7 Tdo 57/2008 — Nejvyšší soud

7 Tdo 57/2008 citace  Právní věta:Při rozhodování o tom, zda uložení trestu vyhoštění pachateli, který je cizincem, má na území České republiky trvalý pobyt a není občanem členského státu Evropské unie, by bylo v rozporu se zájmem na spojování rodin /§ 57 odst. 3 písm. c) tr. zák./, je třeba v případě manželství pachatele (cizince) s občanem České republiky posoudit okolnost, zda pachatel (cizinec) je neuzavřel a dále je neudržuje jako tzv. účelové manželství. Takové manželství slouží jen k obcházení zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nevytváří se jím skutečné rodinné vztahy a nemůže proto být citovaným důvodem vylučujícím uložení trestu vyhoštění. Spáchání trestného činu vraždy podle § 219 tr. zák. a trestného činu nedovoleného ozbrojování podle § 185 tr. zák. může být vážným důvodem ohrožení veřejného pořádku ve smyslu ustanovení § 57 odst. 3 písm. e) tr. zák. které umožní soudu, jestliže je shledá, uložit trest vyhoštění podle § 57 odst. 1, 2 tr. zák. i v případě, že jeho pachatel je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem bez ohledu na státní příslušnost a má na území České republiky povolen trvalý pobyt anebo cizincem s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta na území České republiky podle zvláštního právního předpisu. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:13. 2. 2008 Spisová značka:7 Tdo 57/2008 ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.57.2008.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Vyhoštění Dotčené předpisy:§ 57 odst. 3 tr. zák. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Publikováno ve sbírce pod číslem:55 / 2008 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 1269/08 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 57/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 13. února 2008 o dovolání, které podal obviněný M. H. V. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 8. 2007, sp. zn. 8 To 83/2007, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 43 T 7/2007  t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání  o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. 43 T 7/2007, byl obviněný M. H. V. uznán vinným v bodě 1. rozsudku trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 tr. zák. a v bodě 2. rozsudku pokusem trestného činu vraždy podle § 8 odst. 1 tr. zák. k § 219 odst. 1 tr. zák. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle § 219 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti let, pro jehož výkon byl zařazen podle § 39a odst. 3 tr. zák. do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen podle § 57 odst. 1, 2 tr. zák. trest vyhoštění na dobu neurčitou. Podle § 73 odst. 1 písm. c) tr. zák. byl obviněnému zabrán jednořadý schránkový zásobník příslušný k samonabíjecí pistoli model ČZ 27, ráže 7,65 mm, a 6 ks nábojů ráže 7,65 mm Browning. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti všem jeho výrokům. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 15. 8. 2007, sp. zn. 8 To 83/2007, jeho odvolání zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně obviněný spáchal trestné činy tím, že 1/ v období od přesně nezjištěné doby v září 2006, kdy v Ch. zakoupil bez povolení od neznámého muže za částku 1.000,- Kč střelnou zbraň, pravděpodobně samonabíjecí pistoli české výroby model ČZ 27, ráže 7,65 mm, s jednořadým schránkovým zásobníkem s osmi kusy pistolových nábojů ráže 7,65 mm Browning opatřenou tlumičem, aniž by byl držitelem zbrojního průkazu, neboť tato zbraň podléhá registraci podle zákona č. 119/2002 Sb., nosil ji při sobě nejméně do 16. 10. 2006, kdy ji použil k trestné činnosti popsané v bodě 2/ rozsudku, 2/ dne 16. 10. 2006 v době mezi 05:15 hod. do 05:30 hod. v P., v ulici K l., před domem, z dosud nezjištěného důvodu v úmyslu usmrtit, zaútočil touto střelnou zbraní tak, že v době, kdy poškozený N. T. N. seděl ve svém motorovém vozidle tov. zn. BMW 318 na sedadle řidiče, přistoupil k vozidlu, otevřel jeho levé přední dveře, namířil na poškozeného a jedenkrát na něho vystřelil, avšak tato střela ho nezasáhla, pouze poškodila opěradlo pravého předního sedadla, chtěl tedy vystřelit opětovně, zmáčkl spoušť, další střela ze zbraně však nevyšla a tak po několikeré marné snaze uvést pistoli do chodu natažením jejího závěru, uchopil pistoli pravou rukou za tlumič a několikrát udeřil dosud sedícího poškozeného do kolen, čímž ho poranil, ten se však bránil kopáním nohama a opakovaným stisknutím klaksonu, v důsledku čehož obviněný pak útoku vůči němu zanechal a z místa činu utekl, zatímco poškozenému se podařilo s vozidlem ujet. Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 8. 2007, sp. zn. 8 To 83/2007, podal obviněný M. H. V. prostřednictvím svých obhájců dovolání z důvodů uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g), h) a l) tr. ř. Důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. jsou podle obviněného naplněny tím, že odvolací soud rozhodl o zamítnutí jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, přestože rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Obviněný namítl, že mu bylo odepřeno právo na spravedlivý proces, když mu nebylo umožněno, aby předvolal a vyslýchal svědky, kteří měli potvrdit jeho obhajobu, což podle něj bylo proto, že není českým občanem. Ohradil se také proti tomu, že v odvolacím řízení po přednesení závěrečné řeči obhájce obviněného přednesla závěrečnou řeč státní zástupkyně, čímž bylo jeho obhájci znemožněno, aby reagoval na závěrečnou řeč státní zástupkyně. Dále namítl, že jeho trestní věc projednával specializovaný senát, a proto byla jeho trestní věc paušalizována. Obviněný soudům také vytkl, že neprovedly úplné dokazování a obsáhle polemizoval s hodnocením důkazů. Skutek pod bodem 1) rozsudku soudu prvního stupně podle něj neobsahuje subjektivní stránku trestného činu a u skutku uvedeného v bodě 2) rozsudku soudu prvního stupně přichází v úvahu jiné právní posouzení. V rámci důvodů dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. dále namítl, že trest vyhoštění je nezákonný a spočívá na nesprávném právním posouzení. Zdůraznil, že má na území České republiky povolen trvalý pobyt, má zde pracovní a sociální zázemí, v České republice žije jeho manželka, která je občankou České republiky, jeho sourozenci a nezletilá dcera, která zde má rovněž trvalý pobyt. Uložení trestu vyhoštění je proto v rozporu se zájmem na spojování rodin podle § 57 odst. 3 písm. c) tr. zák. V této souvislosti se ohradil proti tomu, že soud prvního stupně považoval jeho sňatek s J. V., občankou České republiky, za ryze formální, a to pouze na základě úředního záznamu o podání vysvětlení podle § 158 odst. 5 tr. ř., který nelze použít jako důkaz v řízení před soudem. Soudy se podle něj nevypořádaly ani s tím, zda jeho vyhoštění není vyloučeno z důvodu uvedeného v § 57 odst. 3 písm. d) tr. zák. Soudům obou stupňů zejména vytkl, že mu uložily trest vyhoštění v rozporu s § 57 odst. 3 písm. e) tr. zák., přestože je rodinným příslušníkem (manželem) občana Evropské unie a má v České republice trvalý pobyt. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 8. 2007, (správně má být ze dne 15. 8. 2007), sp. zn. 8 To 83/2007, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. 43 T 7/2007, a poté věc vrátil soudu prvního stupně, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání uvedla, že námitky obviněného uplatněné v rámci důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. směřují výlučně proti neúplnosti dokazování a proti hodnocení provedených důkazů, čímž obviněný napadá skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je však dovolací soud vázán, a proto tyto námitky nenaplňují dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani žádný jiný důvod dovolání uvedený v § 265b tr. ř. K výtce obviněného, že mu byl nezákonně uložen trest vyhoštění, uvedla, že ze spisu vyplývá, že obviněný je manželem J. V., občanky České republiky, a že toto manželství je jen formální, když manželé spolu nežijí a ani nikdy nežili a že ani dcera obviněného, která není občankou České republiky, s ním nikdy nežila. Z těchto skutečností podle názoru nejvyšší státní zástupkyně vyplývá, že uložení trestu vyhoštění není v rozporu se zájmem na spojování rodin, a proto uložení trestu vyhoštění nebrání ustanovení § 57 odst. 3 písm. c) tr. zák. Přesto nejvyšší státní zástupkyně považuje vzhledem k