Z rozhodnutí: Vrchní soud v Praze z podnětu žádosti obžalovaného M. S. o zrušení zajištění nemovitostí jednak podle § 47 odst. 1, 2 tr. ř. a § 77b odst. 3 tr. ř. změnil důvod zajištění ve výroku vyjmenovaných nemovitých věcí, které byly zajištěny jako náhradní hodnota za výnos z trestné činnosti, a jednak podle § 79f odst. 2 tr. ř. zamítl žádost obžalovaného o zrušení zajištění nemovitostí specifikovanými usnes…
Vrchní soud v Praze z podnětu žádosti obžalovaného M. S. o zrušení zajištění nemovitostí jednak podle § 47 odst. 1, 2 tr. ř. a § 77b odst. 3 tr. ř. změnil důvod zajištění ve výroku vyjmenovaných nemovitých věcí, které byly zajištěny jako náhradní hodnota za výnos z trestné činnosti, a jednak podle § 79f odst. 2 tr. ř. zamítl žádost obžalovaného o zrušení zajištění nemovitostí specifikovanými usneseními policejního orgánu.
I. Dosavadní průběh řízení
1. Dne 11. 6. 2024 byl Vrchnímu soudu v Praze předložen v trestní věci obžalovaného M. S. a spol. spisový materiál Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích vedený pod sp. zn. 64 T 6/2019 za účelem rozhodnutí o odvoláních proti rozsudku ze dne 20. 12. 2022, které podal obžalovaný M. S., jakož i další obžalovaní, a taktéž v neprospěch obžalovaných i státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové (konkrétně v neprospěch obžalovaného M. S. do výroku o trestu) a poškozená K. p., a.s., V. I. G., nikoli však ve vztahu k obžalovanému M. S.
2. Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 20. 12. 2022, sp. zn. 64 T 6/2019, byl obžalovaný M. S. uznán vinným pod body 2, 4, 6, 8, 11, 12, 13, 14, 15, 20, 22, 23, 24, 31, 34, 37, 38, 39, 50, 57, 58, 61, 62, 64, 65, 74, 80, 90, 91, 99, 101, 140, 202, 203, 213, 216, 229, 231, 243, 246, 247, 248, 257, 259, 264, 268, 270, 271, 280, 281, 282, 283, 289, 290, 295, 296 a 297 zvlášť závažným zločinem pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 5 písm. a), odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem ukončeným ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, za což mu byl uložen podle § 210 odst. 6 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 5 let a 3 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Trestnou činností, pro kterou byl doposud nepravomocně uznán vinným, měl obžalovaný M. S. způsobit škodu ve výši 8 348 064 Kč a pokusit se o způsobení škody ve výši 3 081 000 Kč. Zároveň mu byla podle § 228 odst. 1 tr. řádu uložena povinnost nahradit poškozeným způsobenou škodu v celkové částce 8 331 464 Kč s tím, že v jednotlivostech pro stručnost odkazuje Vrchní soud v Praze na napadený rozsudek.
II. Žádost obžalovaného a vyjádření k ní
3. Obžalovaný M. S. dne 11. 7. 2024 podal ke zdejšímu soudu žádost o zrušení rozhodnutí podle § 79f odst. 1 tr. ř., v níž předně připomněl výsledek nepravomocného rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích i to, že proti tomuto rozhodnutí se odvolal jak on, tak i státní zástupce, který ve svém odvolání navrhl uložit i trest propadnutí náhradní hodnoty, a to zajištěných věcí v jeho majetku, konkrétně finančních částek zajištěných na dvou bankovních účtech vedených u U. B. C. R. S. a. s. a dále na účtu, který se týká stavebního spoření u M. p. a konečně i na účtu penzijního připojištění u K. B. – P. s. a. s., přičemž v souhrnu jde o částku 844 222,37 Kč. Státní zástupce se tedy nedomáhá propadnutí všech zajištěných věcí z jeho majetku, jak vyplývá z obžaloby, nýbrž pouze finančních částek na účtech výše citovaných. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích s ohledem na uloženou povinnost nahradit škodu v mnohamilionových částkách propadnutí žádné ze zajištěných věcí neuložil. V rámci svého vyjádření k odvolání státního zástupce, který požaduje, aby mu byl uložen i trest propadnutí náhradní hodnoty, a to peněžních prostředků na účtech uvedených výše, s tímto návrhem nesouhlasí, neboť by šlo o druh majetkové sankce, která by konkurovala uložené povinnosti nahradit poškozeným škodu ve výši zhruba 5,3 mil. Kč, přičemž současně brojí proti správnosti takového výroku s argumentem, že výše škody, kterou měl způsobit, dosud spolehlivě zjištěna nebyla. Pokud jde o konkurenci peněžitých sankcí ukládaných pachatelům trestných činů a současně povinnosti k náhradě škody, poukazuje na dosud existující judikaturu, která se zabývá odčerpáváním majetkového prospěchu získaného pachatelem. Přednost před majetkovou sankcí má rozhodnutí o povinnosti pachatele nahradit způsobenou škodu. Majetkovou sankci je možno uložit jen za předpokladu, že majetková situace dovoluje jak uhradit způsobenou škodu, tak vykonat i státem uloženou povinnost. V dalším poukazuje na předčasnost postupu podle § 71 odst. 1 tr. zákoníku, který předpokládá splnění tímto ustanovením daných podmínek, neboť dosud nebyla náležitě zjištěna hodnota věci, neboť státní zástupce se nezabýval úvahou o jeho alespoň minimálním výnosu z trestné činnosti popsané v obžalobě při počtu stíhaných osob, mezi nimiž ovšem absentují hlavní pachatelé, a to pojištěné osoby, které pojistku inkasovaly. On sám za vyplnění formuláře pro pojišťovnu inkasoval standardní poplatek 1 500 Kč.
4. Závěrem s ohledem na to, že státní zástupce v podaném odvolání s výjimkou propadnutí finančních částek zajištěných na dotčených účtech propadnutí žádné ze zajištěných nemovitých věcí v jeho majetku nepožaduje a s odvoláním na ustanovení § 79f odst. l tr. ř., podle něhož lze dovodit, že zajištění vzhledem k nemovitostem třeba není, žádá obžalovaný M. S., aby zajištění předmětných nemovitostí, respektive jejich podílu soud zrušil, a připomíná, že s ohledem na dobu zajištění dochází k nepřiměřenému omezení jeho vlastnického práva, je zcela bezdůvodné a pozbylo zákonného podkladu.
5. K podané žádosti na výzvu odvolacího soudu se dne 31. 7. 2024 vyjádřil i státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze s tím, že nesouhlasil, aby žádosti obžalovaného M. S. bylo vyhověno. Namítl, že Vrchní státní zastupitelství v Praze v rámci odvolacího řízení není vázáno obsahem odvolání podaného státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové a jeho návrhem není vázán ani Vrchní soud v Praze, který může v rámci v neprospěch podaného odvolání státního zástupce bez vyřčení takového návrhu trest propadnutí zajištěných nemovitostí uložit. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v nepravomocném rozsudku stanovil způsobenou škodu ve výši 8 348 064 Kč a škodu hrozící ve výši 3 081 000 Kč. Zároveň soud prvního stupně ve svém rozsudku stanovil povinnost k náhradě způsobené škody ve smyslu § 228 tr. ř. ve vztahu k několika poškozeným. I když dozorový státní zástupce nenavrhl postihnout obžalovaného uložením majetkového trestu rovněž u předmětných nemovitostí, nic nebrání tomu, aby odvolací soud sám změnil důvod zajištění postupem podle § 77b odst. 3 tr. ř., a to tak, aby zajištění sloužilo k uspokojení majetkových nároků poškozených, neboť důvod zajištění lze kdykoliv v průběhu trestního řízení usnesením změnit. Rozhodnutí o zrušení zajištění by bylo v rozporu se zájmy dotčených poškozených. Dozorový státní zástupce v podaném odvolání požaduje, aby obžalovanému byl uložen i peněžitý trest. V případě, že lze očekávat uložení peněžitého trestu, je ve smyslu § 344a odst. 1 tr. ř. možno zajistit určenou část majetku obviněného. V závěru proto uvedl, že žádosti nelze vyhovět, neboť takový postup by byl na úkor oprávněných zájmů poškozených, případně by jím mohl být ohrožen i výkon uloženého trestu.
6. K dotazu Vrchního soudu v Praze státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze dne 29. 10. 2024 doplnil, že jeho předchozí vyjádření ze dne 31. 7. 2024 je možno považovat za návrh na změnu důvodu zajištění podle § 77b odst. 3 tr. ř. v tom smyslu, aby Vrchní soud v Praze rozhodl tak, že důvod zajištění předmětných nemovitostí jako náhradní hodnoty bude změněn na zajištění nároku poškozených podle § 47 odst. 1 tr. ř.
III. Posouzení žádosti
7. K zajištění majetku obžalovaného M. S. došlo již v průběhu přípravného řízení, a to následujícími rozhodnutími Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Pardubického kraje, odborem hospodářské kriminality SKPV.
8. Konkrétně dne 7. 3. 2015 usnesením č. j. KRPE-93223-1535/TČ-2013-170080 podle § 79f k § 79d odst. 1 tr. ř. po předchozím souhlasu státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové byly jako náhradní hodnota za výnos z trestné činnosti zajištěny nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro XY, Katastrálním pracovištěm XY, v katastrálním území XY, v obci XY, okres XY, na listu vlastnictví XY (dále jen „nemovitost XY“), vlastnická práva pro M. S. ve výši podílu ⅓, přičemž jde o pozemek označený jako parcela XY, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, výměra XY m², součástí je stavba XY č. p. XY, bydlení, stavba stojí na pozemku p. č. XY a pozemek označený jako parcela XY, druh pozemku zahrada, výměra XY m² jako náhradní hodnoty za výnos z trestné činnosti. Hodnota nemovitosti byla odborným vyjádřením ke dni 12. 3. 2015 stanovena ve výši 3 800 000 Kč. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 5. 2015, sp. zn. 1 To 35/2015, byla stížnost obžalovaného M. S. proti tomuto rozhodnutí o zajištění podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta.
9. Usnesením shodného policejního orgánu pod č.j. KRPE-93223-1536/