6 Tdo 344/2025 — Nejvyšší soud

6 Tdo 344/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:7. 5. 2025 Spisová značka:6 Tdo 344/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:6.TDO.344.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání Dotčené předpisy:§ 337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:11. 6. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. Tdo 344/2025-117 USNESENÍNejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 7. 5. 2025 o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněné L. A. proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2024, sp. zn. 13 To 287/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 1 T 105/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání nejvyššího státního zástupce odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud v Mělníku rozsudkem ze dne 16. 10. 2024, sp. zn. 1 T 105/2024, uznal obviněnou L. A. (dále jen „obviněná“) vinnou přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku. Této trestné činnosti se měla dopustit (stručně vyjádřeno) tím, že v době od 5. 2. 2024 do 21. 2. 2024 bez závažného rodinného, zdravotního nebo jiného důvodu, nenastoupila do výkonu trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, který jí byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v Mělníku dne 22. 11. 2021, č. j. 2 T 54/2021-121, s nabytím právní moci dne 13. 1. 2022, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne 3. 11. 2023, č. j. 2 T 54/2021-166, s nabytím právní moci dne 5. 12. 2023. Výzva k nastoupení trestu ze dne 9. 1. 2024 jí byla doručena dne 4. 2. 2024 a podle ní měla nastoupit k výkonu trestu do věznice Praha 6 – Ruzyně nejpozději do 31. 1. 2024. Na tuto výzvu nereagovala, do výkonu trestu nenastoupila a dne 21. 2. 2024 byla vypátrána a na základě příkazu k dodání do výkonu trestu převezena do Vazební věznice Litoměřice. 2. Za to byl obviněné uložen trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, pro jehož výkon byla zařazena do věznice s ostrahou. 3. K odvolání obviněné Krajský soud v Praze usnesením ze dne 10. 12. 2024, sp. zn. 13 To 287/2024, napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. zrušil a obviněnou podle § 226 písm. b) tr. ř. zprostil obžaloby, neboť v žalobním návrhem označeném skutku neshledal trestný čin. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Shora citovaný rozsudek odvolacího soudu napadl nejvyšší státní zástupce (dále také jen „dovolatel“) dovoláním v neprospěch obviněné, v němž odkázal na důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Nejprve zrekapituloval průběh řízení a podstatnou část argumentace odvolacího soudu, s níž se neztotožnil. Uvedl, že závěr odvolacího krajského soudu, podle kterého výzva k nástupu do výkonu trestu odnětí svobody doručená po uplynutí stanoveného data nezakládá povinnost obviněné tuto výzvu respektovat, je nesprávný. Podle dovolatele je výzva právně závazná i po uplynutí stanoveného data nástupu trestu. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, který výzvu označil za „právně nejasnou“ a nezpůsobilou založit povinnost obviněné nastoupit do výkonu trestu. Svůj názor dovolatel opírá o výkladovou praxi Nejvyššího soudu, který ve svém usnesení ze dne 17. 9. 2014, sp. zn. 8 Tdo 942/2014, publikovaném pod č. 25/2015 Sb. rozh. tr., posuzoval obdobný přečin a dospěl k závěru, že nástup výkonu trestu je povinný i po stanoveném datu. Podle dovolatele je tedy zřejmé, že opožděné doručení výzvy k nástupu trestu nezbavuje obviněného povinnosti nastoupit do výkonu trestu. Právo na pochybnost v tomto směru nemá ani obviněný, který před nástupem trestu obdrží rozsudek, jímž byl trest nepravomocně zrušen. Také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2020, sp. zn. 3 Tdo 765/2020, podle dovolatele potvrzuje, že obviněný je povinen nastoupit do výkonu trestu i po opožděném doručení výzvy. Podle tohoto usnesení je na obviněném, aby si ohlídal převzetí zásilky, a pokud neprojevoval zájem o přebírání zásilek, je jeho vlastním pochybením, že se s jejich obsahem včas neseznámil. Také Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. II. ÚS 1273/20, připomněl, že výzvy k nástupu do výkonu trestu nepatří mezi písemnosti, na které se fikce doručení nevztahuje. Podle Ústavního soudu je přirozené, aby se osoba odsouzená k výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody obracela se svými pochybnostmi ohledně termínu nástupu do výkonu trestu na soud. 5. Podle nejvyššího státního zástupce je tvrzení odvolacího soudu, že výzva k nástupu trestu se stává nesrozumitelnou, je-li doručena po stanoveném datu, v rozporu s judikaturou. Závěr o absenci vědomí obviněné o její povinnosti ihned nastoupit do výkonu trestu je ve zjevném rozporu se skutkovým zjištěním o osobnosti obviněné, neboť obviněná měla zkušenost s nástupem do výkonu trestu již před rokem 2024. Krajský soud tak učinil skutkové zjištění o absenci úmyslného zavinění v rozporu s obsahem důkazů provedených k osobě obviněné. Podle dovolatele nesprávně posoudil povahu a účinky výzvy k nástupu výkonu trestu z hlediska naplnění znaků přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku. Závěrem dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil a odvolacímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 6. K dovolání nejvyššího státního zástupce obviněná uvedla, že skutková zjištění Krajského soudu v Praze jsou správná. Výzva k nástupu trestu byla doručena dne 4. 2. 2024, avšak stanovila povinnost nastoupit do věznice nejpozději do 31. 1. 2024, což nebylo možné splnit. Výzva neobsahovala žádné upřesnění, jak postupovat v případě doručení po lhůtě k nástupu. Obviněná uvádí, že odkazy nejvyššího státního zástupce na judikaturu se vztahují k odlišným situacím. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2014, sp. zn. 8 Tdo 942/2014, řešilo výzvu, která obsahovala konkrétní datum k nástupu a současně (alternativní) údaj „ihned po doručení výzvy“. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2020, sp. zn. 3 Tdo 765/2020, se týkalo výzvy doručené fikcí a následně prostřednictvím Policie ČR. V případě obviněné nebylo doručováno poštou vůbec a byla doručena pouze jediná výzva dne 4. 2. 2024. Ani usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. II. ÚS 1273/20, se nevztahuje na její situaci, protože se týká doručení výzvy fikcí. Obviněná má za to, že výzva k nástupu trestu musí obsahovat splnitelný termín nástupu, jinak nezakládá trestní odpovědnost. Krajský soud v Praze správně posoudil, že obviněné nebyla doručena řádná a vykonatelná výzva k nástupu trestu, jak vyžaduje § 337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud dovolání nejvyššího státního zástupce odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. III. Formální podmínky věcného projednání dovolání 7. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání nejvyššího státního zástupce je podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. ř. přípustné, že je dovolatel podal včas (§ 265e odst. 1 tr. ř.) jako oprávněná osoba [§ 265d odst. 1 písm. a) tr. ř.] a že splňuje náležitosti obsahu dovolání (§ 265f odst. 1 tr. ř.). 8. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. slouží k nápravě vad v případech, kdy rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. 9. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. IV. Důvodnost dovolání 10. Nejvyšší soud přezkoumal napadený rozsudek Městského soudu v Praze a dospěl k závěru, že dovolání nejvyššího státního zástupce není důvodné. 11. Podle § 337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku se trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dopustí ten, kdo bez závažného důvodu nenastoupí na výzvu soudu trest odnětí svobody nebo se jiným způsobem neoprávněně brání nástupu výkonu tohoto trestu. Výzvou soudu se rozumí výzva k nástupu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody podle § 321 odst. 1 tr. ř. Výzva musí být obviněnému řádně doručena, přičemž postačí i doručení fikcí podle § 64 odst. 4 tr. ř. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2018, sp. zn. 3 Tdo 1036/2018, které se zabývalo případem, kdy se obviněný s výzvou k nástupu výkonu trestu do 24 hodin od jejího doručení materiálně neseznámil, avšak byla mu fikcí doručena na adresu, kterou k do