6 Tdo 1006/2010 — Nejvyšší soud

6 Tdo 1006/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1g 265b/1l Datum rozhodnutí:30. 11. 2010 Spisová značka:6 Tdo 1006/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:6.TDO.1006.2010.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Opravné prostředky Dotčené předpisy:§ 265b odst. 1 písm. g,k,l) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:2. 2. 2011 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 3.3.2011 7.3.2011III.ÚS 661/11 II.ÚS 698/11prof. JUDr. Pavel Holländer, DrSc. JUDr. et PhDr. Stanislav Balík- -- - Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 1006/2010 - 39 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. listopadu 2010 o dovoláních, která podali obvinění J. T ., a R. Š., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. 11 To 14/2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 1 T 95/2006, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněných J. T. a R. Š. o d m í t a j í . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 19. 8. 2009, sp. zn. 1 T 95/2006, byl obviněný J.T. uznán vinným trestnými činy pojistného podvodu podle § 250a odst. 1, 3 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zák.“) a pojistného podvodu podle § 250a odst. 1 tr. zák. a obviněný R. Š. byl uznán vinným trestným činem pojistného podvodu podle § 250a odst. 1 tr. zák., neboť podle skutkových zjištění jmenovaného soudu „1) obžalovaný J. T. sám dne 22. 7. 2005 na blíže neurčeném místě v kavárně na N. M. v P. uzavřel se zástupcem A. pojišťovny a.s. pojistnou smlouvu o komplexním autopojištění na vozidlo Mercedes Benz, přičemž při uzavření smlouvy zatajil, že vozidlo je poškozené po havárii a následně v úmyslu neoprávněně vylákat plnění od A. pojišťovny a.s. dne 29. 8. 2005 oznámil na pobočce A. pojišťovny v Praze pojistnou událost - dopravní nehodu, ke které mělo údajně dojít dne 23. 8. 2005 na blíže neurčeném místě u obce R. u P., kdy tuto nehodu neoznámil ani na Policii ČR a ze sjednaného havarijního pojištění uplatnil nárok na plnění, v rámci kterého zatajil, že uplatňuje i škody nesouvisející s nahlášenou dopravní nehodou, vzniklé při předcházející dopravní nehodě, ke které došlo ještě před uzavřením pojistné smlouvy s A. pojišťovnou a.s o komplexním autopojištění, kdy toto bylo likvidováno pod č.j.: PU č. 2005 067215, a tímto jednáním dosáhl vyplacení pojistného plnění a způsobil A. pojišťovně a.s. P. škodu ve výši 38.604,-Kč, 2) obžalovaný J. T. a obžalovaný R. Š. společně dne 24. 10. 2005 kolem 22.00 hodin nahlásili Policii ČR v J., že se stali účastníky dopravní nehody v katastru obce J., okres J., a to s osobními motorovými vozidly zn. Jeep Liberty které řídil R. Š. a Mercedes Benz které řídil J.T., který měl současně nehodu zavinit, když nechali tuto dopravní nehodu zadokumentovat Policií ČR, přičemž průběh dopravní nehody a s tím související poškození vozidel popsali způsobem, jakým k dopravní nehodě na tomto místě dojít nemohlo a na základě toho pak dne 25. 10. 2005 R. Š. a dne 26. 10. 2005 J. T. uplatnili nárok na plnění z pojistné smlouvy u A. pojišťovny a.s. P., kdy toto bylo likvidováno pod č.j. PU 2005 080361 v případě R. Š. a pod č.j. PU 2005 080114 v případě J. T., přičemž k plnění nedošlo, neboť šetřením bylo zjištěno podezření, že k dopravní nehodě a poškození vozidel nemohlo dojít způsobem, který byl oznámen“. Za to byl obviněný J.T. odsouzen podle § 250a odst. 3 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Obviněný R. Š. byl za shora uvedený trestný čin odsouzen podle § 250a odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání pěti měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtrnácti měsíců. O odvoláních, která proti tomuto rozsudku a podali obvinění J. T. a R. Š., rozhodl Krajský soud v Hradci Králové. Rozsudkem ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. 11 To 14/2010, z podnětu odvolání obviněného J. T. napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. d), e) tr. ř. ohledně tohoto obviněného zrušil v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. obviněného J. T. uznal vinným přečinem pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. a), b), c) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“) a trestným činem pojistného podvodu podle § 250a odst. 1 tr. zák., neboť „1) dne 22. 7. 2005 na blíže neurčeném místě v kavárně na N. M. v P. uzavřel se zástupcem A. pojišťovny a.s. pojistnou smlouvu o komplexním autopojištění na vozidlo Mercedes Benz, přičemž při uzavření smlouvy zatajil, že vozidlo je poškozené po havárii a následně v úmyslu neoprávněně vylákat plnění od A. pojišťovny a.s. dne 29. 8. 2005 oznámil na pobočce A. pojišťovny v P. pojistnou událost - dopravní nehodu, ke které mělo údajně dojít dne 23. 8. 2005 na blíže neurčeném místě u obce R. u P., kdy tuto nehodu neoznámil ani na Policii ČR a ze sjednaného havarijního pojištění uplatnil nárok na plnění, v rámci kterého zatajil, že uplatňuje i škody nesouvisející s nahlášenou dopravní nehodou, vzniklé při předcházející dopravní nehodě, ke které došlo ještě před uzavřením pojistné smlouvy s A. pojišťovnou a.s. o komplexním autopojištění, kdy toto bylo likvidováno pod č.j.: PU č. 2005 067215, a tímto jednáním dosáhl vyplacení pojistného plnění a způsobil A. pojišťovně a.s. P. škodu ve výši 38.604,-Kč, 2) obžalovaný J. T. a obžalovaný R. Š. dne 24. 10. 2005 kolem 22.00 hodin nahlásili Policii ČR v J., že se stali účastníky dopravní nehody v katastru obce J., okres J., a to s osobními motorovými vozidly zn. Jeep Liberty které řídil R.Š. a Mercedes Benz které řídil J. T., který měl současně nehodu zavinit, když nechali tuto dopravní nehodu zadokumentovat Policií ČR, přičemž průběh dopravní nehody a s tím související poškození vozidel popsali způsobem, jakým k dopravní nehodě na tomto místě dojít nemohlo a na základě toho pak dne 25. 10. 2005 R. Š. a dne 26. 10. 2005 J. T. uplatnili nárok na plnění z pojistné smlouvy u A. pojišťovny a.s. P., kdy toto bylo likvidováno pod č.j. PU 2005 080361 v případě R. Š. a pod č.j. PU 2005 080114 v případě J. T., přičemž k plnění nedošlo, neboť šetřením bylo zjištěno podezření, že k dopravní nehodě a poškození vozidel nemohlo dojít způsobem, který byl oznámen“. Za to ho odsoudil podle § 210 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi měsíců, jehož výkon podle § 81 odst. 1, 2 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání jednoho roku a šesti měsíců. Odvolání obviněného R. Š. podle § 256 tr. ř. zamítl. Proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové podali obvinění J. T. a R. Š. dovolání, přičemž oba uplatnili dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný J. T. pak ještě deklaroval naplnění dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. k) a l) tr. ř. Obviněný J. T. v odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku namítl, že rozhodnutí soudů nižších stupňů jsou nepřezkoumatelná, nesplňují náležitosti stanovené v § 125 odst. 1 tr. ř., a tedy nejsou ani v souladu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Podle něho soudy v rámci svých rozhodnutí neuvedly úvahy, kterými se řídily při hodnocení provedených důkazů, především pak klíčový důkaz o jeho vině - znalecký posudek vypracovaný Ústavem soudního inženýrství Vysokého učení v B. (dále též „ÚSI“), včetně dodatku – v rozhodnutích pouze citovaly, ale fakticky nijak nehodnotily. Poznamenal, že upozornil na celou řadu rozporů mezi závěry znaleckého posudku a zjištěným skutkovým stavem a že z rozhodnutí soudů není zřejmé, jak se tyto s jeho obhajobou vypořádaly. Zdůraznil přitom, že jelikož postup znaleckého ústavu sám o sobě vyvolává pochybnosti o jeho odbornosti, bylo povinností soudů znalecký posudek, jako každý jiný důkaz, řádně přezkoumat, zhodnotit jeho závěry v kontextu dalších provedených důkazů a odůvodnit, proč nevyhověly námitkám obhajoby. Nic z toho však v řízení provedeno nebylo, pouze bylo řečeno, že znalec má pravdu, ať již říká cokoliv, ať si sám sobě odporuje, ač jsou jeho závěry v rozporu s provedeným dokazováním, ač vychází z nedostatečné dokumentace a ač ani neodpovídá na otázky položené soudem. Obviněný uvedl, že pokud si znalecký ústav sám o vlastní vůli změní zadání znaleckého posudku, namísto aby zjišťoval možný nehodový děj a pro