ECLI: ECLI:CZ:NS:2022:7.TDO.758.2022.1 Datum: 2022-10-05 Porušení důležité povinnosti
Z rozhodnutí: Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.…
7 Tdo 758/2022
citace
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.
§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř.
Datum rozhodnutí:5. 10. 2022
Spisová značka:7 Tdo 758/2022
ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:7.TDO.758.2022.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Porušení důležité povinnosti
Usmrcení z nedbalosti
Dotčené předpisy:§ 143 odst. 1 tr. zákoníku
§ 143 odst. 2 tr. zákoníku
Kategorie rozhodnutí:A
Zveřejněno na webu:13. 12. 2022
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
7 Tdo 758/2022-762
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 5. 10. 2022 o dovolání obviněné I. H., nar. XY v XY, trvale bytem XY, podaném proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 8. 3. 2022, sp. zn. 55 To 41/2022, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 4 T 55/2021, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné I. H. odmítá.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 18. 10. 2021, č. j. 4 T 55/2021-697, byla obviněná I. H. uznána vinnou přečinem usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 tr. zákoníku, za který byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Podle § 228 odst. 1, § 229 odst. 1 a 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody.
2. Uvedeného přečinu se podle zjištění soudu prvního stupně obviněná dopustila v podstatě tím, že v Machníně, na ulici XY, kolem 23:00 hod. dne 5. 12. 2019, v zahradní chatce na pozemku parcelní číslo XY, v rozporu s ustanovením § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně (dále jen „zákon o požární ochraně“), zapálila hřbitovní svíčku, nechala ji hořet bez dozoru a šla spát, čímž způsobila, že stykem otevřeného plamene této nezabezpečené svíčky, jejího vrchního krytu anebo plastového kelímku, s hořlavým materiálem došlo kolem 0:30 hod. dne 6. 12. 2019 k iniciaci požáru, jenž se postupně rozšířil do celého objektu; v důsledku toho se kolem 2:20 hod. dne 6. prosince 2019 v podkrovní části spící M. F. otrávil uvolněným oxidem uhelnatým.
3. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 8. 3. 2022, č. j. 55 To 41/2022-723, byla odvolání obviněné směřující proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně a odvolání státního zástupce v neprospěch obviněné směřující do výroku o trestu podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítnuta.
4. Proti usnesení odvolacího soudu podala obviněná prostřednictvím obhájkyně dovolání dne 10. 6. 2022, které doplnila dne 29. 6. 2022, přičemž dovolací důvody spatřovala jednak v dovolacím důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztah k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy, a jednak v dovolacím důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
5. Konkrétně namítala nenaplnění kvalifikované skutkové podstaty, neboť dle jejího názoru povinnost zakotvená v § 17 odst. 1 písm. a) a i) zákona o požární ochraně není vzhledem k citované judikatuře natolik důležitá, aby mohlo být shledáno naplnění kvalifikované skutkové podstaty podle § 143 odst. 2 tr. zákoníku. Ponechání svíčky bez dozoru pak nebyla jediná a výlučná příčina následku úmrtí M. F. Soud se nezabýval tím, zda předmětná svíčka, kterou označil za „exteriérovou“ byla ve smyslu citované normy č. ČSN EN 15494 označena vyžadovanými informacemi, ačkoli uvedl, že spotřebitelé upozorněni být musí. Nebyla-li obviněná jako spotřebitel řádně upozorněna, měl by tuto skutečnost soud posoudit z hlediska gradace příčinné souvislosti. Dále pak v případě, že dovolatelka neměla možnost si tyto informace přečíst pro jejich absenci na výrobku, nelze jí přičítat, že se nezachovala v souladu s § 17 odst. 1 písm. i) zákona o požární ochraně, neboť v něm je uvedeno, že fyzická osoba je povinna dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobku nebo činností. Nadto nebylo soudem zjišťováno, zda obviněná uvedený předpis zná, a pokud jej nezná, zda jej znát měla a mohla, neboť to vše je důležité z hlediska posouzení jejího zavinění, resp. tvrzené nedbalosti.
6. Obviněná rovněž formulovala své výhrady stran příčiny vzniku požáru. Soud vycházel z odborného vyjádření Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje a jeho dodatku, v němž zpracovatel označil za příčinu požáru manipulaci s otevřeným ohněm, přičemž existovaly dvě verze vznícení samotného; styk plamene svíčky nebo krytu svíčky s hořlavým materiálem nebo vzplanutí plastového kelímku vlivem nerovné podložky. Obviněná v rámci své výpovědi uvedla, že svíčka nebyla opatřena žádným víčkem (krytem), takže tuto možnost vznícení je třeba vyloučit. Co se týče styku plamene svíčky s hořlavým materiálem, nebylo objasněno, jak k tomuto mohlo dojít, když svíčka byla celá vložena do zavařovací sklenice, jež styku plamene s hořlavým materiálem bránila. Soud rovněž ve svých úvahách pominul výpověď obviněné, že se kočka nacházela v chatce, nikoli však na verandě, kam tu noc neměla přístup ona ani žádné jiné zvíře. Nebylo taktéž objasněno, co se s onou kočkou při požáru stalo, zda se vůbec v místě nacházela, a pokud ano, kde. K potenciální verzi, že požár vznikl vzplanutím kelímku svíčky vlivem nerovné podložky, konstatovala, že by v takovém případě muselo jít o vadu výrobku. Podle čl. 3 odst. 1 směrnice č. 2001/95/ES, o obecné bezpečnosti výrobků jsou výrobci povinni uvádět na trh pouze bezpečné výrobky, podle čl. 6 stejného předpisu členské státy mají zajistit, aby výrobci a distributoři plnili své povinnost vyplývající z této směrnice tak, že na trh budou uvádět jen bezpečné výrobky. Není možné, aby obal svíčky, který je určen k tomu, aby svíčka hořela uvnitř, sám vzplanul. Bylo-li by tomu tak, jednalo by se o nebezpečný výrobek ve smyslu § 3 odst. 7 zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, podle kterého je nebezpečným každý výrobek, který nevyhovuje požadavkům na bezpečný výrobek podle tohoto zákona. Takovou chybu výrobku by obviněná nemohla předpokládat, neboť měla rozumné očekávání spotřebitele týkající se bezpečnosti podle § 3 odst. 5 zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků. Pakliže by se jednalo o případ, že oheň vzplál díky vadnému výrobku, soudy by měly toto opět posoudit z hlediska gradace příčinné souvislosti. K případnému vlivu nerovného povrchu namítla, že mohlo dojít nanejvýš k náklonu svíčky a jejímu nerovnoměrnému hoření, nikoli ke vzplanutí kelímku. Navíc prkno, na kterém byla svíčka umístěna, nebylo nestabilní, neboť bylo zatíženo několika květináči.
7. Dovolatelka měla dále za to, že v případě, když o svíčku nemohla zavadit kočka (což vyloučila), mohl někdo o svíčku zavadit nebo do ní úmyslně strčit. Touto eventualitou se soud blíže zabýval toliko ve vztahu k svědkovi J. K., přičemž dospěl k závěru, že on tak učinit nemohl. Obviněná nesouhlasila s jednoznačností tohoto závěru vzhledem k vypjatým a nepřátelským vztahům mezi obviněnou a tímto svědkem. Za účelem objasnění povahy těchto vztahů navrhovala odvolacímu soudu výslech svědka A. V., avšak odvolací soud jí nevyhověl, neboť nepodkládal vztahy s J. K. za natolik vyhrocené, aby to mohlo potvrzovat obhajobu v tom směru, že se na skutku mohl skutečně podílet. Tento náhled je v rozporu s názorem nalézacího soudu, který jejich vztahy hodnotil jako skutečně napjaté, a proto u obou shledal možnou motivaci ke zkreslení výpovědi. Obviněná byla toho názoru, že za daného stavu mělo být umožněno provedení důkazu výpovědí svědka A. V., který by k těmto vztahům vypovídal objektivně. Nicméně dospěl-li soud k závěru, že se svědek J. K. na vzniku požáru nepodílel, nezabýval se pak svým vlastním konstatováním, že někdo mohl o svíčku zavadit či do ní úmyslně strčit. Zůstala tak pochybnost v tom smyslu, jak a proč došlo k zahoření požáru, neboť tyto okolnosti nebyly zcela vysvětleny a objasněny.
8. Závěrem dovolání obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně, a aby věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání.
9. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání uvedl, že dovolatelka opakovala svou předchozí obhajobu, přičemž s touto se již vypořádaly soudy v odůvodnění svých rozhodnutí, s jejichž argumentací se ztotožnil. Z hlediska dovolání se jednalo o námitky skutkové žádnému dovolacímu důvodu neodpovídající. Poku
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.