5 Pzo 7/2025 – Nejvyšší soud

5 Pzo 7/2025 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 10. 12. 2025 návrh J. B. na přezkoumání zákonnosti příkazu, jímž byl nařízen odposlech a záznam telekomunikačního provozu vydaný soudkyní Okresního soudu v Litoměřicích dne 12. 4. 2023 pod sp. zn. Nt 4/2023, a podle § 314n odst. 1 tr. ř. rozhodl takto: Příkazem vydaným soudkyní Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 12. 4. 2023, sp. zn. Nt 4/2023, jímž byl nařízen odposlech a záznam telekomunikačního provozu na telefonních číslech, která užíval J. B., a jeho provedením, nebyl porušen zákon. Odůvodnění: 1. Nejvyššímu soudu byl dne 17. 10. 2025 doručen návrh J. B. (dále též jen „navrhovatel“), podaný prostřednictvím jeho právního zástupce, na přezkoumání zákonnosti příkazu, jímž byl nařízen odposlech a záznam telekomunikačního provozu soudkyní Okresního soudu v Litoměřicích dne 12. 4. 2023 pod sp. zn. Nt 4/2023 (dále též jen „příkaz“). 2. Navrhovatel ve svém návrhu uvedl, že příkaz je nezákonný, neboť nebyly splněny podmínky pro jeho nařízení, a poukázal na nepřiměřenou délku trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Policejní orgán přitom měl podle § 88 odst. 3 tr. ř. průběžně vyhodnocovat, zda trvají důvody odposlechu, což nečinil. Dále navrhovatel namítl, že ve věci nemá právo nahlížet do spisu, a proto nezná důvody pro vydání příkazu a ani si není vědom existence jakéhokoli podezření vůči němu, když ve vztahu k jeho osobě nebyly provedeny žádné úkony trestního řízení s výjimkou podání vysvětlení policejnímu orgánu. Za pochybení pak označil i neúměrnou časovou prodlevu mezi odložením věci a podáním informace o provedeném odposlechu, a rovněž vytkl porušení zásady zdrženlivosti a přiměřenosti při použití institutu odposlechu v trestním řízení. Podle názoru navrhovatele trestní věc, v níž byl proveden odposlech a záznam telekomunikačního provozu, byla následně policejním orgánem podle § 159a tr. ř. odložena s tím, že nejde o podezření z trestného činu, což samo o sobě zpochybňuje důvodnost a zákonnost příkazu. Nakonec navrhovatel poukázal na nedostatečné odůvodnění příkazu, které jej činí nepřezkoumatelným. 3. Z uvedených důvodů proto navrhovatel navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodl tak, že příkazem, jímž byl nařízen odposlech a záznam telekomunikačního provozu soudkyní Okresního soudu v Litoměřicích dne 12. 4. 2023 pod sp. zn. Nt 4/2023, byl porušen zákon. 4. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření k podanému návrhu uvedl, že navrhovatel je jako uživatel odposlouchávaných telefonů osobou oprávněnou podat návrh na přezkoumání zákonnosti odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, přestože nemusí být nutně osobou obviněnou či podezřelou ze spáchání trestného činu. Obdobně není na překážku závěru o zákonnosti odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ani skutečnost, že ve věci nebylo zahájeno trestní stíhání konkrétní osoby, a naopak došlo k odložení věci. Zákonnost příkazu je totiž nutno hodnotit optikou těch informací, které byly známy na počátku trestního řízení, a nikoli až výsledkem trestního řízení, které logicky nemusí vždy skončit zahájením trestního stíhání či dokonce odsuzujícím rozsudkem. 5. Podle státního zástupce je v dané věci stěžejní, že bylo dáno důvodné podezření ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku a zločinu poškození věřitele podle § 222 odst. 2 písm. a), odst. 4 písm. a) tr. zákoníku, jichž se měly podle záznamu o zahájení úkonů trestního řízení dopustit ve spolupachatelství osoby odlišné od navrhovatele. Podezření bylo v té době dostatečně silné a závažné a logicky bylo nutné je prověřit a rozkrýt případnou trestnou činnost. Souviselo přitom s osobami různě provázanými mimo jiné s obchodními společnostmi RAF STAVBY, s. r. o., a Reader & Falge – Bahnbau, a. s., případně s jejich předchůdci, přičemž jednou z nich byl právě navrhovatel, u něhož byl předpoklad, že komunikuje s ostatními osobami. Podle informací dostupných v té době skutečně existovalo důvodné podezření ze spáchání trestných činů, přičemž šlo o podezření ze zločinů, u nichž byla horní hranice sazby trestu odnětí svobody 8 let, resp. 10 let. Byla tedy splněna i formální podmínka ve smyslu § 88 odst. 1 tr. ř., která váže povolení k odposlechu a záznamu na závažnost trestného činu. 6. Z hlediska zákonnosti příkazu je podle státního zástupce dále významné zjištění, že byl vyhotoven na základě řádně odůvodněného a konkrétními skutečnostmi podloženého návrhu státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, přičemž řádně označen a v podstatě i odůvodněn byl také přezkoumávaný příkaz Okresního soudu v Litoměřicích. V něm byly srozumitelně popsány skutečnosti známé do té doby a odůvodňující podezření ze spáchání shora uvedených trestných činů, stejně jako v něm byla specifikována telefonní čísla, ohledně nichž byl proveden odposlech a záznam, včetně uživatelů telefonních stanic, a to s uvedením toho, co konkrétně by mohlo být odposlechem zjištěno. Současně byly rozvedeny důvody povolení odposlechu a záznamu, včetně stručné argumentace stran jejich neodkladnosti a subsidiarity. 7. Státní zástupce vyjádřil své přesvědčení, že příkaz napadený navrhovatelem byl v zásadě řádně odůvodněn a nařízený odposlech a záznam telekomunikačního provozu splňoval všechny podmínky předpokládané v § 88 odst. 1, 2 tr. ř. s jedinou výhradou, kterou je nezdůvodnění délky odposlechu a záznamu, jež byl povolen na tři měsíce. Je však zjevné, že taková doba byla přiměřená složitosti věci a potřebě jejího řádného objasnění, když navíc tuto délku stručně odůvodnil státní zástupce ve svém návrhu na vydání příkazu k odposlechu a záznamu. 8. Závěrem svého vyjádření státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 314n odst. 1 tr. ř. vyslovil, že příkazem, jímž byl nařízen odposlech a záznam telekomunikačního provozu soudkyní Okresního soudu v Litoměřicích dne 12. 4. 2023 pod sp. zn. Nt 4/2023, nebyl porušen zákon. 9. Navrhovatel využil svého práva a k vyjádření státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství zaslal svou repliku. V ní uvedl, že důvody pro nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu se ukázaly jako liché, když trestní věc byla odložena. Dále zmínil, že stát by měl být schopen technicky zajistit, aby nedocházelo k odposlechu osob, jichž se vůbec netýká prověřování trestné činnosti. V opačném případě dochází k excesivnímu využívání tohoto institutu, které lze označit za zneužití státní moci, a při následném přezkumu by měly být takto získané odposlechy a priori posuzovány jako nezákonné. Podle názoru navrhovatele s ohledem na jeho postavení ve věci mu trestní řád neumožňuje nahlížet do spisu, a proto je nucen vznášet námitky týkající se nezákonnosti odposlechu jen v obecné rovině, čímž je výrazně zúžen jeho argumentační prostor a v důsledku toho právo na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Jelikož navrhovatel nebyl obeznámen se spisem v dané věci, nezbývá mu než vznést všechny v úvahu přicházející argumenty a „střílet naslepo“ přičemž doufá, že některý z argumentů bude úspěšný. Navrhovatel tak namítl podjatost osob a místní nepříslušnost orgánů činných v trestním řízení, které se podílely na příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a návrhu na jeho vydání, a také vytkl nedostatek zákonných náležitostí jak příkazu k nařízení odposlechu, tak návrhu na jeho vydání. Nakonec navrhovatel opětovně zpochybnil zákonnost délky trvání odposlechu v souvislosti s neexistencí jejího odůvodnění soudem. 10. Nejvyšší soud nejdříve provedl zjištění, zda jsou v posuzované věci splněny zákonné podmínky pro přezkoumání zákonnosti vydaného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a jeho provedení. 11. Podle § 88 odst. 8 tr. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2025, dále jen „tr. ř.“) státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvního stupně po pravomocném skončení věci, informuje o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu osobu uvedenou v § 88 odst. 2 tr. ř. (uživatele odposlouchávaného zařízení), pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, délku trvání odposlechu a záznamu a datum jeho ukončení. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě 6 měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Předseda senátu soudu prvního stupně podá informaci bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle § 174a tr. ř. a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř. 12. V projednáv