4 Tz 58/2003 — Nejvyšší soud

4 Tz 58/2003 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:14. 5. 2003 Spisová značka:4 Tz 58/2003 ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.58.2003.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tz 58/2003 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 14. května 2003 stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnost České republiky v neprospěch obviněného J. R., proti pravomocnému usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Tachově ze dne 27. 2. 2002, sp. zn. Zt 1118/2001, a rozhodl takto: Podle § 268 odst. 1 písm. a) tr.ř. se stížnost pro porušení zákona z a m í t á . O d ů v o d n ě n í : Dne 7. 9. 2001 bylo obviněnému J. R. vyšetřovatelem Policie České republiky sděleno obvinění pro trestný čin pytláctví podle § 178a odst. 1 tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že jako zaměstnanec firmy K., s. r. o., M., okr. T., umístil v přesně nezjištěné době r. 1999 v prostoru honitby č. 5 „M. – pole“ v k. ú. M., okr. T., kterou má uvedená společnost pronajatou, 2 ks odchytného zařízení, označeného jako tzv. Larsenovy koše na odchyt dravců, když dne 4. 1. 2001 byly v těchto odchytných zařízeních nalezeny 2 ks orebice rudé, z nichž 1 ks byl mrtvý. Usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Tachově ze dne 27. 2. 2002, sp. zn. Zt 1118/2001, bylo podle § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř. ve spojení s § 174 odst. 2 písm. c) tr. ř. trestní stíhání obviněného J. R. zastaveno. V odůvodnění usnesení státní zástupce uvádí, že ve věci bylo zjištěno, že předmětné odchytné zařízení mělo sloužit pouze pro odchyt orebice rudé, jejíž vypouštění v uvedené honitbě bylo povoleno Okresním úřadem Tachov, referátem životního prostředí, za podmínky, že žádný jedinec nepřežije ve volné přírodě trvale a ani neopustí dotčenou honitbu, dále bylo zjištěno, že odchytné zařízení použité v předmětné věci není uvedeno ve výčtu zakázaných způsobů lovu. Státní zástupce dospěl k závěru, že jednání obviněného postrádá znak neoprávněnosti uvedený ve skutkové podstatě trestného činu pytláctví podle § 178a odst. 1 tr. zák., neboť obviněný jednal na základě povolení státního orgánu a odchytem vypouštěných kusů orebice rudé plnil jednu z podmínek, které byly jeho společnosti uloženy ve zmíněných rozhodnutích Okresního úřadu Tachov. Proti usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Tachově ze dne 27. 2. 2002, sp. zn. Zt 1118/2001, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného J. R. Vytkl v ní, že zákon byl napadeným usnesením porušen v ustanoveních § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. a § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř. V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti České republiky uvádí, že z napadeného rozhodnutí není zřejmé, na základě jakých skutečností mimo vlastní výpověď obviněného dospěl státní zástupce k závěru, že odchytové zařízení mělo sloužit pouze pro povolený odchyt orebice rudé. Z konstrukce nalezeného odchytového zařízení podle ministra spravedlnosti vyplývá, že mohla sloužit pouze k odchytu ptáků, kteří se do pasti chytí při útoku shora a dokáží při letu obratně manévrovat, mezi nejčastěji takto chytané ptáky patří jestřáb lesní (Aciipiter gentilis), podle něhož se zařízení nazývá též jestřábí koš. Naopak orebice rudá patří do řádu hrabavých ptáků (Galliformes), jehož příslušníci se pohybují především po zemi, jejich let je krátký a přímý, při letu se nedokáží obratně pohybovat, takže způsob jejich života vylučuje možnost odchytu do těchto pastí. Ministr spravedlnosti rovněž nesouhlasí se závěrem státního zástupce, že odchytové zařízení použité v předmětné věci není uvedeno ve výčtu zakázaných způsobů lovu, a tedy že nebyl naplněn znak neoprávněnosti lovu zvěře jako nezbytný předpoklad naplnění skutkové podstaty trestného činu pytláctví podle § 178a odst. 1 tr. zák. Ministr spravedlnosti poukazuje na § 30 odst. 1 zák. č. 23/1962 Sb., o myslivosti, v tehdy platném znění, kde bylo stanoveno, že lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám řádného výkonu práva myslivosti, ochrany zvěře a ochrany přírody. Podle § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, je zakázáno lovit zvířata do jestřábích košů. Dále podle § 50 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů (mezi které patří i jestřáb lesní), zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Podle § 90 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jsou zákon o ochraně přírody a krajiny a předpisy vydané pro jeho provedení zvláštními předpisy ve vztahu k předpisům o lesích, vodách, územním plánování a stavebním řádu, o ochraně nerostného bohatství, ochraně zemědělského půdního fondu, myslivosti a rybářství. Pokud tedy obviněný instaloval předmětné odchytové zařízení, učinil tak v rozporu s výše citovanými ustanoveními právních předpisů a jednalo se o neoprávněný lov. Ministr spravedlnosti konečně uvádí, že orgány činné v trestním řízení pochybily i při vypracování odborného vyjádření podle § 105 tr. ř. ke zhodnocení otázky, zda předmětné odchytové zařízení splňuje kriteria odchytového zařízení pro odchyt dravců, tzv. Larsonových košů a zda odchyt zvěře do tohoto zařízení je zakázaným způsobem lovu. Za tím účelem sice vyžádal tehdejší vyšetřovatel Policie České republiky stanoviska odboru státní správy lesů a myslivosti Ministerstva zemědělství a ústřední komise pro ochranu zvířat téhož ministerstva, ze kterých však vyplynulo, že konstrukci zmíněného odchytového zařízení nelze objektivně posoudit pouze na základě předloženého náčrtku, nýbrž pouze po vizuálním zhodnocení jeho konstrukce. Proto měly orgány činné v trestním řízení postupovat ve vztahu k předmětnému odchytovému zařízení podle § 78 tr. ř. nebo podle § 79 tr. ř. a následně předložit toto zařízení zmíněným orgánům k vypracování odborného vyjádření podle § 105 tr. ř. či podle stejného ustanovení vyžádat posudek znalce z oboru lesního hospodářství, odvětví myslivosti a ochrany přírody. V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti České republiky navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Tachově ze dne 27. 2. 2002, sp. zn. Zt 1118/2001, byl porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. a § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud se při projednání stížnosti pro porušení zákona zabýval předně otázkou, zda je stížnost pro porušení zákona podaná proti usnesení státního zástupce o zastavení trestního stíhání přípustná podle § 266 odst. 1 tr. ř., a dospěl k následujícím závěrům. Podle § 266 odst. 1 tr. ř. může ministr spravedlnosti proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona. Při výkladu citovaného ustanovení je nutno vycházet nejen z jeho gramatického znění, ale je třeba je interpretovat také za použití systematické metody výkladu v širších souvislostech ostatních ustanovení trestního řádu a v návaznosti na změny, které do trestního řádu přinesla novelizace provedená zákonem č. 265/2001 Sb. Novela trestního řádu provedená zákonem č. 265/2001 Sb. zcela novým způsobem upravila mimořádné opravné prostředky v trestním řízení, zejména dovolání a jeho návaznost na stížnost pro porušení zákona. V souvislosti se zásadními koncepčními změnami úpravy mimořádných opravných prostředků stanovila novela v ustanovení § 174a tr. ř. zvláštní oprávnění nejvyššího státního zástupce rušit některá meritorní rozhodnutí učiněná nižšími státními zástupci v přípravném řízení. Podle § 174a odst. 1 tr. ř. je nejvyšší státní zástupce oprávněn do dvou měsíců od právní moci rušit nezákonná usnesení nižších státních zástupců o zastavení trestního stíhaní nebo o postoupení věci. V § 174a odst. 3 tr. ř. je stanoveno, že pokud zruší nejvyšší státní zástupce usnesení podle odstavce 1, pokračuje v řízení státní zástupce, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, a je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí nejvyšší státní zástupce, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení nejvyšší státní zástupce nařídil. Z ustanovení § 174a tr. ř. v první řadě vyplývá, že oprávnění nejvyššího státního zástupce podle tohoto ustanovení je svou podstatou také mimořádným opravným prostředkem, neboť