5 Tdo 733/2010 — Nejvyšší soud

5 Tdo 733/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1g Datum rozhodnutí:11. 8. 2010 Spisová značka:5 Tdo 733/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:5.TDO.733.2010.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 10 odst. 1 písm. b) tr. zák. § 158 odst. 1 tr. zák. Kategorie rozhodnutí:C Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 733/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. 8. 2010 o dovolání obviněného Mgr. P. P. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 4. 12. 2009, sp. zn. 2 To 287/2009, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 2 T 118/2003, t a k t o : Podle § 265k odst. 1, 2 věta první tr. ř. se částečně z r u š u j í usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 4. 12. 2009, sp. zn. 2 To 287/2009, pokud jím bylo zamítnuto podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného Mgr. P. P., a rozsudek Okresního soudu v Jeseníku ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 2 T 118/2003, v části týkající se obviněného Mgr. P. P. Podle § 265k odst. 2 věta druhá tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na částečně zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Jeseníku p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 15. 8. 2006, sp. zn. 2 T 118/2003, byli obvinění Mgr. P. P., A. M. a J. S. společně uznáni vinnými trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. a dále obviněný Mgr. P. P. sám byl uznán vinným trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák., a obvinění A. M. a J. S. byli uznáni vinnými pomocí k trestnému činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 10 odst. 1 písm. c) k § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák., kterých se dopustili tím, že v průběhu listopadu roku 2000 v J. a J., okres J., Mgr. P. P. jako starosta Města Javorník, J. S. jako tajemník Městského úřadu Javorník a A. M. jako správce majetku Městského úřadu Javorník v rámci objednávky Města Javorníku podepsané J. S. zajistili dne 28. 11. 2000 u dodavatele Auto – Hobby, spol. s r. o., Palackého 1016, Jeseník, odebrání 2 ks pneumatik rozměrů 195/70 x 152 a 2 ks disků typového označení 8330 pro vozidlo zn. Mercedes v hodnotě 14.380,- Kč, což J. S. stvrdil podpisem na dodacím listě, na základě kterého byla vystavena faktura, kterou na Městském úřadu Javorník schválili J. S. a A. M., kteří rovněž dne 30. 11. 2000 podepsali platební příkaz k úhradě této faktury, v němž A. M., v úmyslu zastřít pravý důvod nákupu vepsal v rozporu se skutečností účel použití na traktorový vlek a následně si pneumatiky s disky převzal Mgr. P. P., který je až do října 2002 používal na vozidle zn. Mercedes Vito 110 CDI – L, registrovaném na jméno jeho manželky Ing. H. P., čímž Městu Javorník způsobili škodu ve výši 14.380,- Kč. Za tento trestný čin byli všichni tři obvinění odsouzeni podle § 158 odst. 1, § 35 odst. 1 a § 53 odst. 1, 3 tr. zák. k samostatnému úhrnnému peněžitému trestu ve výměře 10.000,- Kč. Podle § 54 odst. 3 tr. zák. byl stanoven pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, náhradní trest odnětí svobody v trvání 1 měsíce. Tento rozsudek napadli všichni tři obvinění odvoláními, o nichž Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl usnesením ze dne 11. 4. 2007, sp. zn. 2 To 150/2007, tak, že podle § 256 tr. ř. odvolání obviněných Mgr. P. P., A. M. a J. S. jako nedůvodná zamítl. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu ze dne 11. 4. 2007, sp. zn. 2 To 150/2007, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 15. 8. 2006, sp. zn. 2 T 118/2003, podali všichni tři obvinění Mgr. P. P., A. M. a J. S. prostřednictvím obhájce JUDr. Jaroslava Holouše a obviněný Mgr. P. P. ještě i prostřednictvím obhájce JUDr. Petra Rittera dovolání shodně z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) o podaných dovoláních rozhodl usnesením ze dne 6. 2. 2008, sp. zn. 5 Tdo 1395/2007, tak, že podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 11. 4. 2007, sp. zn. 2 To 150/2007, a rozsudek Okresního soudu v Jeseníku ze dne 15. 8. 2006, sp. zn. 2 T 118/2003. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Jeseníku přikázal, aby věc obviněných Mgr. P. P., A. M. a J. S. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V rámci svého odůvodnění nařídil Nejvyšší soud Okresnímu soudu v Jeseníku, aby se zaměřil na právní kvalifikaci jednání obviněného Mgr. P. P. jako trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák., ve vztahu k němuž pak obvinění A. M. a J. S. byli uznáni vinnými pomocí k trestnému činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 10 odst. 1 písm. c) k § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák. Dále mu bylo uloženo, aby se náležitě zabýval otázkou, jakou svou pravomoc Mgr. P. P. vykonával způsobem odporujícím zákonu a zda vůbec měl takovou pravomoc, kterou jednáním popsaným ve skutkové větě výroku o vině zrušeného rozsudku soudu první instance mohl zneužít. V návaznosti na to měl nalézací soud zkoumat, kdo byl oprávněn činit jménem poškozeného Města Javorník nebo v jeho zastoupení právní úkony, jimiž bylo nakládáno s jeho majetkem. K tomu měl nalézací soud případně doplnit dokazování zejména o listinné důkazy a výpovědi svědků ohledně povinností, které měl v rozhodné době starosta Města Javorník obviněný Mgr. P. P., jeho tajemník obviněný J. S. i jeho správce majetku obviněný A. M. V návaznosti na to se pak měl soud zabývat tím, jakého trestného činu se dopustili všichni uvedení obvinění. Pokud by nalézací soud shledal, že obviněný Mgr. P. P. nezneužil své pravomoci, která mu byla jako veřejnému činiteli svěřena, pak by nešlo v důsledku akcesority účastenství podle § 10 odst. 1 tr. zák. shledat zbývající dva obviněné vinnými z pomoci k tomuto trestnému činu tohoto obviněného. V tomto případě by se musel nalézací soud ovšem vypořádat nejen s tím, kdo skutečně měl pravomoc, kterou v tomto konkrétním případě zneužil (vykonával svou pravomoc způsobem odporujícím zákonu), ale i s tím, zda taková osoba (např. obviněný J. S.) je veřejným činitelem ve smyslu § 89 odst. 9 tr. zák. K trestní odpovědnosti a ochraně veřejného činitele se podle jednotlivých ustanovení tohoto zákona vyžaduje, aby trestný čin byl spáchán v souvislosti s jeho pravomocí a odpovědností. Tuto otázku si měl nalézací soud vyřešit jako otázku předběžnou podle § 9 odst. 1 tr. ř. Pokud by dospěl k závěru, že obviněný J. S. ve funkci tajemníka Městského úřadu města Javorník byl veřejným činitelem, pak by totiž připadala v úvahu i jiná právní kvalifikace jednání zbývajících dvou obviněných Mgr. P. P. a A. M., kteří by mohli být toliko návodci či pomocníky k hlavnímu pachateli obviněnému J. S. Nejvyšší soud dále zdůraznil, že soud prvního stupně nesmí opomenout zákaz reformace in peius (změny k horšímu ve smyslu § 265s odst. 2 tr. ř.) a musí posoudit, zda taková právní kvalifikace nezhorší postavení některého z obviněných, a pokud ano, pak by bylo nutné ponechat původní právní kvalifikaci a jen v odůvodnění vysvětlit, jaké či které znaky jakého trestného činu jednání případných obviněných skutečně naplňuje a proč nemohl soud napravit také celý výrok o vině. Dále Nejvyšší soud soudu první instance uložil, aby se zabýval také jednáním obviněných, ve kterém byl dosud spatřován trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák., a to zejména ve vztahu ke spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. na trestném činu podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. V té souvislosti Nejvyšší soud nalézacímu, ale i odvolacímu soudu vytkl, že se náležitě nezabývaly zjišťováním osoby, která měla být uvedena v omyl a jejímž prostřednictvím, v důsledku její majetkové dispozice v omylu, mělo dojít k dokonání souzeného trestného činu V tomto směru se měl především zabývat tím, zda nemohla být uvedena v omyl účetní Městského úřadu v Javorníku E. K. Na základě toho měl upravit své skutkové zjištění vyjádřené ve skutkové větě výroku o vině a své závěry náležitě v novém rozhodnutí odůvodnit. Zákaz změny k horšímu (reformationis in peius) ve smyslu § 265s odst. 2 tr. ř. by neměl bránit soudu v tom, aby po provedení doplnění řízení uvedl ve výroku svého nového rozsudku popis rozhodných skutkových zjištění tak, aby v něm by