6 Tdo 563/2025 — Nejvyšší soud

6 Tdo 563/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. f) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:27. 8. 2025 Spisová značka:6 Tdo 563/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:6.TDO.563.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Ohrožení pod vlivem návykové látky Podmíněné zastavení trestního stíhání Dotčené předpisy:§ 274 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:11. 11. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 563/2025-258 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. 8. 2025 dovolání obviněného M. B. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 2. 2025, sp. zn. 6 To 350/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 88 T 87/2024 a rozhodl takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 17. 9. 2024, č. j. 88 T 87/2024-162 (dále také jen „rozsudek soudu prvního stupně“), byl obviněný M. B. uznán vinným přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, jehož se dopustil tím, že dne 1. 3. 2024 v cca 15:35 hodin řídil po předchozím požití alkoholických nápojů ve stavu vylučujícím způsobilost vlastní osobní motorové vozidlo LAND ROVER RANGE ROVER VELAR, RZ: XY, v Brně, po pozemní komunikaci ulice XY, kde se v místech budovy č. o. XY při couvání plně nevěnoval řízení vozidla, nesledoval situaci v silničním provozu, v důsledku čehož zadní částí jím řízeného vozidla narazil do přední části zde zaparkovaného osobního motorového vozidla tovární značky VW GOLF, RZ: XY, vlastníka G. K., nar. XY, státní příslušnost Ukrajina, nesplnil si povinnosti účastníka dopravní nehody v případě vzniku škody na majetku třetí osoby a z místa dopravní nehody odjel, poté stejného dne v cca 15:54 hodin řídil totéž vozidlo dále v Brně po ulici XY u budovy č. o. XY, kde při průjezdu pravotočivou zatáčkou nepřizpůsobil rychlost jízdy zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat, v důsledku čehož přejel do protisměrné části pozemní komunikace, kde narazil do osobního motorového vozidla Renault Megane Scenic, RZ: XY, vlastníka P. Ž., nar. XY, a dále do nákladního vozidla Renault Hagemann Master, RZ: XY, vlastníka právnické osoby IQ WASH s.r.o., IČ: 03372723, se sídlem Luční 610/13, 664 48 Moravany, čímž porušil § 4 písmeno a), § 5 odstavec 1 písmeno b), § 5 odstavec 2 písmeno b), § 11 odstavec 1, § 18 odstavec 1, § 47 odstavec 2 písmeno a), § 47 odstavec 3 písmeno b) a § 47 odstavec 5 písmeno a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, na jím řízeném vozidle, na vozidle VW Golf, na vozidle Renault Megane a na vozidle Renault Hagemann Master tímto způsobil hmotnou škodu v přesně nezjištěné výši, přičemž u něj následně provedenými dechovými zkouškami na alkohol přístrojem Dräger Alcotest 7510, byly zjištěny pozitivní výsledky měření, a to dne 1. 3. 2024 v 16:03 hodin pozitivní výsledek měření 2,23 ‰ alkoholu v dechu, dne 1. 3. 2024 v 16:10 hodin pozitivní výsledek měření 1,98 ‰ alkoholu v dechu a dne 1. 3. 2024 v 16:16 hodin pozitivní výsledek měření 1,96 ‰ alkoholu v dechu, a rozborem krevního vzorku odebraného dne 1. 3. 2024 v 16:53 hodin metodou plynové chromatografie a enzymaticky rovněž byla prokázána hladina alkoholu v krvi 1,90 g/kg, kdy znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, vedeným pod č. 039580/2024, bylo zpětným propočtem zjištěno, že výsledná hladina alkoholu v krvi v době první dopravní nehody dne 1. 3. 2024 v cca 15:35 hodin se pohybovala v intervalu 2,06 – 2,16 g/kg a v době druhé dopravní nehody téhož dne v cca 15:40 hodin v intervalu 2,05 – 2,14 g/kg, čemuž odpovídá styl jízdy jmenovaného a charakter obou dopravních nehod popsaný jejími svědky. 2. Za tento přečin byl odsouzen k peněžitému trestu ve výměře 40 denních sazeb po 5 000 Kč, tedy celkem 200 000 Kč, a k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 30 měsíců. 3. O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 5. 2. 2025, sp. zn. 6 To 350/2024 (dále také jen „rozsudek soudu druhého stupně“ nebo „napadené rozhodnutí“), tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. rozsudek soudu prvního stupně zrušil ve výroku o uloženém peněžitém trestu a nově mu uložil peněžitý trest ve výměře 40 denních sazeb po 2 500 Kč, tedy celkem 100 000 Kč, přičemž v ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozsudku soudu druhého stupně podal obviněný prostřednictvím zvoleného obhájce JUDr. Ing. Lukáše Prudila, Ph.D., dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. f), g), h), l), m) tr. ř. Poukázal na nerespektování sbírkové judikatury Nejvyššího soudu, konkrétně na usnesení ze dne 14. 8. 2019, sp. zn. 5 Tdo 975/2019, které se týká podmíněného zastavení trestního stíhání při spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku. Soud prvního stupně rozhodl v přímém rozporu s uvedenou judikaturou a odvolací soud pouze stroze uvedl, že postup podle § 307 odst. 2 tr. ř. je možný pouze tehdy, pokud jej lze vzhledem k okolnostem případu důvodně považovat za dostačující, přičemž tato podmínka nebyla podle názoru odvolacího soudu splněna. K existenci sbírkové judikatury se odvolací soud nijak nevyjádřil, ač na ni dovolatel opakovaně odkazoval. V rámci podaného odvolání uplatnil dovolatel řadu námitek vztahujících se k vadám, kterými bylo rozhodnutí soudu prvního stupně podle jeho názoru zatíženo. O drtivé většině námitek odvolací soud vůbec nerozhodl, poukázal pouze na skutečnosti uvedené pod bodem 2. odvolání (hodnocení soudu, otázky doznání), pod bodem 4. odvolání (nevypořádání se s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu), pod bodem 5. odvolání (nemístné zvyšování závažnosti činu, nezohlednění všech polehčujících okolností) a uzavřel, že odvolací soud se obsahem podaného odvolání v podstatě žádným způsobem nezabýval. Obviněný si je vědom toho, že na rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání není právní nárok, ovšem uvedený postoj, není-li limitován alespoň povinností řádného a právně nerozporného odůvodnění, může vést až k uplatňování libovůle. Oba soudy se v odůvodnění svých závěrů ohledně odklonu podle § 307 tr. ř. naprosto liší, když soud prvního stupně uvádí, že důvodem je nesplnění podmínky doznání, zatímco odvolací soud akcentoval nesplnění podmínky, že s ohledem na okolnosti případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující. O návrhu dovolatele na podmíněné zastavení trestního stíhání nebylo řádně rozhodnuto, z čehož dovozuje, že rozhodnutí tak spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení z hlediska nesprávné aplikace ustanovení § 307 odst. 1, 2 tr. ř. 5. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř. obviněný namítl, že jde o situaci, kdy nebylo rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání, ač pro to byly splněny podmínky. S tím souvisí otázka, zda má být o návrhu obviněného na podmíněné zastavení trestního stíhání rozhodováno samostatně či samostatným výrokem. Pak dochází k situaci podle dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., tedy že v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Odvolacím soudem bylo rozhodnuto tak, že byl zrušen výrok o trestu. Obviněný byl nově odsouzen k mírnějšímu trestu a dále je součástí výroku věta, že v ostatních výrocích zůstává napadený rozsudek nezměněn. Absentuje výrok o tom, že odvolání se v rozsahu jiných výroků zamítá. 6. Podle dovolatele je naplněn i dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. zejména v souvislosti s tím, že soud prvního stupně nerozhodl řádně o návrhu obviněného podle § 307 odst. 1, 2 tr. ř. 7. Uložený trest má v konečném důsledku pro dovolatele mimořádně závažné důsledky, jako je automatická ztráta povolání (soudce – pozn. soudu), existenční nejistota, narušení rodinné situace, a to v míře jednoznačně převyšující situaci odsouzeného, který v obdobném postavení není. To vše navzdory tomu, že šlo o ojedinělé selhání bez předchozího deliktu či přestupku. Závěr, že účelu trestu nelze dosáhnout jinak než odsouzením, není řádně odůvodněn a vede k neúměrnému zá