6 Tdo 558/2008 — Nejvyšší soud

6 Tdo 558/2008 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 7. 2008 Spisová značka:6 Tdo 558/2008 ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:6.TDO.558.2008.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 558/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. července 2008 o dovolání, které podal obviněný V. U., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 5. 2007, sp. zn. 9 To 140/2007, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 3 T 75/2006, takto: I. Podle § 265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. s e z r u š u j í rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. 5. 2007, sp. zn. 9 To 140/2007, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 14. 2. 2007, sp. zn. 3 T 75/2006. Současně se z r u š u j í také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. II. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Obvodnímu soudu pro Prahu 8 p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 14. 2. 2007, sp. zn. 3 T 75/2006, byl obviněný V. U. (dále jen „obviněný“) uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 2 tr. zák., který měl podle skutkových zjištění jmenovaného soudu spáchat tím, že „od dubna 2002 do března 2006 včetně v P. a následně i v místě svého současného trvalého bydliště v K. Ř. úmyslně se vyhýbal plnění své zákonné vyživovací povinnosti ke své nezletilé dceři B. U., ačkoli mu tato povinnost byla stanovena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 24 C 225/95 ze dne 10. 2. 1998 ve výši 800,- Kč, která byla následně rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8, pod sp. zn. P 265/2001 ze dne 25. 8. 2005, který doposud nenabyl právní moci, od 1. 9. 2004 zvýšena na částku 2.500,- Kč měsíčně, čímž mu na výživném vůči nezletilé B. U. vznikl dluh v celkové výši 70.700,- Kč, splatný k rukám oprávněné matky A. U.“. Za tento trestný čin byl odsouzen podle § 213 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Podle § 59 odst. 2 tr. zák. mu byla uložena povinnost, aby podle svých sil doplatil dlužné výživné a řádně platil výživné běžné. O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, rozhodl ve druhém stupni Městský soud v Praze. Rozsudkem ze dne 2. 5. 2007, sp. zn. 9 To 140/2007, podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 písm. b) tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1 tr. zák., protože „od dubna 2002 do března 2006 včetně v P. a jinde neplnil svou zákonnou vyživovací povinnost ke své nezletilé dceři B. U., ačkoli mu tato povinnost byla stanovena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5, pod sp. zn. 24 C 225/95 ze dne 10. 2. 1998, ve výši 800,- Kč, která byla následně rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8, pod sp. zn. P 265/2001, ze dne 25. 8. 2005,který nabyl právní moci dne 29. 5. 2006, od 1. 9. 2004 zvýšena na částku 2.500,- Kč měsíčně, čímž mu na výživném vůči nezletilé B. U. vznikl dluh v celkové výši 70.700,- Kč, splatný k rukám oprávněné matky A. U.“. Za tento trestný čin obviněného odsoudil podle § 213 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání dvou roků. Podle § 59 odst. 2 tr. zák. mu dále uložil povinnost, aby podle svých sil doplatil dlužné výživné a řádně platil výživné běžné. Proti citovanému rozsudku Městského soudu v Praze podal obviněný dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku uvedl, že soudy obou stupňů svá rozhodnutí odůvodňují shodně, aniž by se dostatečně vypořádaly s jeho finanční situací a majetkovými poměry, neboť výživné ve výši 2.500,- Kč měsíčně naprosto nedopovídá jeho majetkovým poměrům a nebyl a stále není objektivně schopen ho hradit, když jeho současné příjmy činí 3.126,- Kč měsíčně (dříve 2.400,- Kč měsíčně). Následně rozvedl, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 10. 2. 1998, sp. zn. 24 C 225/95, bylo rozvedeno jeho manželství s A. U. a byla schválena dohoda o výkonu rodičovské zodpovědnosti, podle níž byla nezl. B. U. svěřena do výchovy matky a jemu byla stanovena povinnost platit nezl. B. výživné ve výši 800,- Kč měsíčně. Další dvě děti, a to nezl. O. a nezl. A. U., byly svěřeny do jeho výchovy a A. U. byla stanovena povinnost platit každému výživné ve výši 400,- Kč měsíčně. Zdůraznil, že s matkou uzavřeli ústní dohodu, podle níž si navzájem nebudou výživné hradit, a že tuto dohodu považoval za platnou i poté, co O. a A. nabyli zletilosti (O. před šesti lety, A. před čtyřmi lety), neboť mu matka nezl. B. nikdy nedala vědět, že by měl výživné začít platit. Dále připomněl, že v předchozích řízeních bylo prokázáno, že nezl. B. žije se svojí matkou a jejím přítelem v bytě, který je ve vlastnictví rodiny přítelovi matky, že přítel pracuje jako řidič a má jednu vyživovací povinnost k dceři, která studuje, že matka nezl. B. další vyživovací povinnosti nemá, je zaměstnána jako učitelka s průměrným čistým měsíčním příjmem 14.071,- Kč v roce 2003, 14.002,- Kč v roce 2004 a že nezl. B. chodí do 9. třídy základní školy, je zdravá, nosí brýle a má bohaté mimoškolní aktivity. Nezletilá se tedy jeho jednáním nedostala do finanční či jiné tísně. Pokud jde o jeho (obviněného) příjmy, pak v roce 2002 činily částku 156.486,- Kč (výdaje částku 132.886,- Kč), v roce 2003 částku 29.661,- Kč (výdaje částku 22.791,- Kč) a v roce 2004 částku 9.850,- Kč (výdaje částku 7.196,- Kč), průměrný měsíční zisk tedy představoval v roce 2002 částku 1.967,- Kč, v roce 2003 částku 573,- Kč a v roce 2004 částku 222,- Kč. Stran prodeje bytu na B., za který měl získat částku 1.800.000,- Kč a argumentu, že si měl ponechat část finančních prostředků na úhradu potřeb nezl. B., obviněný uvedl, že se zachoval zodpovědně a uhradil z těchto prostředků své dluhy (dlužné nájemné pocházející ještě z doby soužití s matkou nezl. B., dluhy vzniklé díky privatizaci bytu a dále dluhy vůči státu na zdravotním a sociální zabezpečení) a že v této době žádná pohledávka na výživném neexistovala, resp. těžko mohl předvídat, že matka požádá o zvýšení výživného bez jakéhokoliv předchozího pokusu o vyřešení této otázky dohodou a jemu tak vznikne dluh na výživném. Částku 75.000,- Kč, kterou mu dlužila neteř T. B., použil na úhradu dluhů vůči svým dvěma zletilým dětem, které ho několik let finančně podporovaly, např. mu hradily cesty do P., výdaje za léky apod. V případě, že by jim peníze nevrátil, dostaly by se do velkých finančních problémů, což nemohl dopustit. Přitom upozornil, že matka se o tyto dvě děti, jež mu byly svěřeny do péče, nikdy nestarala, mimo soudem určené výživné jim nikdy ničím nepřispěla, nedávala jim žádné dárky, a to ani na Vánoce a narozeniny, navíc brání jemu i A. a O. ve styku s nezl. B., kterou zmanipulovala tak, že ani samotná B. již nechce jeho a sourozence vídat. Posléze obviněný konstatoval, že již částka 800,- Kč měsíčně pro něho znamenala velké finanční zatížení, neboť jeho příjmy v letech 2002 až 2003 byly minimální, od roku 2004 pobírá pouze dávku sociální péče ve výši 2.360,- Kč, resp. 2.400,- Kč a od 1. 5. 2007 pobírá příspěvek na živobytí ve výši 3.126,- Kč měsíčně. Je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání u Ú. p. v J. H., do dubna 2004 pracoval jako O. v oboru výtvarné práce, tuto činnost byl ale nucen ukončit pro nedostatek zakázek. Žádné jiné příjmy nemá. V současné době z důvodu tíživé bytové situace bydlí u svých přátel. Jako epileptik je omezen ve výkonu mnoha zaměstnání, nemůže např. řídit žádný dopravní prostředek, nemůže dělat těžkou manuální práci či pracovat s přístroji apod. Zaměstnání se snaží hledat, ale v okrese J. H. není lehké odpovídající práci najít, když nezaměstnanost zde je velmi vysoká. Přitom podotkl, že přestože jeho příjmy dosahují sotva životního minima, začal zasílat na výživu nezl. B. alespoň částku 50,- Kč měsíčně a že zaslání této částky ho spolu s poštovným a dopravou na poštu vyjde na dalších 50,- Kč, tedy celkem zaplatí 100,- Kč, což představuje peníze na jídlo na jeden den. Také vyjádřil názor, že s ohledem na jeho zdravotní stav a věk není pravděpodobné, že by při současném stavu na trhu práce nějaké zaměstnání našel, a to přest