5 Tdo 861/2018 – Nejvyšší soud

5 Tdo 861/2018-55 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. 1. 2019 o dovolání obviněných L. D., nar. XY v XY, bytem XY, a M. D., nar. XY v XY, bytem XY, fakticky bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 21. 2. 2018, sp. zn. 2 To 241/2017, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 4 T 79/2016, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. řádu se zrušuje usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 21. 2. 2018, sp. zn. 2 To 241/2017, a rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 20. 4. 2017, sp. zn. 4 T 79/2016. Podle § 265k odst. 2 věta druhá tr. řádu se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu se Okresnímu soudu v Přerově přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 20. 4. 2017, sp. zn. 4 T 79/2016, byli obvinění L. D. a M. D. uznáni vinnými přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea první, odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“), kterého se dopustili (stručně řečeno) tím, že: L. D. jako jediný jednatel a společník obchodní společnosti L. S., IČO: XY, s rejstříkovým sídlem XY a M. D. jako její společník a oba obvinění současně jako osoby fakticky jednající a vystupující jejím jménem a na její účet, v období od 1. 1. 2010 do 15. 10. 2010 v XY a na jiných místech, při vědomí si nepříznivé finanční situace a množství neuhrazených závazků společnosti po splatnosti, ve vzájemné shodě a v úmyslu vyhnout se plnému uspokojení věřitelů společnosti: - z podnikatelských účtů společnosti vedených u Komerční banky, a. s., pod č. XY a u GE Money Bank, a. s., pod č. XY, bez jakéhokoli zaúčtování v účetní evidenci provedli v období od 1. 1. 2010 do 13. 10. 2010 hotovostní výběry v celkové výši 8 180 000 Kč, kdy samotné založení účtu č. XY ze dne 24. 8. 2010, jakož i úhrady pohledávek dle faktur č. 04/2010, 05/2010, 06/2010, 07/2010, 09/2010 a 11/2010 v úhrnné výši 5 225 494 Kč na těchto účtech ve dnech 29. 6. 2010 a 20. 7. 2010 přijaté, zatajili před P. S., která za společnost FINED, s. r. o., se sídlem Wilsonova 3, Přerov, jako jediná pro L. S., v dané době zpracovávala účetnictví, - ve dnech 26. 9. 2010 a 15. 10. 2010 přijali od odběratele L. S., V. Z., IČO: XY, s místem podnikání XY, hotovostní úhrady faktur č. 12/2010 ze dne 26. 8. 2010, znějící na částku 231 024 Kč a č. 20/2010 ze dne 15. 10. 2010, znějící na částku 254 587 Kč, aniž by tyto nechali zaúčtovat v účetní evidenci, kdy s těmito disponibilními aktivy společnosti v úhrnné výši 8 665 611 Kč naložili blíže nezjištěným způsobem, načež s věřiteli přestali jakkoli komunikovat a společnost dne 27. 8. 2010 účelově převedli na R. Č., nar. XY, bytem XY, jenž jednatelství a obchodní podíl ve společnosti nenabyl v úmyslu provozovat jejím jménem podnikatelskou činnost, nýbrž proto, aby sehrál roli tzv. bílého koně a zastřel skutečný stav věci, pro nedostupnost účetnictví společnosti ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, tak trvale znemožnili řádné zjištění, přezkoumání a uspořádání majetkových poměrů společnosti, zejména pak ty okolnosti, z jakého právního důvodu vybrali z bankovních účtů společnosti peněžní prostředky v hotovosti a na co je případně použili, stejně jako přijaté platby od V. Z., čímž vzhledem k nedostatku majetku postačujícího k úhradě závazků společnosti trvale zmařili uspokojení oprávněných pohledávek věřitelů vyjmenovaných ve skutkové větě rozhodnutí nalézacího soudu s uvedením výše jednotlivých neuhrazených pohledávek. Celková škoda, kterou společným jednáním obvinění způsobili, byla vyčíslena na 4 099 047 Kč. 2. Obviněný L. D. byl za spáchání tohoto trestného činu odsouzen podle § 254 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon byl podle § 84 a § 85 odst. 1 tr. zákoníku za současného vyslovení dohledu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Podle § 85 odst. 2 tr. zákoníku bylo obviněnému uloženo, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku byl dále obviněnému uložen peněžitý trest ve výměře 100 000 Kč, který se skládá ze sto denních sazeb ve výši 1 000 Kč za jednu denní sazbu. Pro případ nevykonání tohoto peněžitého trestu byl obviněnému podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku uložen náhradní trest odnětí svobody v trvání pěti měsíců. Konečně byl podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku obviněnému L. D. uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu v obchodních korporacích či jejich zastupování na základě plné moci nebo prokury v trvání pěti let. 3. Obviněný M. D. byl za spáchání výše uvedeného trestného činu odsouzen podle § 254 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon byl podle § 84 a § 85 odst. 1 tr. zákoníku za současného vyslovení dohledu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Podle § 85 odst. 2 tr. zákoníku bylo obviněnému uloženo, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku byl dále obviněnému uložen peněžitý trest ve výměře 100 000 Kč, který se skládá ze sto denních sazeb ve výši 1 000 Kč za jednu denní sazbu. Pro případ nevykonání tohoto peněžitého trestu byl obviněnému podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku uložen náhradní trest odnětí svobody v trvání pěti měsíců. Konečně byl podle § 71 odst. 1 tr. zákoníku obviněnému M. D. uložen trest propadnutí náhradní hodnoty, a to osobního motorového vozidla zn. BMW 530 DA 5/D, RZ XY, r. v. 2003, barvy černé-metal, VIN: XY. 4. Rozhodnutím nalézacího soudu byla současně oběma obviněným uložena podle § 228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. řád“), povinnost zaplatit společně a nerozdílně náhradu škody způsobené trestným, přičemž výše náhrad jednotlivým poškozeným byla v rozsudku podrobně uvedena. Podle § 229 odst. 1 tr. řádu, pak byli tři poškození (společnost BETA SPEDICE, s. r. o., J. P. a společnost GSE, spol. s r. o.) odkázáni se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 5. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci projednal odvolání obou obviněných ve veřejném zasedání konaném dne 21. 2. 2018 a usnesením ze dne 21. 2. 2018, sp. zn. 2 To 241/2017 (dále také jako „napadené rozhodnutí“), jej podle § 256 tr. řádu zamítl jako nedůvodné. Odvolací soud dospěl k závěru, že v předchozím řízení bylo jednoznačně prokázáno, že obvinění vybrali finanční hotovost z účtů, převzali platby ve výši přes 5 mil. Kč od společnosti BERGER BOHEMIA, a. s., a finanční hotovost od V. Z., přičemž výběr a převzetí zmíněných částek zatajili před S., která jim vedla účetnictví a připravovala podání daňového přiznání, poté M. D. převzal od S. účetnictví, které částečně předali R. Č., avšak s podstatnou částí účetnictví naložili v rozporu se zákonem o účetnictví a zmařili tak zjištění stavu majetku jejich společnosti a uspokojení pohledávek věřitelů. Úmysl obviněných si takto počínat je dokladován i tím, že při převodu společnosti na R. Č. nebyla provedena inventarizace majetku. Odvolací soud přitakal i závěrům nalézacího soudu stran otázky, zda subjektem přečinu podle § 254 tr. zákoníku může být obviněný M. D., který byl ve společnosti L. S., toliko společníkem. Správnými shledal odvolací soud i úvahy nalézacího soudu, kterými byl veden při ukládání trestů, a způsob, jakým rozhodl o nárocích poškozených. Po zhodnocení všech těchto skutečností odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání obviněných L. D. a M. D. nejsou důvodná. II. Dovolání a vyjádření k němu A) Dovolání obviněných 6. Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 21. 2. 2018, sp. zn. 2 To 241/2017, kterým bylo zamítnuto odvolání L. D. a M. D., podali oba obvinění prostřednictvím svého obhájce JUDr. Tomáše Vymazala dovolání k Nejvyššímu soudu, a to z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. 7. Obvinění v dovolání předně uvádějí, že nevedou v rámci dovolání polemiku se skutkovými závěry nalézacího ani odvolacího soudu, ale namítají, že konstrukce skutku vyjádřeného ve skutkové větě rozhodnutí nalézacího soudu se vůbec nevěnuje tomu, zda případným zašantročením účetnictví by v dané konkrétní situaci mohlo dojít k ohrožení majetkových práv věřitelů nebo k včasnému a řádnému vyměření daně společnosti L. S., ve které byli oba obvinění společníky a L. D. i jednatelem. V této souvislosti obvinění poukazují na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2005, sp. zn. 5 Tdo 897/2005 (publikované pod č. 54/2006 Sb. rozh. tr.), podle kterého je třeba se u přečinu podle § 254 tr. zákoníku zaměřit i na prokázání znaku spočívajícího v ohrože