6 Tdo 203/2022 — Nejvyšší soud

6 Tdo 203/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:NEUVEDEN Datum rozhodnutí:15. 6. 2022 Spisová značka:6 Tdo 203/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:6.TDO.203.2022.3 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Řízení o dovolání Vazba Dotčené předpisy:§ 265l odst. 4 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:12. 9. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 203/2022-I. USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 6. 2022 v řízení o dovoláních, která podali obvinění J. T. J., nar. XY, Polská republika, trvale bytem XY, XY, Polská republika, občan Polské republiky, P. O., nar. XY, trvale bytem XY, XY, P. P., nar. XY, trvale bytem XY, XY, M. R., nar. XY, trvale bytem XY, XY, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 6. 2021, č. j. 5 To 54/2020-11023, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 34 T 7/2017, takto: Podle § 265l odst. 4 tr. ř. se obviněný P. O. a obviněný P. P. neberou do vazby. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě (dále též jen „nalézací soud“ nebo „soud prvního stupně“) ze dne 5. 12. 2019, č. j. 34 T 7/2017-10529, byli obvinění P. P. a P. O. uznáni vinnými zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku účinného do 30. 6. 2016. Označených trestných činů se obvinění dopustili způsobem specifikovaným ve výroku rozsudku. 2. Nalézacím soudem byl obviněný P. O. odsouzen podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, a obviněný P. P. podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání sedmi let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. 3. O odvolání státního zástupce, těchto a dalších obviněných rozhodl Vrchní soud v Olomouci (dále též jen „vrchní soud“ nebo „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 9. 6. 2021, č. j. 5 To 54/2020-11023, jímž podle § 258 odst. 1 písm. d), e) tr. ř. napadený rozsudek z podnětu odvolání státního zástupce v celém rozsahu zrušil a za splnění podmínek podle § 259 odst. 3, 4 tr. ř. nově rozhodl. Obviněné P. P. a P. O. uznal vinnými jednak zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, spáchaným ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 tr. zákoníku, jednak zločinem účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 alinea druhá tr. zákoníku. 4. Obviněný P. O. byl odvolacím soudem odsouzen podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 108 odst. 1 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání devíti let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, dále mu byl podle § 71 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest propadnutí náhradní hodnoty. Obviněný P. P. byl odvolacím soudem odsouzen podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 108 odst. 1 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání desíti let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, dále mu byl podle § 71 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest propadnutí náhradní hodnoty. 5. Citovaný rozsudek odvolacího soudu napadli obvinění dovoláním, o němž rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 15. 6. 2022, sp. zn. 6 Tdo 203/2022, tak že · podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. částečně zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 6. 2021, č. j. 5 To 54/2020-11023, a to ve výrocích o trestech uložených obviněným M. R. a P. O., a za přiměřeného použití § 261 tr. ř. též ve výrocích o trestech uložených obviněnému P. P. Současně zrušil všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, · podle § 265l odst. 1 tr. ř. Vrchnímu soudu v Olomouci přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, · podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. dovolání obviněných P. P. a J. T. J. odmítl. 6. Jak Nejvyšší soud zjistil, obvinění P. O. a P. P. se v současné době nachází ve výkonu trestu odnětí svobody a vykonávají trest uložený jim citovaným rozhodnutím odvolacího soudu, jež bylo částečně, a to ve výrocích o trestech uložených těmto dvěma (a rovněž třetímu obviněnému, který však trest odnětí svobody nevykonává) zrušeno. Ocitl se tak v situaci, kdy bylo nezbytné aplikovat § 265l odst. 4 tr. ř., podle něhož [v]ykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne současně o vazbě. 7. V případě obviněného P. O. bylo ze spisového materiálu zjištěno, že nebyl v průběhu trestního stíhání vzat do vazby. V průběhu trestního řízení před soudem se pravidelně účastnil hlavních líčení s pouze vzácnými výjimkami, kdy vždy poskytl předem omluvu (povětšinou osobně na předchozím hlavním líčení), a veřejného zasedání u odvolacího soudu se též osobně zúčastnil. Přestože ihned nevyslyšel výzvu k nástupu trestu odnětí svobody z důvodu své hospitalizace a zaslal nalézacímu soudu žádost o odklad výkonu tohoto trestu (č. l. 11 215), na přípis předsedy senátu s informací, že nebyly shledány zákonné podmínky podle § 322 tr. ř., s výzvou k nástupu trestu (č. l. 11 440) reagoval jeho dobrovolným nástupem (č. l. 11 555). 8. Ze spisového materiálu se dále zjišťuje, že obviněný P. P. byl v přípravném řízení ve vazbě, a to na základě usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 29. 3. 2014, sp. zn. 8 Nt 41/2014, založeného na č. l. 443 spisu, a to z důvodů podle § 67 písm. a), b), c) tr. ř. Důvod podle písm. a) byl shledán na základě hrozícího trestu, kdy obviněný by se mohl na svobodě skrývat s pomocí svých kontaktů v tuzemsku i zahraničí. Důvod vazby podle písm. b) byl shledán v možností ovlivnění velkého množství nevyslechnutých svědků a obviněných, důvod vazby podle písm. c) pak ve skutečnosti, že obviněný ve své trestné činnosti pokračoval až do svého zadržení. Přestože dne 26. 6. 2014 rozhodl Okresní soud v Karviné usnesením č. j. 8 Nt 521/2014-53, o ponechání obviněného ve vazbě z důvodu podle § 67 písm. a) tr. ř., Krajský soud v Ostravě ho na podkladě stížnosti zrušil usnesením ze dne 12. 9. 2014, č. j. 1 To 508/2014-82, a rozhodl o propuštění obviněného z vazby. Ve svém odůvodnění uvedl, že nelze uvažovat pouze o výši trestu, ale je nutné posuzovat také další okolnosti případu. V průběhu trestního řízení před soudem se obviněný zúčastnil všech hlavních líčení a zúčastnil se také veřejného zasedání u odvolacího soudu. Dobrovolně nastoupil také výkon trestu odnětí svobody (č. l. 11 225). 9. V případě obou obviněných bylo zjištěno, že se pravidelně účastnili jednání před soudy obou stupňů a nevyhýbali se nástupu výkonu trestu odnětí svobody. Jedná se o jejich první odsouzení a je třeba vzít v úvahu také skutečnost, že od trestné činnosti uplynula značná doba. Oba jsou osobami trvale žijícími v České republice, kde mají rodiny a silné vazby. Přestože nelze pominout výši trestu odnětí svobod, jímž jsou oba obvinění ohroženi, nelze pouze na jejím základě mechanicky usuzovat na záměr vyhýbat se jeho výkonu. Z již ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu ostatně lze dovodit závěr, podle něhož je nepochybné, že typová (toliko objektivní) hrozba vysokého trestu sama o sobě bez dalšího pro naplnění citovaného vazebního důvodu není dostačující (sp. zn. IV. ÚS 226/96, sp. zn. I. ÚS 19/97, sp. zn. III. ÚS 188/99, sp. zn. I. ÚS 303/01, sp. zn. I. ÚS 381/01). 10. Důvod vazby podle § 67 písm. a) tr. ř. proto Nejvyšší soud u obviněných aktuálně neshledal. Pokud jde o zbývající dva vazební důvody, ani ty nejsou v současné době odůvodněny. 11. Nejvyšší soud proto rozhodl podle § 265l odst. 4 tr. ř. tak, že se obvinění P. O. a P. P. neberou do vazby. Toto konstatování neznamená, že by obvinění, pokud by svým jednáním zavdali některý z důvodů vazby, nemohli být tímto procesním instrumentem pro potřeby dalšího řízení, tedy jejich účasti na prováděných procesních úkonech zajištěni. Poučení: Proti rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 15. 6. 2022 JUDr. Ivo Kouřil předseda senátu