6 Tdo 1415/2006 — Nejvyšší soud

6 Tdo 1415/2006 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1g Datum rozhodnutí:29. 11. 2006 Spisová značka:6 Tdo 1415/2006 ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:6.TDO.1415.2006.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 1415/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. listopadu 2006 o dovolání, které podal obviněný J. Š., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 6. 2006, sp. zn. 8 To 394/2005, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 3 T 119/2005, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání o d m í t á. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 10. 8. 2005, sp. zn. 3 T 119/2005, byl obviněný J. Š. uznán vinným trestnými činy znásilnění podle § 241 odst. 1 tr. zák., porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1 tr. zák., poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zák. a omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1, odst. 2 tr. zák., které podle skutkových zjištění jmenovaného soudu spáchal tím, že „dne 15. 12. 2004 v době od 08,45 do 20,30 hodin v B., v bytě, za užití násilí opakovaně donutil poškozenou H. K., k souloži tím, že v době, kdy vycházela z bytu, k ní přiskočil, nastříkal jí do očí aerosolový spray, který měl u sebe, a jež je kombinovaný s elektrickým paralyzérem, a násilím ji natlačil zpět do předsíně bytu, kde ji povalil na zem, zalehl ji svým tělem, stále jí stříkal neznámou látku do očí a zápasili spolu, přičemž jí tahal po zemi a zalamoval hlavu dozadu, potom ji odtáhl do vedlejší místnosti a svázal jí nohy v kolenou a kotnících a ruce za zády, ucpal jí ústa roubíkem a hlavu jí přikryl dekou, poté ji znovu zavlekl do předsíně, kde ji v době kolem 10.00 hodin v poloze na břiše stáhl kalhoty i kalhotky ke kolenům a vykonal na ní soulož, následně poškozenou odvlekl do pokoje, kde ji, stále svázanou, povalil na postel, zde jí na její žádost ruce rozvázal a posléze jí je rozpažené přivázal k lamelám postele, nohy jí ponechal svázané v kotnících a zakryl jí obličej, aby neviděla; v době, kdy poškozená ležela takto přivázaná k posteli, se pohyboval po celém bytě a prohlížel si její osobní věci, v době mezi 15.00 – 16.00 hodin v pokoji na posteli, kde poškozená ležela na zádech, na ní opětovně vykonal soulož, v průběhu dne opakovaně umožnil poškozené odejít na WC, kam ji doprovázel, přičemž jí přes hlavu navlékl papírovou tašku, v bytě setrval až do cca 20.30 hodin, kdy po celou dobu nechal poškozené svázané nohy a zakrytý obličej, ruce jí později nechal rozvázané, poškozená se tomuto jednání, z obavy o svůj život a zdraví, nijak nebránila, snažila se komunikovat, přičemž obžalovaný J. Š. po celou dobu, kdy setrvával v bytě, nemluvil, odpovídal jí pomocí zpráv zapsaných na mobilní telefon, poškozené naléval do úst alkohol, který nepolykala a nechala vytéct koutky úst, před odchodem vyházel ze skříně její oděvní svršky, spací pytel a další osobní věci, tyto a dále některé vybavení bytu polil kyselinou sírovou, kterou si sám do bytu přinesl a která věci poleptala a poškodila, čímž byla poškozené způsobena škoda ve výši 18.780,- Kč a dále z peněženky poškozené odcizil finanční hotovost ve výši 100,- Kč a několik CD, kdy shora uvedeným jednáním obžalovaný poškozené způsobil zranění, konkrétně otok horního a dolního víčka levého oka, překrvení spojivek obou očí, pohmoždění dolního okraje levé očnice a levého jařmového oblouku, pohmoždění v oblasti zevního konce levé klíční kosti, levého ramenního kloubu a přední části deltového svalu, pohmožděninu na vnitřní straně čéšky, pohmoždění horní části pravého lýtka, podvrtnutí páteře a dále se v důsledku prožitého stresujícího zážitku u poškozené objevila akutní stresová porucha, pro kterou byla poškozená po dobu 8 dní hospitalizována na Krizovém oddělení Psychiatrické kliniky, přičemž omezena v obvyklém způsobu života byla po dobu 14-ti dnů, kdy v důsledku poruchy byla v pracovní neschopnosti“. Za to byl obviněný odsouzen podle § 241 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pět a půl roku, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byl obviněný zavázán k povinnosti nahradit poškozené H. K. způsobenou škodu ve výši 126.000,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla jmenovaná poškozená odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, městský státní zástupce v Brně a poškozená H. K., rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Brně. Rozsudkem ze dne 13. 6. 2006, sp. zn. 8 To 394/2005, podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. z podnětu odvolání poškozené napadený rozsudek zrušil ve výroku o náhradě škody a podle § 259 odst. 3 písm. b) tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnému podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil, aby poškozené H. K. nahradil škodu ve výši 228.024,- Kč. Odvolání obviněného a státního zástupce jako nedůvodná podle § 256 tr. ř. zamítl. Proti citovanému rozhodnutí Krajského soudu v Brně podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku nejprve připomněl, že soud prvního stupně opřel svá skutková zjištění o výpověď poškozené, kterou považoval za spolehlivou a podporovanou jeho (dovolatelovým) doznáním při rozhodování o vazbě a kriminalistickou expertízou na DNK. V návaznosti na to sice poznamenal, že v rámci dovolání nemůže namítat nesprávnost skutkových zjištění soudů, přesto však odkázal na skutečnosti uvedené v jeho odvolání (zde především namítl nesprávné hodnocení provedených důkazů, zvláště přecenění jeho doznání z přípravného řízení i věrohodnosti výpovědi poškozené, za nepřiměřeně přísný označil uložený trest a výhrady vyjádřil i vůči výroku o náhradě škody). Zejména však namítl, že bylo porušeno ustanovení § 12 tr. zák. Vyjádřil přitom přesvědčení, že otázkou jeho příčetnosti se oba soudy nedostatečně zabývaly a nesprávně, resp. předčasně dospěly k závěru, že je za svoje jednání plně trestně odpovědný. Konstatoval, že tento závěr byl učiněn na základě znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a sexuologie MUDr. P. S. Tento posudek však podle jeho názoru dospívá k předčasnému závěru o tom, že netrpí duševní chorobou ve vlastním smyslu. Je totiž přesvědčen, že takovou chorobou trpí, a to od doby vážného úrazu v zaměstnání, následné invalidity a rozvodu. Tyto faktory nebyly podle jeho slov při znaleckém zkoumání jeho duševního stavu dostatečně vzaty v úvahu. O tom, že jeho „duševní stav není normální a že trpí duševní chorobou“ svědčí i ta skutečnost, že se s poškozenou seznámil právě ve společnosti osob majících psychické potíže. K tomu ještě připomněl, že v létě 2005 se pokusil o sebevraždu upálením, v důsledku čehož je ještě vyšetřován kvůli škodám, jež tímto vznikly, což sdělil i odvolacímu soudu při rozhodování o jeho vzetí do vazby. V další části odůvodnění svého dovolání obviněný znovu konstatoval, že výše uvedené skutečnosti svědčí o tom, že trpí duševní chorobou a je tedy otázkou, zda je za předmětné jednání trestně odpovědný. Zdůraznil přitom, že v daném případě se jedná o zvlášť závažnou skutečnost, a proto měl být jeho duševní stav přezkoumán dvěma znalci psychiatry sexuology. S ohledem na shora uvedené skutečnosti obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) podle § 265k odst. 1 tr. ř. napadený rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 13. 6. 2006, sp. zn. 8 To 394/2005, stejně jako rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 10. 8. 2005, sp. zn. 3 T 119/2005, zrušil a podle § 265l odst. 1 tr. ř. soudu prvního stupně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. vyjádřil souhlas s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání. K dovolání obviněného se za podmínek § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“). Ze základních obecných hledisek označila dovolání za přípustné. Dále odkázala na předmětný znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a sexuologie, ze kterého bylo zjištěno, že obviněný trpí trvalou poruchou osobnosti a emočně nestabilní poruchou osobnosti, nicméně v inkriminované době nebyl ve stavu alkoholové opilosti, jeho rozpoznávací schopnost byla plně zachována, ovládací pouze v důsledku jeho poruchy nepodstatně snížena. Nebyla zji