5 Pzo 5/2025 – Nejvyšší soud

ECLI: ECLI:CZ:NS:2025:5.PZO.5.2025.1
Datum: 2025-12-17
Z rozhodnutí: Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 17. 12. 2025 návrh M. A., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Vinařice, na přezkoumání zákonnosti příkazů soudce Okresního soudu v Olomouci k vydání údajů o telekomunikačním provozu ze dne 26. 1. 2024, sp. zn. 0 Nt 8015/2024, a ze dne 11. 3. 2024, sp. zn. 0 Nt 8032/2024, a rozhodl podle § 314n odst. 1 tr. ř. takto:…
5 Pzo 5/2025 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 17. 12. 2025 návrh M. A., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Vinařice, na přezkoumání zákonnosti příkazů soudce Okresního soudu v Olomouci k vydání údajů o telekomunikačním provozu ze dne 26. 1. 2024, sp. zn. 0 Nt 8015/2024, a ze dne 11. 3. 2024, sp. zn. 0 Nt 8032/2024, a rozhodl podle § 314n odst. 1 tr. ř. takto: Příkazy k vydání údajů o telekomunikačním provozu vydanými soudcem Okresního soudu v Olomouci dne 26. 1. 2024, sp. zn. 0 Nt 8015/2024, a dne 11. 3. 2024, sp. zn. 0 Nt 8032/2024, ohledně telefonu a telefonních čísel užívaných navrhovatelem M. A., nebyl porušen zákon v ustanoveních § 88a odst. 1 tr. ř. Odůvodnění: 1. Nejvyššímu soudu podal dne 7. 8. 2025 M. A. (dále též jen „navrhovatel“ nebo „obviněný“) podle § 88a odst. 2 tr. ř. návrh na přezkoumání zákonnosti příkazů k vydání údajů o telekomunikačním provozu, které byly vydány v trestní věci později vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 4 T 124/2024, v níž soud schválil svým rozsudkem dohodu o vině a trestu, která byla uzavřena mezi obviněným a státním zástupcem dne 25. 10. 2024 pod č. j. 2 ZT 36/2024-291, a obviněného uznal vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 4 písm. d) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. V následně podaném návrhu obviněný zpochybnil zákonnost označených příkazů, které podle něj byly vydány na základě nepravdivých a smyšlených tvrzení, jež (nesprávně) odkazovaly na jeho osobu. K příkazu se sp. zn. 0 Nt 8015/2024, resp. k návrhu na vydání tohoto příkazu konkrétně uvedl, že z dokumentů zaslaných obchodní společností Air bank, a. s. (dále jen „Air bank“), vyplynulo, že žádost poškozeného J. M. o úvěr ve výši 750 000 Kč byla bance zaslána 11. 10. 2023 ve 4:02:39, v tuto hodinu však v klientském účtu poškozeného bylo vedeno kontaktní telefonní číslo a e-mailová adresa patřící poškozenému, ke změně kontaktních údajů došlo až dne 11. 10. 2023 v 16:30:25. Z těchto údajů tak nevyplývalo, že žádost o úvěr zaslal on a tvrzení v návrhu na vydání příkazu je proto nesprávné. V návrhu na vydání příkazu bylo dále uvedeno, že z bankovního účtu poškozeného byly dne 13. 10. 2023 provedeny neoprávněné výběry hotovosti a tyto výběry provedl právě navrhovatel. Uvedené tvrzení však není pravdivé, nevyplývá ani z žádné zprávy, kterou obchodní společnost Air bank zaslala orgánům činným v trestním řízení. Nadto v přípravném řízení bylo vyhověno jeho stížnosti, kterou namítal nepravdivost tohoto tvrzení uvedeného též v úředním záznamu. K příkazu se sp. zn. 0 Nt 8032/2024, resp. k návrhu na vydání tohoto příkazu, navrhovatel uvedl, že obsahoval stejné nepravdivé skutečnosti, jako předchozí návrh na vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, nadto některé závěry z odůvodnění příkazu neměly oporu v trestním spise ani v návrhu okresního státního zastupitelství k vydání tohoto příkazu. Tak například v návrhu bylo uvedeno, že poškozený na popud domnělého advokáta M. Š. vybral ze svého bankovního účtu finanční prostředky, v příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu pak bylo uvedeno, že poškozený tyto finanční prostředky vybral na jejich popud (tj. na popud navrhovatele a M. Š.). Podle navrhovatele tak nebyl respektován základní požadavek pro aplikaci § 88a tr. ř., tedy důvodné vedení úkonů trestního řízení pro trestný čin, který užití tohoto institutu připouští. Nadto žádal, aby se Nejvyšší soud při přezkumu postupu orgánů činných v trestním řízení při vydání příkazů k zjištění údajů o telekomunikačním provozu neomezoval pouze na výhrady uvedené v jeho návrhu. 2. Nejvyšší soud si předně vyžádal trestní spis od Okresního soudu v Olomouci, podání navrhovatele zaslal k vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které této možnosti využilo a vyjádřilo se prostřednictvím státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, a následně umožnil navrhovateli repliku k tomuto vyjádření. Navrhovateli jsou tato podání dobře známa, proto postačí uvést jen jejich stručné shrnutí. 3. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství po prostudování spisového materiálu dospěl k závěru, že výhrady navrhovatele nejsou důvodné a vydáním příkazů k zjištění údajů o telekomunikačním provozu v uvedené věci zákon porušen nebyl. K výhradě navrhovatele, kterou zpochybnil zaslání žádosti o úvěr ve výši 750 000 Kč jeho osobou, neboť tato žádost byla zaslána v ranních hodinách dne 11. 10. 2023 a změna kontaktních údajů byla provedena až v odpoledních hodinách téhož dne, státní zástupce uvedl, že časové záznamy mohou odrážet až následnou administrativní aktualizaci údajů v klientském profilu, nikoli jejich faktické použití při uzavření smluvního dokumentu, proto nelze dovozovat, že telefonní číslo a e-mailová adresa, které byly podle dokumentů předložených obchodní společností Air Bank změněny až v odpoledních hodinách, nemohly být využity již v ranních hodinách téhož dne. K tomu státní zástupce doplnil, že z logovacích souborů poskytnutých obchodní společností Air Bank vyplývá, že dodatek k rámcové smlouvě byl podepsán prostřednictvím IP adresy XY, a to za použití mobilního zařízení typu Samsung Galaxy A145R. Tato IP adresa se v přístupech k bankovnímu účtu poškozeného objevila poprvé dne 10. 10. 2023 ve 23:00:10 hod. a naposledy dne 11. 10. 2023 v 9:56:32 hod., přitom byla ve všech případech spojena s uvedeným mobilním zařízením a toto mobilní zařízení bylo k přístupu k bankovnímu účtu využíváno až do dne 26. 11. 2023, v pozdějších přístupech figurovaly jiné IP adresy. Do dne 10. 10. 2025 byl k přístupu k účtu poškozeného využíván výhradně mobilní telefon Doogee S97 Pro, který užíval poškozený. Změna kontaktních údajů byla provedena z mobilního telefonu Samsung Galaxy A145R, přitom zařízení stejného typu bylo vydáno navrhovatelem při jeho zadržení dne 13. 3. 2024. Poškozený nadto uvedl, že jedinou osobou, které umožnil přístup ke svému bankovnímu účtu, byl navrhovatel, který také měl mobilní telefon značky Samsung Galaxy A14. Změna kontaktních údajů byla zjevně vedena s cílem vyloučit poškozeného z další dispozice s úvěrovými prostředky ve výši 750 000 Kč, které byly na jeho účet připsány dne 12. 10. 2023. Vzhledem k těmto okolnostem tak existovalo důvodné podezření, že se jednalo o koordinovaný a cílený zásah do dispozičních oprávnění poškozeného a že pravděpodobným pachatelem prověřovaného skutku je navrhovatel. Státní zástupce dále doplnil, že telefonní číslo XY, které bylo po provedených změnách vedeno jako kontaktní, bylo dále použito dne 6. 12. 2023 v rámci žádosti o úvěr ve výši 440 000 Kč a dne 10. 12. 2023 v rámci žádosti o úvěr ve výši 200 000 Kč, přitom obě tyto žádosti byly podány jménem poškozeného. Uvedené telefonní číslo navíc bylo opakovaně uváděno samotným navrhovatelem jako jeho vlastní kontaktní údaj. K námitce navrhovatele týkající se identifikace osoby na kamerových záznamech z bankomatu Air Bank státní zástupce uvedl, že s navrhovatelem lze souhlasit, neboť dozorový státní zástupce neměl v době podání návrhu k dispozici dostatečné informace o vzhledu navrhovatele, tudíž nemohl posoudit, zda se na kamerových záznamech nachází právě on. Nicméně tuto skutečnost dozorový státní zástupce výslovně reflektoval v odůvodnění usnesení, kterým zamítl stížnost obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Tato nepřesnost tak nemohla mít vliv na zákonnost vydaného příkazu, neboť důvodné podezření bylo založeno na širším souboru indicií, které byly v návrhu rozvedeny. Podle státního zástupce pak nedošlo k pochybení ani při odůvodnění samotného příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, když v něm soudce Okresního soudu v Olomouci uvedl, že k výběru hotovostních prostředků poškozeným došlo na popud navrhovatele a domnělého advokáta M. Š., ale v návrhu na vydání příkazu bylo uvedeno, že k výběru těchto prostředků došlo na popud pouze domnělého advokáta M. Š. Poškozený totiž v rámci podaného vysvětlení uvedl, že ho navrhovatel s M. Š. seznámil a oba vůči němu vystupovali jako osoby ochotné mu pomoci s řešením situace týkající se jeho bankovního účtu. Z jeho výpovědi je tak zřejmé, že jejich jednání vnímal jako koordinované, odůvodnění příkazu tak není v rozporu s výpovědí poškozeného. Státní zástupce závěrem uvedl, že popis skutkového děje, jakož i právní kvalifikace, byly v návrzích i v následně vydaných příkazech dostatečně konkretizovány a odpovídaly tehdejšímu stavu poznání vyplývajícímu ze spisového materiálu, v době jejich vydání existoval dostatečný soubor konkrétních a vzájemně provázaných indicií zakládajících důvodné podezření ze spáchaní trestného činu. Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 314n odst. 1 tr. ř. usnesením vyslovil, že zákon v této věci porušen nebyl. Vyjádření státního zástupce bylo zasláno k případné replice navrhovateli, který tohoto práva nevyužil. 4. Nejvyšší soud shledal

Citovaná ustanovení

§ 148 (141/1961 Sb.)§ 158 (141/1961 Sb.)§ 160 (141/1961 Sb.)§ 176 (141/1961 Sb.)§ 225 (141/1961 Sb.)§ 226 (141/1961 Sb.)§ 314l (141/1961 Sb.)§ 314m (141/1961 Sb.)§ 314n (141/1961 Sb.)§ 88a (141/1961 Sb.)§ 181 (40/2009 Sb.)§ 21 (40/2009 Sb.)