33 Odo 1078/2005 – Nejvyšší soud

33 Odo 1078/2005 ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobců a) A. H. a b) H. H., obou zastoupených advokátem, proti žalovaným 1) F. B. a 2) I. B., oběma zastoupeným advokátkou, o částku 408.354,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve V. pod sp. zn. 3 C 876/95, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v B. ze dne 17. ledna 2005, č. j. 17 Co 291/2002-166, takto : I. Dovolání proti výroku rozsudku Krajského soudu v B. ze dne 17. ledna 2005, č. j. 17 Co 291/2002-166, jímž byl změněn rozsudek Okresního soudu ve V. ze dne 21. prosince 2001, č. j. 3 C 876/95-116, tak, že se zamítá žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobcům společně a nerozdílně se žalovaným částku 7.482,60 Kč s příslušenstvím, se odmítá. II. Rozsudek Krajského soudu v B. ze dne 17. ledna 2005, č. j. 17 Co 291/2002-166, ve výrocích potvrzujících rozsudek Okresního soudu ve V. ze dne 21. prosince 2001, č. j. 3 C 876/95-116, ve výrocích, jimiž byla zamítnuta žaloba, aby žalovaní zaplatili společně a nerozdílně žalobcům částku 400.872,- Kč s příslušenstvím a aby žalovaný zaplatil žalobcům společně a nerozdílně se žalovanou další částku 7.482,60 Kč s příslušenstvím, ve výrocích, jimiž bylo rozhodnuto o nákladech řízení účastníků a státu, a rozsudek Okresního soudu ve V. ze dne 21. prosince 2001, č. j. 3 C 876/95-116, ve výrocích, jimiž byla zamítnuta žaloba, aby žalovaní zaplatili společně a nerozdílně žalobcům částku 400.872,- Kč s příslušenstvím a aby žalovaný zaplatil žalobcům společně a nerozdílně se žalovanou další částku 7.482,60 Kč s příslušenstvím, ve výrocích, jimiž bylo rozhodnuto o nákladech řízení účastníků a státu, se zrušují a v tomto rozsahu se věc vrací Okresnímu soudu ve V. k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobci se žalobou v konečném znění domáhali po žalovaných zaplacení částky 410.666,- Kč představující bezdůvodné obohacení, které žalovaní získali na jejich úkor v době od května 1996 do dubna 1998 užíváním nebytových prostor v jejich domě bez platné nájemní smlouvy. Okresní soud ve V. rozsudkem ze dne 21. prosince 2001, č. j. 3 C 876/95-116, uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům, oprávněným společně a nerozdílně, do tří dnů od právní moci rozsudku částku 9.794,- Kč s úroky z prodlení z částky 4.897,- Kč za dobu od 11. 4. 1998 do zaplacení ve výši 26 % a z částky 4.897,- Kč za dobu od 11. 5. 1998 do zaplacení ve výši 26 % (výrok I.), žalobu proti žalovanému zcela zamítl (výrok II.), žalobu proti žalované o zaplacení částky 400.872,- Kč se specifikovaným příslušenstvím zamítl (výrok III.), řízení o vyklizení nebytových prostor sestávajících z obchodu a kanceláře o velikosti 76 m2 a skladu o velikosti 29 m2, které se nacházejí v domě M. n., V., zastavil (výrok IV.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu (výroky V. a VI.). Vyšel ze zjištění, že dne 11. 12. 1992 byla uzavřena smlouva o nájmu na dobu určitou do 14. 4. 1998, jejímž předmětem bylo užívání nebytových prostor o výměře 105 m2 nacházejících se v domě ve V., za účelem provozování prodejny lahůdek a polotovarů. Nájemné bylo sjednáno podle vyhlášky č. 585/1990 Sb. a vyhlášky městského zastupitelstva ze dne 1. 4. 1991 v celkové výši 60. 100,- Kč ročně a záloha na otop ve výši 24.000,- Kč ročně. Ve smlouvě je označen jako pronajímatel „Městský úřad V., M. n.. 1 - zastoupený R. k.č. 2, V.“ a jako nájemce „P. A.- lahůdky, polotovary, zastoupená panem F. B., V., S. 6“. V kolonce smlouvy „podpis pronajímatele“ je otisk razítka „R. K. - 2 J. Z., P. 2-4, V.“ s nečitelným podpisem, a v kolonce „podpis nájemce“ je podpis „B.“. Nájemní smlouvu k výzvě realitní kanceláře uzavíral žalovaný, jenž v roce 1991 ve veřejné dražbě podle zákona č. 427/1990 Sb. vydražil provozní jednotku označenou jako „B.-p. l. a p., M. n. 44, V.“ za cenu 310.000,- Kč. Ve vydražené provozovně nikdy nepodnikal. Od počátku v ní podnikala jako fyzická osoba na základě živnostenského oprávnění žalovaná, která má v živnostenském listě uvedeno obchodní jméno „I. B. – A., l., p. Město V. prodalo kupní smlouvou ze dne 31. 10. 1994 žalobcům nemovitost označenou jako č. p. 19 s pozemkem parc. č. 1195, zapsanou na LV č. 10001 pro katastrální území a obec V., v níž se nachází předmětné nebytové prostory, za kupní cenu 3,500.000,- Kč. Účastníci smlouvy si sjednali úhradu kupní ceny ve splátkách s tím, že poslední splátku kupní ceny ve výši 1,000.000,- Kč žalobci zaplatí do patnácti dnů poté, co skončí nájemní vztah mezi městem V. a žalovanou na prodejnu lahůdek a polotovarů. Žalovaná žalobcům poukazovala čtvrtletně na nájemném 21.025,- Kč a ti je přijímali. Obvyklé nájemné v daném místě v období od května 1996 do dubna 1998 činilo u nebytových ploch určených pro komerční činnost 1.200,- Kč za 1 m2 ročně a u skladových ploch 960,- Kč za 1 m2 ročně. Z takto zjištěného skutkového stavu věci soud prvního stupně dovodil, že nájemní smlouva je ve smyslu § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „obč. zák.“) absolutně neplatným právním úkonem. Konstatoval, že ve smyslu § 4 odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb. je způsobilým subjektem práv a povinností obec, tedy v posuzovaném případě město V., a nikoli M. ú. ve V. I když je pronajímatel v nájemní smlouvě označen určitě, jde o subjekt, který nemůže nabývat práva a povinnosti. Naproti tomu označení nájemce v nájemní smlouvě jako „P. A. – l., p., zastoupená panem F. B., V., S. 6“ je natolik neurčité, že lze pochybovat o tom, že pronajímatel věděl, s kým skutečně smlouvu uzavírá. Na jedné straně je zřejmé, že pronajímatel měl v úmyslu, aby v nebytových prostorách byla provozována prodejna lahůdek (tj. předmět podnikatelské činnosti žalované), na druhé straně mu bylo známo, že vydražitelem provozní jednotky je žalovaný, který však v prodejně nepodniká. Neurčitost v osobě nájemce, kterou soud prvního stupně shledal neodstranitelnou ani výkladem, způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o nájmu. Aby žalovaný mohl uzavřít smlouvu jako zástupce žalované, musel by k tomu být zmocněn; takové zmocnění však doloženo nebylo. Kromě toho nájemní smlouvu mohl uzavřít platně pouze žalovaný, kterému jako vydražiteli provozní jednotky svědčilo právo na uzavření smlouvy o nájmu nebytových prostor (§ 15 odst. 1 zákona č. 427/1990 Sb.). Soud prvního stupně proto dospěl k závěru, že žalovaný není ve věci pasivně legitimován. Uplatněnou námitku promlčení shledal převážně důvodnou a žalované uložil zaplatit žalobcům (oprávněným společně a nerozdílně) toliko částku 9.794,- Kč, o niž se na jejich úkor bezdůvodně obohatila užíváním nebytových prostor v měsících březnu a dubnu 1998. Vycházel přitom z obvyklého nájemného, od něhož odečetl částky, které žalovaná žalobcům v tomto období zaplatila. K odvolání všech účastníků Krajský soud v B. rozsudkem ze dne 17. ledna 2005, č. j. 17 Co 291/2002-166, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I., II. a III. změnil tak, že uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobcům do tří dnů od právní moci rozsudku částku 2.311,40 Kč s 26 % úrokem z prodlení ročně od 11. 4. 1998 do zaplacení, a žalobu, jíž se žalobci po žalovaných domáhali zaplacení částky 408.354,60 Kč se zde specifikovaným příslušenstvím, zamítl. Současně rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů a o nákladech řízení státu. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k názoru, že nejasnosti smlouvy o nájmu v označení jejích účastníků jsou odstranitelné výkladem; tudíž jde o platný právní úkon. S přihlédnutím ke zjištění, že žalovaný se dne 13. 5. 1991 stal vydražitelem provozní jednotky „B. – p. l. a p., V., M. n. 44“ a že smlouvu jako nájemce podepsal, dovodil, že smluvní stranou smlouvy byl žalovaný. Okolnost, že jako nájemce je ve smlouvě označena „P. A. – l. a p.“, považoval pouze za označení určitého obchodního jména, pod kterým měla být činnost v prodejně provozována. Na straně pronajímatele při uzavírání smlouvy vystupovalo město V., neboť smlouvu za pronajímatele podepsal J. Z., který k tomu byl pověřen komisionářskou smlouvou uzavřenou právě s městem V. Rovněž z dalšího chování žalovaných, kteří platili nájemné městu V., je zřejmé, že jim bylo zcela jasné, s kým smlouvu uzavřeli. Z obsahu kupní smlouvy vyplývá, že jak žalobci, tak město V. považovali nájemní smlouvu za platně uzavřenou. Jestliže tedy žalovaní užívali nebytové prostory na základě platné nájemní smlouvy, odvolací soud uzavřel, že nárok uplatněný žalobci nelze posuzovat jako bezdůvodné obohacení, nýbrž plnění ze smlouvy. Protože žalobcům, kteří se stali vlastníky nemovitosti s nebytovými prostory a vstoupili tak do práv a povinností pronajímatele, nebylo zaplaceno nájemné pouze za dobu od 1. 4 1998 do 14. 4. 1998, shledal odvolací soud nárok opodstatněným toliko v rozsahu 2.311,40 Kč (s příslušenstvím). Tuto částku žalovaným uložil zaplatit společně a nerozdílně s poukaz