4 Tdo 970/2024 — Nejvyšší soud

4 Tdo 970/2024 citace  Právní věta:Kamerový záznam zachycující určitý skutkový děj včetně osoby podezřelé ze spáchání trestného činu pořízený na místě veřejnosti přístupném soukromým subjektem zásadně nepředstavuje procesně nepoužitelný důkaz ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho druhé variantě. Je však třeba hodnotit důvody pořízení takového záznamu a intenzitu zásahu do ochrany soukromí osoby, kterou kamerový záznam zachycuje (viz rozhodnutí pod č. 7/2008 a č. 22/2010 Sb. rozh. tr.). Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:27. 11. 2024 Spisová značka:4 Tdo 970/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:4.TDO.970.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dokazování Důkaz Důvody dovolání Dotčené předpisy:§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. § 89 odst. 2 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:31. 1. 2025 Publikováno ve sbírce pod číslem:42 / 2025 Anotace:Rozsudkem příslušného okresního soudu byl obviněný uznán vinným zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku a přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. b), c) tr. zákoníku. Proti rozsudku tohoto soudu podali obviněný a státní zástupkyně příslušného okresního státního zastupitelství odvolání. Obviněný směřoval podané odvolání do výroku o vině a trestu. Státní zástupkyně podala odvolání v neprospěch obviněného, které směřovala do výroku o vině pod bodem 1 rozsudku soudu prvního stupně. O podaných odvoláních rozhodl příslušný krajský soud tak, že rozsudkem podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o vině pod bodem 1, ve výroku o trestu a ve výroku, kterým byla poškozená odkázána s nárokem na náhradu nemajetkové újmy na občanskoprávní řízení. Za splnění podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. odvolací soud nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným zvlášť závažným zločinem loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku. Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Nejvyšší soud v této věci svým rozhodnutím řešil otázku, zda kamerový záznam zachycující určitý skutkový děj včetně osoby podezřelé ze spáchání trestného činu pořízený na místě veřejnosti přístupném soukromým subjektem zásadně nepředstavuje procesně nepoužitelný důkaz ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho druhé variantě a konstatoval, že nikoliv. Je však třeba hodnotit důvody pořízení takového záznamu a intenzitu zásahu do ochrany soukromí osoby, kterou kamerový záznam zachycuje (viz rozhodnutí pod č. 7/2008 a č. 22/2010 Sb. rozh. tr.). Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 19.02.2025II.ÚS 580/25 Jaromír Jirsa odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost12. 3. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 970/2024-369 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 11. 2024 o dovolání obviněného A. T., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Liberec, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 9. 7. 2024, č. j. 55 To 93/2024-297, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 3 T 126/2023, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 21. 12. 2023, č. j. 3 T 126/2023-221 (dále jen „soud prvního stupně“, popř. „nalézací soud“), byl obviněný A. T. (dále jen „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku [ad 1] a přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. b), c) tr. zákoníku [ad 2], kterých se dopustil podle skutkových zjištění tím, že „1. dne 23. 4. 2023 v době od 20:25 hod. do 20:35 hodin v Liberci před bytovým domem na adrese XY po předchozí vzájemné slovní rozepři, kdy po ní chtěl, aby se s ním bavila a odpověděla mu, a poté, co poškozená L. D., vytáhla z kapsy svého oděvu svůj mobilní telefon zn. iPhone Xs Gold, 256 GB a vytočila tel. číslo Policie ČR, OOP Vápenka, přistoupil k L. D., o níž věděl, že v té době byla v 3. měsíci těhotenství a opětovně po ní požadoval, aby ho poslouchala a přestala telefonovat, kdy do ní strkal tělem a následně jí mobilní telefon vytrhl z ruky, s tím, že jí ho vrátí, až mu vysvětlí proč s ním nemluví, 2. dne 8. 5. 2023 v době mezi 16:00 a 17:00 hodinami v Liberci po ulici XY ve směru na XY řídil motorové vozidlo VOLKSWAGEN SHARAN, registrační značky XY, pod křižovatkou s ulicí XY objel nástupní ostrůvek tramvajové zastávky MHD XY, prudce se rozjel ulicí XY směrem na ulici XY, kde pod nástupním ostrůvkem strhl řízení doleva a prudce se rozjel v kolizním směru vůči vozidlu VOLKSWAGEN TOURAN, registrační značky XY, jedoucímu po ulici XY ve směru k XY, v úmyslu vyvolat v posádce vozidla obavy z možné kolize, konkrétně v poškozeném V. D., který vozidlo řídil, a v poškozené L. D., o níž obžalovaný věděl, že v té době byla v 5. měsíci těhotenství, a své vozidlo až na poslední chvíli těsně před vozidlem poškozených prudce zastavil, čímž zabránil střetu vozidel, přičemž tento manévr byl objektivně způsobilý vzbudit obavu poškozených o jejich život a zdraví“. 2. Za uvedené trestné činy uložil soud prvního stupně obviněnému podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 30 (třicet) měsíců. Pro výkon uloženého trestu obviněného podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku dále obviněnému uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání 1 roku. 3. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázal poškozenou L. D., s jejím nárokem na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. 4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali obviněný a státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Liberci odvolání. Obviněný směřoval podané odvolání do výroku o vině a trestu. Státní zástupkyně podala odvolání v neprospěch obviněného, které směřovala do výroku o vině pod bodem 1 rozsudku soudu prvního stupně. O podaných odvoláních rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „odvolací soud“, popř. „soud druhého stupně“), tak, že rozsudkem ze dne 9. 7. 2024, č. j. 55 To 93/2024-297, podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o vině pod bodem 1, ve výroku o trestu a ve výroku, kterým byla poškozená odkázána s nárokem na náhradu nemajetkové újmy na občanskoprávní řízení. Za splnění podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. odvolací soud nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným zvlášť závažným zločinem loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku na skutkovém základě spočívajícím v tom, že „dne 23.4.2023 v době od 20.25 hodin do 20.35 hodin v Liberci před bytovým domem na adrese XY po předchozí vzájemné slovní rozepři, kdy L. D., držela v ruce u ucha mobilní telefon iPhone Xs Gold, a telefonovala na Obvodní oddělení Policie Vápenka, přistoupil k ní v úmyslu ji mobilní telefon vzít, oběma rukama ji zezadu chytil kolem ramen, přitiskl se na ni a silou celým jejím tělem cloumal a přes odpor poškozené ji mobilní telefon vytrhl z ruky a z místa s ním odešel“. 5. Za tento zvlášť závažný zločin loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku a za přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. b), c) tr. zákoníku, který zůstal pod bodem 2) v napadeném rozsudku nedotčen, uložil odvolací soud obviněnému podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 30 (třicet) měsíců. Pro výkon uloženého trestu obviněného podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 4 tr. zákoníku dále obviněnému uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání 1 (jednoho) roku. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázal poškozenou L. D., s jejím nárokem na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn. II. Dovolání a vyjádření k němu 6. Proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 9. 7. 2024, č. j. 55 To 93/2024-297, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř., neboť rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny