva je ve smyslu § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „obč. zák.“) absolutně neplatným právním úkonem. Konstatoval, že ve smyslu § 4 odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb. je způsobilým subjektem práv a povinností obec, tedy v posuzovaném případě město V., a nikoli M. ú. ve V. I když je pronajímatel v nájemní smlouvě označen určitě, jde o subjekt, který nemůže nabývat práva a povinnosti. Naproti tomu označení nájemce v nájemní smlouvě jako „P. A. – l., p., zastoupená panem F. B., V., S. 6“ je natolik neurčité, že lze pochybovat o tom, že pronajímatel věděl, s kým skutečně smlouvu uzavírá. Na jedné straně je zřejmé, že pronajímatel měl v úmyslu, aby v nebytových prostorách byla provozována prodejna lahůdek (tj. předmět podnikatelské činnosti žalované), na druhé straně mu bylo známo, že vydražitelem provozní jednotky je žalovaný, který však v prodejně nepodniká. Neurčitost v osobě nájemce, kterou soud prvního stupně shledal neodstranitelnou ani výkladem, způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o nájmu. Aby žalovaný mohl uzavřít smlouvu jako zástupce žalované, musel by k tomu být zmocněn; takové zmocnění však doloženo nebylo. Kromě toho nájemní smlouvu mohl uzavřít platně pouze žalovaný, kterému jako vydražiteli provozní jednotky svědčilo právo na uzavření smlouvy o nájmu nebytových prostor (§ 15 odst. 1 zákona č. 427/1990 Sb.). Soud prvního stupně proto dospěl k závěru, že žalovaný není ve věci pasivně legitimován. Uplatněnou námitku promlčení shledal převážně důvodnou a žalované uložil zaplatit žalobcům (oprávněným společně a nerozdílně) toliko částku 9.794,- Kč, o niž se na jejich úkor bezdůvodně obohatila užíváním nebytových prostor v měsících březnu a dubnu 1998. Vycházel přitom z obvyklého nájemného, od něhož odečetl částky, které žalovaná žalobcům v tomto období zaplatila. K odvolání všech účastníků Krajský soud v B. rozsudkem ze dne 17. ledna 2005, č. j. 17 Co 291/2002-166, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I., II. a III. změnil tak, že uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobcům do tří dnů od právní moci rozsudku částku 2.311,40 Kč s 26 % úrokem z prodlení ročně od 11. 4. 1998 do zaplacení, a žalobu, jíž se žalobci po žalovaných domáhali zaplacení částky 408.354,60 Kč se zde specifikovaným příslušenstvím, zamítl. Současně rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů a o nákladech řízení státu. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k názoru, že nejasnosti smlouvy o nájmu v označení jejích účastníků jsou odstranitelné výkladem; tudíž jde o platný právní úkon. S přihlédnutím ke zjištění, že žalovaný se dne 13. 5. 1991 stal vydražitelem provozní jednotky „B. – p. l. a p., V., M. n. 44“ a že smlouvu jako nájemce podepsal, dovodil, že smluvní stranou smlouvy byl žalovaný. Okolnost, že jako nájemce je ve smlouvě označena „P. A. – l. a p.“, považoval pouze za označení určitého obchodního jména, pod kterým měla být činnost v prodejně provozována. Na straně pronajímatele při uzavírání smlouvy vystupovalo město V., neboť smlouvu za pronajímatele podepsal J. Z., který k tomu byl pověřen komisionářskou smlouvou uzavřenou právě s městem V. Rovněž z dalšího chování žalovaných, kteří platili nájemné městu V., je zřejmé, že jim bylo zcela jasné, s kým smlouvu uzavřeli. Z obsahu kupní smlouvy vy