CS · EN DE FR brzy

4 Tz 45/2010 — Nejvyšší soud

ECLI: ECLI:CZ:NS:2010:4.TZ.45.2010.1
Datum: 2010-10-26
Souhrnný trest
Z rozhodnutí: Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.…
4 Tz 45/2010 citace  Právní věta:Je-li soud povinen podle určitého zákonného ustanovení (např. podle § 419 tr. zákoníku) zkrátit dosud nevykonaný úhrnný nebo souhrnný trest uložený odsouzenému jak za čin, který již není trestným činem, tak za čin, který je nadále trestným činem, musí tak učinit i v případě, že zkrácený trest bude stanoven ve výměře pod dolní hranicí zákonné trestní sazby vymezené pro daný druh trestu (např. u trestu zákazu činnosti ve výměře kratší než 1 rok), a to třeba z důvodu, že původní trest byl uložen na dolní hranici příslušné trestní sazby. Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 419, § 73 odst. 1 tr. zákoniká Datum rozhodnutí:26. 10. 2010 Spisová značka:4 Tz 45/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:4.TZ.45.2010.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Souhrnný trest Úhrnný trest Ukládání trestu Dotčené předpisy:§ 419 tr. zákoníku § 35 odst. 1 tr. zák. § 35 odst. 2 tr. zák. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:15. 2. 2011 Publikováno ve sbírce pod číslem:26 / 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tz 45/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne                26. října 2010 stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky v neprospěch obviněného J.  P., proti usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 13. 1. 2010 sp. zn. 3 T 14/2009 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne  16. 2. 2010 sp. zn. 13 To 45/2010 a rozhodl podle             § 268 odst. 1 písm. c) tr. ř.   t a k t o : Stížnost pro porušení zákona   s e   z a m í t á . O d ů v o d n ě n í : Trestním příkazem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 16. 2. 2009            sp. zn. 3 T 14/2009, který nabyl právní moci dne 3. 3. 2009, byl obviněný J. P. uznán vinným trestnými činy řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle  § 180d  tr. zák. (č. 140/1961 Sb.) a maření výkonu úředního rozhodnutí (správně maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání) podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák.                  (č. 140/1961 Sb.), jichž se dopustil ve stručnosti tím, že dne 28. 1. 2009 v B. n. J., okr. M. B., řídil osobní motorové vozidlo zn. Fiat Brava, přestože mu byl trestním příkazem Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod  sp. zn. 3 T 149/2008, který nabyl právní moci dne 30. 12. 2008, uložen trest zákazu řízení motorových vozidel na dobu jednoho roku a nebyl tedy držitelem řidičského oprávnění podle zákona č. 361/2000 Sb. Za to mu byl uložen podle  § 180d, § 45 odst. 1 a § 45a odst. 1 tr. zák. úhrnný trest (byť jako úhrnný v trestním příkazu není výslovně označen) obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin  a podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 1 roku. V souvislosti s nabytím účinnosti zák. č. 40/2009 Sb. (trestní zákoník) dnem          1. 1. 2010 rozhodl Okresní soud v Mladé Boleslavi usnesením ze dne 13. 1. 2010 sp. zn. 3 T 14/2009 podle § 419 tr. zákoníku tak, že se obviněnému J. P.  poměrně zkracuje trest, který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 16. 2. 2007 č. j. 3 T 14/2009-22, a to tak, že výrok o trestu obecně prospěšných prací zůstává nezměněn  a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel se zkracuje z výměry 1 roku na výměru 8 měsíců. Týmž usnesením bylo zároveň rozhodnuto o tom, že podle § 90 odst. 1 tr. zákoníku se  u odsouzeného J. P. podmíněně upouští od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení všech motorových vozidel a podle § 90 odst. 2  tr. zákoníku byla J. P. stanovena zkušební doba v trvání 18 měsíců. Proti tomuto usnesení, a to do obou jeho výroků byla státním zástupcem v zákonné lhůtě podána stížnost v neprospěch obviněného. O této pak rozhodl Krajský soud v Praze usnesením ze dne 16. 2. 2010 sp. zn. 13 To 45/2010 tak, že napadené usnesení podle § 149 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. ř. částečně zrušil ve výroku                       o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení všech motorových vozidel  a okresnímu soudu bylo uloženo, aby v rozsahu tohoto zrušení o věci znovu jednal a rozhodl. Usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 13. 1. 2010 sp. zn.                     3 T 14/2009 tak nabylo právní moci dne 16. 2. 2010 v části, v níž bylo podle § 419            tr. zákoníku rozhodnuto o poměrném zkrácení výměry trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení všech motorových vozidel z výměry 1 roku na dobu               8 měsíců. Proti této části usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi spolu s potvrzující částí usnesení Krajského soudu v Praze podala ministryně spravedlnosti podle § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného J. P. V této vyslovuje názor, že uvedenými rozhodnutími došlo k porušení zákona při aplikaci ustanovení § 419 tr. zákoníku ve spojení s ustanovením § 73 odst. 1                 tr. zákoníku. Stěžovatelka přitom poukázala na znění těchto ustanovení trestního zákoníku, jakož i na příslušné pasáže odůvodnění obou soudních rozhodnutí, a vůči těmto zaujala nesouhlasné stanovisko. Podle jejího názoru ustanovení § 419 tr. zákoníku věty třetí bez omezujících podmínek ukládá soudu, aby poměrně zkrátil uložený úhrnný nebo souhrnný trest, byl-li uložen přede dnem nabytí účinnosti trestního zákoníku za čin, který již není trestným činem podle trestního zákoníku, a sbíhající se trestný čin, který je podle trestního zákoníku nadále trestný; soud je v takovém případě povinen přihlédnout ke vzájemnému poměru závažnosti činů, které ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nejsou trestnými činy, a sbíhajících se trestných činů. Z žádného ustanovení hmotněprávní či procesněprávní úpravy trestního práva ovšem nevyplývá, že by v takovém případě byl soud oprávněn rozhodnout o poměrném zkrácení trestu ve výměře, která by byla stanovena pod dolní hranicí zákonné trestní sazby. Takto snížený trest zákazu činnosti je trestem nezákonným, neboť trestní zákon ani nový trestní zákoník nepřipouští uložení trestu zákazu činnosti, jehož výměra by nerespektovala zákonem striktně vymezenou dolní nebo horní hranici. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku soud může uložit trest zákazu činnosti na jeden rok až deset let, dopustil-li se pachatel trestného činu v souvislosti s touto činností. Zcela identicky byla možnost uložení trestu zákazu činnosti formulována v ustanovení  § 49 odst. 1 trestního zákona účinného do 31. 12. 2009. V trestním zákoně ani v novém trestním zákoníku přitom nebyly, resp. nejsou upraveny žádné zákonné možnosti, které by soudu dovolovaly nerespektovat uvedenou nejvyšší nebo nejnižší hranici trestní sazby. Pro případ mimořádného snížení trestu zákazu činnosti nebylo možno v době účinnosti trestního zákona aplikovat ani analogicky ustanovení § 40 trestního zákona, neboť se týkalo pouze mimořádného snížení trestu odnětí svobody a nikoli jiných druhů trestů. Obdobně je institut mimořádného snížení trestu odnětí svobody upraven v § 58 trestního zákoníku a ani toto ustanovení nepřipouští byť analogickou možnost mimořádného snížení jiného druhu trestu než trestu odnětí svobody. Jedinou možností zmírnění výměry uloženého trestu zákazu činnosti podle trestního zákona byla aplikace ustanovení § 61 odst. 2 trestního zákona o podmíněném upuštění od výkonu zbytku tohoto trestu; v novém trestním zákoníku je tento institut upraven obdobně v ustanovení § 90. Ani z dikce uvedených ustanovení ovšem (ani analogicky) nevyplývá, že by soud rozhodující podle § 419 tr. zákoníku o poměrném zkrácení uloženého trestu zákazu činnosti mohl stanovit jeho výměru pod dolní hranici zákonné trestní sazby. Do určité míry je podle stěžovatelky obdobná problematika řešena v § 370        odst. 1   tr. ř., kde je upraven postup soudu v případě změny výměry trestu v důsledku amnestie vyhlášené prezidentem republiky. Byl-li amnestií zcela nebo zčásti prominut trest jen za některý z trestných činů, za něž byl uložen úhrnný nebo souhrnný trest, který nebyl dosud zcela vykonán, stanoví soud podle vzájemného poměru závažnosti přiměřený trest za trestné činy amnest

Citovaná ustanovení

§ 171 (140/1961 Sb.)§ 180d (140/1961 Sb.)§ 35 (140/1961 Sb.)§ 419 (140/1961 Sb.)§ 45a (140/1961 Sb.)§ 50 (140/1961 Sb.)§ 58 (140/1961 Sb.)§ 73 (140/1961 Sb.)§ 90 (140/1961 Sb.)§ 266 (141/1961 Sb.)§ 267 (141/1961 Sb.)§ 268 (141/1961 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.