4 Tdo 1122/2024 — Nejvyšší soud

4 Tdo 1122/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. d) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:12. 2. 2025 Spisová značka:4 Tdo 1122/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:4.TDO.1122.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Doručování Křivé obvinění Přítomnost při soudních jednáních Úmysl Úmysl přímý Veřejné zasedání Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 345 odst. 2 tr. zákoníku § 15 odst. 1 tr. zákoníku § 233 odst. 1 tr. ř. § 53 odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:8. 4. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 1122/2024-527 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 2. 2025 o dovolání obviněné J. T., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 5. 2024, sp. zn. 6 To 304/2023, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 14 T 75/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 31. 5. 2023, sp. zn. 14 T 75/2021 (dále jen „soud prvního stupně“, popř. „nalézací soud“), byla obviněná J. T. (dále jen „obviněná“, příp. „dovolatelka“) uznána vinnou přečinem křivého obvinění podle § 345 odst. 2 tr. zákoníku. Podle skutkových zjištění se trestné činnosti dopustila tím, že: dne 25. 11. 2019 podala u policejního orgánu Městského ředitelství policie Ostrava XY vysvětlení dle § 158 odstavec 6 trestního řádu, a ačkoliv byla řádně poučena, že je podle § 345 odstavec 1 trestního zákoníku trestné, obviní-li lživě jiného ze spáchání trestného činu, a podle § 345 odstavec 2 trestního zákoníku je trestné, obviní-li lživě jiného ze spáchání trestného činu se záměrem přivodit mu trestní stíhání, čemuž porozuměla a stvrdila to svým podpisem, přesto ve své výpovědi v úředním záznamu o podaném vysvětlení uvedla, se záměrem svému manželovi, poškozenému J. T., přivodit trestní stíhání, že ji manžel od roku 2012 do 25. 11. 2019 v jejich společných bydlištích na ulici XY v Ostravě – XY a na ulici XY v Ostravě – XY týral tím, že ji ponižoval, vulgárně jí nadával, fyzicky ji napadal tak, že do ní strkal, fackoval ji, bil ji pěstmi a kopal ji, také na ní nejméně od roku 2014 do 25. 11. 2019 opakovaně proti její vůli vykonal soulož, a to i když mu poškozená říkala, že pohlavní styk odmítá, a také se aktivně fyzicky bránila, avšak on její odpor překonal a soulož vykonal, tímto J. T. obvinila z jednání naplňujícího skutkovou podstatu zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 odstavec 1, odstavec 2 písmeno d) trestního zákoníku a zvlášť závažného zločinu znásilnění dle § 185 odstavec 1, odstavec 2 písmeno a) trestního zákoníku a na základě této její výpovědi byly policejním orgánem zahájeny dne 25. 11. 2019 pod č. j. KRPT-279707/TČ-2019-070774 úkony trestního řízení dle § 158 odstavec 3 trestního řádu, jednání podezřelého J. T. bylo policejním orgánem prověřováno, J. T. se musel k podezření vyjadřovat a byl také podroben znaleckému zkoumání znalci Mgr. Michaelou Mrowetz (nyní Bondy) a prof. MUDr. Ladislavem Hosákem, Ph.D., načež bylo prověřování po vyhodnocení důkazů ukončeno usnesením o odložení věci dle § 159a odstavec 1 trestního řádu dne 23. 6. 2020, které nabylo právní moci dne 30. 6. 2020, a tímto prověřovanému J. T. způsobila újmu na jeho právech a cti. 2. Za uvedenou trestnou činnost byl obviněné nalézacím soudem podle § 345 odst. 2 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody ve výměře 9 (devíti) měsíců, jehož výkon jí byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v délce 18 (osmnácti) měsíců. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala obviněná odvolání, které směřovala do všech jeho výroků. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Ostravě (dále také jako „soud druhého stupně“, popř. „odvolací soud“) usnesením ze dne 13. 5. 2024, sp. zn. 6 To 304/2023, tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 13. 5. 2024, sp. zn. 6 To 304/2023, ve spojení s rozsudkem nalézacího soudu ze dne 31. 5. 2023, sp. zn. 14 T 75/2021, podala obviněná prostřednictvím obhájkyně dovolání, které zaměřila do výroku o vině i do výroku o trestu. V podaném dovolání obviněná explicitně uplatnila dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. d), g) a h) tr. ř., neboť podle ní byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání o odvolání, dále rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo ve vztahu k nim nebyly provedeny navrhované podstatné důkazy a dále podle ní rozhodnutí spočívají na nesprávném hmotněprávním posouzení naplnění všech zákonných znaků trestného činu křivého obvinění podle § 345 odst. 2 tr. zákoníku (konkrétně na nesprávném posouzení naplnění subjektivní stránky přečinu). 5. Ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. obviněná nejprve připomíná obecná východiska přečinu křivého obvinění podle § 345 odst. 2 tr. zákoníku, přičemž konstatuje, že podle ní nebylo prokázáno naplnění všech zákonných znaků předmětné skutkové podstaty, konkrétně pak subjektivní stránky. Zdůrazňuje, že z hlediska naplnění subjektivní stránky je vyžadováno, aby bylo prokázáno, že pachatel chtěl či si byl alespoň vědom toho, že obviňuje jiného nepravdivě, a byl s tím srozuměn, a současně chtěl nebo byl alespoň srozuměn s tím, že v důsledku toho může být tato osoba trestně stíhána (viz nález Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2016, sp. zn. I. ÚS 520/16). Nestačí tedy zabývat se pouze tím, zda se poškozený údajného trestného činu dopustil. Dostatečným důkazem o tom, že došlo ke křivému obvinění a že toto bylo vedeno úmyslem stíhat nevinného, není sama o sobě skutečnost, že se OČTŘ nepodařilo prokázat vinu toho, kdo byl za pachatele označen. Následně uvádí, že o chování poškozeného nikdy nelhala, a nesouhlasí s tím, že odvolací soud dospěl k závěru, že nalézací soud provedl v souladu s § 2 odst. 5 tr. ř. dostupné a potřebné důkazy rozhodné pro zjištění skutečného stavu věci. Je toho názoru, že soudy nepřihlédly k určitým specifikům domácího násilí a ke všem relevantním okolnostem případu a nebyl tak zjištěn úplný a pravdivý skutkový stav. Uvedený dovolací důvod proto dává do souvislosti s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a to v jeho první a třetí alternativě. 6. Následně obviněná podrobně rozvádí jí tvrzené zásadní rozpory mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními, na nichž soudy založily své závěry. Především pak uvádí, že poškozený, ačkoliv předmětné jednání vůči její osobě na jednu stranu popřel, sám potvrdil některé podstatné skutečnosti v souladu s její výpovědí (situace, kdy jí tekla krev z nosu, její označování hanlivým způsobem atd.). Dále konstatuje, že to, že došlo k incidentu dne 25. 11. 2019 tak, jak jej popisuje, podle ní potvrzují lékařská zpráva z ošetření bezprostředně po vykázání poškozeného (potvrzení povrchního poranění hlavy) a skutečnost, že se poškozený vykázání nebránil, její roztržená košilka a také lékařské zprávy vypracované MUDr. Svobodovou, když navíc její diagnóza (posttraumatická stresová porucha) bezprostředně navazuje na předmětný incident ze dne 25. 11. 2019 a jí podané vysvětlení, obviňující poškozeného. Také podle ní nelze pominout zcela nevhodné vyjádření poškozeného vůči její osobě ohledně intimního styku v den jeho odchodu ze společné domácnosti, k čemuž popisuje podrobnosti stran průběhu událostí daného dne. K osobě poškozeného dále akcentuje skutečnost, že tento se již dopustil násilného jednání (ublížení na zdraví a výtržnictví), za které byl i pravomocně odsouzen. K doložení toho, že její výpověď nestojí v rámci dokazování zcela osamoceně, odkazuje na výpověď svědkyně Š. a rozvádí, jaké skutečnosti z této výpovědi vyplývají. Rovněž svědek Ď. vypovídal, že se mu v únoru 2019 měla svěřit o tom, že má doma problémy, že dochází k verbálnímu urážení, ponižování. Není proto podle ní pravdou, že by soudům pro podporu svých tvrzení nenabídla žádné nové skutečnosti ani relevantní důkazy. Mimo to, že soudy z doposud provedených důkazů dospěly podle ní k nesprávným skutkovým zjištěním, tak se také rozhodly nevyhovět jejím návrhům na doplnění dokazování, přičemž však odůvodnění závěrů o neprovedení důkazů podle ní nemůže obstát. 7. Dále je obviněná přesvědčena, že soudy se v napadených rozhodnutích nedostatečně vypořádaly s hodnocením výpovědí některých svědků. Sousedé se totiž podle ní jakožto svědci nemohli vyjádřit k podstatě věci, neboť žádnému násilí pří