5 Tdo 536/2008 — Nejvyšší soud

5 Tdo 536/2008 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:14. 5. 2008 Spisová značka:5 Tdo 536/2008 ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:5.TDO.536.2008.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 536/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. května 2008 o dovolání, které podal obviněný Ing. M. K. , proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2007, sp. zn. 8 To 409/2007, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 29 T 155/2006, t a k t o : Z podnětu dovolání obviněného Ing. M. K. s e podle § 265k odst. 1 tr. řádu z r u š u j í usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2007, sp. zn. 8 To 409/2007, a jemu předcházející rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. 3. 2007, sp. zn. 29 T 155/2006. Podle § 265k odst. 2 tr. řádu se zrušují také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušená rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jejich zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu s e p ř i k a z u j e Obvodnímu soudu pro Prahu 5, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : Obviněný Ing. M. K. byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. 3. 2007, sp. zn. 29 T 155/2006, uznán vinným trestným činem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil tím, že jako jednatel obchodní společnosti A. M. s. r. o., se sídlem P. , N. V. , v období od 31. 8. 2003 do 22. 3. 2005, kdy byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9. 2. 2005, sp. zn. 59 Cm 8/2005, nařízena likvidace této obchodní společnosti, neprovedl žádná opatření k obnovení průkaznosti jejího účetnictví, které mu bylo v době od 16.00 hod. dne 30. 8. 2003 do 11.00 hod. dne 31. 8. 2003 odcizeno z jeho osobního motorového vozidla. Obviněný ve shora uvedeném období rovněž nevedl účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady způsobem stanoveným zákonem o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Popsaným jednáním tak obviněný ohrozil včasné a řádné vyměření daně, neboť z důvodu nevedení předepsané účetní evidence ani nepodával ve lhůtách uvedených v § 40 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, ani později žádná daňová přiznání, takže výše daňové povinnosti obchodní společnosti A. M., s. r. o., nemohla být věrohodně zjištěna. Obviněný tímto způsobem jednal přesto, že si byl vědom své povinnosti vyplývající z ustanovení § 135 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a spočívající v zajištění řádného vedení předepsané evidence a účetnictví. Za tento trestný čin byl obviněný Ing. M. K. odsouzen podle § 125 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 20 měsíců. Proti uvedenému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 podal obviněný Ing. M. K. odvolání, o kterém rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 24. 10. 2007, sp. zn. 8 To 409/2007, tak, že ho podle § 256 tr. řádu zamítl jako nedůvodné. Obviněný Ing. M. K. podal dne 15. 2. 2008 prostřednictvím svého obhájce proti citovanému usnesení Městského soudu v Praze dovolání, které opřel o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a k) tr. řádu. Podle názoru obviněného se soudy nižších stupňů pečlivě nezabývaly otázkou, zda mohl fakticky vést účetnictví, když není možné vyvozovat trestní odpovědnost toliko ze zjištění, že obviněný neobnovil účetnictví, neboť obviněný považuje takový výklad ustanovení § 125 odst. 1 tr. zák. za nepřípustně extenzivní. Obviněný zaměřil své výhrady též proti skutkovým závěrům, protože je přesvědčen, že soudy obou stupňů neprovedly několik důležitých důkazů, které navrhoval. Jak dále v této souvislosti obviněný namítá, účetnictví obchodní společnosti A. M. , s. r. o., v níž v inkriminované době působil jako jednatel, mu její bývalý jednatel Ing. V. H. předal nekompletní. Podle obviněného se proto soudy obou stupňů měly zabývat i okolnostmi převzetí a vrácení účetních dokladů, neboť by tím byla vyvrácena jeho vina. Obviněný nesouhlasí ani s posouzením subjektivní stránky trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 1 tr. zák., protože neměl k dispozici žádné podklady pro řádné vedení účetnictví a nemohl ani podat pravdivé daňové přiznání. Obviněný se domnívá, že pokud by za této situace podal tzv. nulové daňové přiznání, porušil by zájem společnosti (státu) na ochraně pravdivosti informace o stavu hospodaření a jmění. Dále se soudy nižších stupňů podle názoru obviněného nedostatečně vypořádaly s posouzením stupně nebezpečnosti jeho činu pro společnost, když přehlédly, že se pokusil řešit vzniklou situaci alespoň podáním návrhu na prohlášení konkursu na majetek obchodní společnosti A. M. , s. r. o. Podle obviněného odvolací soud pochybil i v tom směru, pokud ho nezprostil obžaloby v části, v níž je obviněnému kladeno za vinu neobnovení účetnictví. Závěrem svého dovolání obviněný Ing. M. K. navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek (správně jde o usnesení) odvolacího soudu a aby sám obviněného zprostil obžaloby, anebo aby věc vrátil odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí. Nejvyšší státní zástupkyně se vyjádřila k dovolání obviněného Ing. M. K. prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Podle jeho názoru námitky obviněného neodpovídají dovolacímu důvodu uvedenému v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, pokud jimi zpochybnil skutková zjištění soudů nižších stupňů. Státní zástupce ovšem považuje za relevantní námitku obviněného, kterou poukázal na skutečnost, že opomenutí zrekonstruovat odcizené účetnictví nemůže naplnit skutkovou podstatu trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 1 tr. zák. Tuto vadu ovšem podle státního zástupce nelze považovat za natolik závažnou, aby bylo třeba zrušit rozhodnutí soudů nižších stupňů. Pod další uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. řádu pak obviněný nepodřadil žádnou námitku, takže se jím nelze vůbec zabývat. Státní zástupce závěrem svého vyjádření navrhl, aby Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného Ing. M. K. podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu, neboť je zjevně neopodstatněné, nebo aby ho odmítl podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. řádu, jelikož je zcela zřejmé, že projednání dovolání by zásadně nemohlo ovlivnit postavení obviněného a otázka, která má být z podnětu dovolání řešena, není po právní stránce zásadního významu. Nejvyšší soud zjistil, že obviněný Ing. M. K. podal dovolání jako oprávněná osoba [§ 265d odst. 1 písm. b) tr. řádu], učinil tak prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 tr. řádu), včas a na správném místě (§ 265e tr. řádu), dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je obecně přípustné [§ 265a odst. 2 písm. h) tr. řádu], a podané dovolání obsahuje stanovené náležitosti (§ 265f odst. 1 tr. řádu). Pokud jde o dovolací důvody, obviněný Ing. M. K. opírá jejich existenci o ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) a k) tr. řádu, tedy že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení a že v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Protože dovolací námitky obviněného Ing. M. K. zčásti odpovídají dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, Nejvyšší soud v rozsahu uvedeném v § 265i odst. 3 a 4 tr. řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost napadeného usnesení Městského soudu v Praze, jakož i řízení, které mu předcházelo. Po přezkoumání dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání obviněného je částečně důvodné. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu může být naplněn jen tehdy, jestliže skutek, pro který byl obviněný stíhán a odsouzen, vykazuje znaky jiného trestného činu, než jaký v něm spatřovaly soudy nižších stupňů, anebo nenaplňuje znaky žádného trestného činu. Nesprávné právní posouzení skutku může spočívat i v okolnosti, že rozhodná skutková zjištění neposkytují dostatečný podklad k závěru o tom, zda je stíhaný skutek vůbec trestným činem, popřípadě o jaký trestný čin se jedná. Podobně to platí o jiném nesprávném hmotně právním posouzení, které lze dovodit pouze za situace, pokud byla určitá skutková okolnost posouzena podle jiného ustanovení hmotného práva, než jaké na ni dopadalo. Obviněný Ing. M. K. však s poukazem na citovaný dovolací důvod zčásti zpochybnil některé zjištěné skutkové okolnosti, zejména pokud poukazuje na nedostat