5 Tdo 538/2009 — Nejvyšší soud

5 Tdo 538/2009 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 7. 2009 Spisová značka:5 Tdo 538/2009 ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:5.TDO.538.2009.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 538/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. července 2009 o dovolání, které podal obviněný Ing. I. S. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 11. 2008, sp. zn. 3 To 84/2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci pod sp. zn. 29 T 10/2003, t a k t o : Podle 265k odst. 1, 2 tr. ř. s e ohledně obviněného Ing. I. S. a s přiměřeným použitím § 261 tr. ř. ohledně obviněného Ing. L. D. částečně z r u š u j e usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 11. 2008, sp. zn. 3 To 84/2008, pokud jím byla zamítnuta odvolání obou obviněných proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. 29 T 10/2003, v odsuzujícím výroku o vině obviněného Ing. I. S. trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. a obviněného Ing. L. D. návodem k trestnému činu porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 10 odst. 1 písm. b) tr. zák. a § 255 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., a ve výroku o trestu obou obviněných. Dále s e částečně z r u š u j e rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. 29 T 10/2003, v odsuzující části výroku o vině ohledně obviněného Ing. I. S., v níž byl uznán vinným trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., a ohledně obviněného Ing. L. D. v odsuzující části výroku o vině, v níž byl uznán vinným návodem k trestnému činu porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 10 odst. 1 písm. b) tr. zák. a § 255 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., dále ve výroku o trestu ohledně obou obviněných. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené části rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. s e Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í Obviněný Ing. I. S. byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 28. 2. 2009, sp. zn. 29 T 10/2003, uznán vinným trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. [bod I. 1. a) a I. 1. b)], a odsouzen podle § 255 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon byl podle § 60a odst. 1, 2 tr. zák. a 58 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří roků za současného vyslovení dohledu nad obviněným. Současně byl obviněnému Ing. I. S. podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstvech včetně jejich zastupování na základě plné moci v oblasti podnikání, shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění ve smyslu zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem v trvání pěti roků. Dále soud uložil obviněnému peněžitý trest ve výši 100.000,- Kč podle § 53 odst. 1 tr. zák. a pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanovil podle § 54 odst. 3 tr. zák. náhradní trest odnětí svobody v trvání tří měsíců. Současně krajský soud uznal vinným návodem k trestnému činu porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 10 odst. 1 písm. b) tr. zák. a § 255 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. obviněného Ing. L. D. [bod I. 2.a),b) výroku o vině] a uložil mu trest. Citovaným rozsudkem bylo rovněž rozhodnuto o zproštění obžaloby obviněného Ing. I. S. a dalších spoluobviněných ze skutků, které obžaloba ohledně obviněného Ing. I. S. kvalifikovala jako trestné činy porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 3 tr. zák. a porušování závazných pravidel hospodářského styku podle § 127 odst. 1 tr. zák. (pouze v bodu II. 5.). Pod body II. 1., resp. II. 2. odsuzujícího rozsudku byl zproštěn obžaloby spoluobviněný RNDr. M. P., resp. obviněný Ing. L. D. Proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci podali obvinění Ing. I. S., Ing. L. D. a státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě – pobočka v Olomouci odvolání, o nichž rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 5. 11. 2008, sp. zn. 3 To 84/2008, tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodná. Obviněný Ing. I. S. napadl citované usnesení Vrchního soudu v Olomouci prostřednictvím svého obhájce dovoláním, které opřel o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. l) v jeho druhé alternativě, tedy že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., ačkoli byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenu g), tj. že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Nesprávné hmotně právní posouzení spočívalo podle názoru obviněného především v tom, že soudy zaplacení kupních cen u obou nemovitostí posoudily jako předčasné. Zdůraznil, že obě smluvní ujednání obsahovala pouze lhůtu, do které mělo dojít k úhradě všech splátek, aniž by však byl určen její počátek. Za této situace pak nelze uvažovat o jakékoli „předčasnosti“ zaplacení kupní ceny. Dále obviněný zpochybnil právní závěry soudů ohledně škodlivého následku nákupu uvedených nemovitostí. Podle jeho přesvědčení z provedeného dokazování vyplývá, že ve smlouvách byly vyjednány a skutečně zaplaceny kupní ceny nižší než kolik činila objektivní tržní hodnota nemovitostí. Předmětnými obchodními transakcemi se tak majetek fondu zvětšil o nemovitosti, přičemž na jejich získání bylo vynaloženo méně finančních prostředků, než jakou měly ve skutečnosti cenu na trhu. S ohledem na to, je vyloučeno způsobení škody P. f. V., a. s., a to bez ohledu na způsob úhrady kupní ceny. Za naprosto neopodstatněný tak dovolatel považoval závěr učiněný soudy ohledně příčiny vzniku škody na spravovaném majetku, kterou mělo být nedodržení splátkového kalendáře. Obviněný rovněž nesouhlasil se soudy prezentovanou jednostrannou výhodností splátkového kalendáře pouze pro kupujícího, tj. P. f. V., a. s. Uvedl, že v době uzavření příslušných kupních smluv ani jedna ze smluvních stran nemohla předvídat vývoj na finančním trhu, jednalo by se o pouhé spekulace, zda a nakolik bude z hlediska hodnoty peněz splátkový kalendář výhodný či nikoliv, a teprve se značným časovým odstupem bylo možné charakter uskutečněného obchodu posuzovat. Zpochybnil tím zákonem vyžadované úmyslné zavinění trestného činu. Dále se dovolatel ohradil proti tomu, že by byla kupní cena zaplacena v celé výši z prostředků spravovaných pro účastníky penzijního připojištění, měl za to, že alespoň částečně byly prostředky čerpány ze základního kapitálu penzijního fondu, přičemž odkázal na svou argumentaci použitou v odvolání. Vytkl zároveň soudům, že za účelem objasnění této otázky vůbec nebylo vedeno dokazování. Závěrem svého dovolání obviněný Ing. I. S. navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. Nejvyšší státní zástupkyně se vyjádřila k dovolání obviněného Ing. I. S. prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství, podle kterého námitky dovolatele opřené o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. lze akceptovat, neboť naplňují deklarované dovolací důvody a jsou opodstatněné. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství přisvědčil dovolatelovým argumentům ve vztahu k možné dřívější úhradě dohodnutých splátek, skutečné hodnotě obou nemovitostí, jež byla vždy vyšší než zaplacená, což podle názoru státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství vylučuje příčinnou souvislost nejen mezi výší škody a popsaným jednáním obviněného, ale i mezi úhradou sjednané ceny a úmyslem obviněného způsobit škodlivý následek. Soudy tak do popisu svých zjištění nezahrnuly elementární skutkové okolnosti a ani z odůvodnění napadených rozhodnutí nelze dovodit patřičné závěry nezbytné k rozhodování o vině obviněného. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství proto navrhl, aby Ne