7 Tdo 957/2025 — Nejvyšší soud

7 Tdo 957/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:12. 11. 2025 Spisová značka:7 Tdo 957/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:7.TDO.957.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolání Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií Zneužití dítěte k výrobě pornografie Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 192 odst. 1,3 tr. zákoníku § 193 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:4. 12. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 957/2025-1136 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 11. 2025 o dovolání obviněného V. J. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 6. 2025, sp. zn. 2 To 30/2025, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 6 T 108/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného V. J. odmítá. Odůvodnění: I. Stručné shrnutí dosavadního řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2025, sp. zn. 6 T 108/2024, byl obviněný shledán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea 2, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2024 a přečinu ohrožení výchovy dítěte podle § 201 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku (bod I), a dále ze spáchání přečinu zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 193 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 1, 3 tr. zákoníku (bod II). 2. Vzhledem k tomu, že obviněný v rovině viny svou argumentaci směřuje pouze proti kvalifikaci druhého ze skutků spojeného s dětskou pornografií a její výrobou (ve vztahu k bodu I výroku o vině, tedy k trestnému činu znásilnění a ohrožení výchovy dítěte a jejich skutkovému podkladu, prohlásil vinu podle § 206c tr. ř.), bude Nejvyšší soud rekapitulovat pouze s nimi související skutková zjištění pod bodem II tzv. skutkové věty. 3. Tam uvedených dvou přečinů se měl obviněný dopustit v podstatě tím, že v přesně nezjištěné době, nejméně však od 9. 2. 2019, zneužívaje toho, že pravidelně pečoval o poškozenou AAAAA (pseudonym), jejíž věk znal (a vůči níž se dopustil znásilnění uvedeného v bodu I), tuto poškozenou fotografoval na svůj mobilní telefon, a to částečně obnaženou, pózující v polohách vyzývavě předvádějících pohlavní orgán. Činil tak v místě bydliště poškozené a na dalších místech. Tyto fotografie následně v počtu celkem osmi fotografií v mobilním telefonu a ve svém stolním počítači úmyslně přechovával až do 11. 5. 2022, kdy věci vydal policejnímu orgánu. Následně provedeným znaleckým zkoumáním Kriminalistického ústavu bylo zjištěno, že obviněný ve svém mobilním telefonu a ve svém stolním počítači od blíže nezjištěné doby do 11. 5. 2022 přechovával i celkem 578 souborů ve formě fotografií, včetně fotografií poškozené a GIF souborů, tj. rastrových animačních grafických formátů, zachycujících osoby prepubertální (tzn. osoby mladší 18 let, resp. 15 let) a pubertální (tzn. mladší 18 let), a to nahé nebo eroticky pózující děti bez sexuální aktivity, sexuální aktivity mezi dětmi nebo sebemasturbaci dítěte, nepenetrativní sexuální aktivity mezi dospělým a dítětem a penetrativní sexuální aktivity mezi dospělým a dítětem. 4. Za veškeré trestné činy soud prvního stupně uložil obviněnému úhrnný trest odnětí svobody ve výměře 4 let, a to za použití mimořádného snížení trestu odnětí svobody podle § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, k jehož výkonu ho zařadil do věznice s ostrahou. Zároveň s tím mu uložil podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku trest propadnutí věci, a to harddisku, na němž se nacházela dětská pornografie, a podle § 99 odst. 1, 4 tr. zákoníku ochranné léčení sexuologické v ambulantní formě. Poškozenou pak s jejím nárokem na náhradu nemajetkové újmy odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních. 5. Obviněný, státní zástupce i poškozená se proti prvostupňovému rozhodnutí odvolali. Vrchní soud v Praze coby odvolací soud svým rozsudkem ze dne 26. 6. 2025, sp. zn. 2 To 30/2025, zčásti vyhověl odvolání obviněného a státního zástupce, a to ve výroku o trestu, který zrušil a nově rozhodl o uložení zmíněných trestů, a to identického druhu a v identické výměře, příp. i ve vztahu k identickému předmětu zabrání, ovšem tentokrát odvolací soud při snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici zákonné sazby nepostupoval podle § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, ale podle § 40 odst. 2 tr. zákoníku (obviněný byl v době skutku zmenšeně příčetný); s odkazem na toto ustanovení pak byla i naplněna podmínka uložení ochranného léčení podle § 99 odst. 1, 4 tr. zákoníku. Odvolání poškozené bylo naopak podle § 256 tr. ř. zamítnuto. II. Obsah dovolání a vyjádření k nim 6. Obviněný podal proti druhostupňovému rozhodnutí dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. 7. K prvnímu z nich obviněný namítl, že ve věci není dán dostatečný skutkový podklad pro navazující závěr o jeho úmyslném zavinění ve vztahu ke znakům trestných činů spojených s dětskou pornografií. Orgány činné v trestním řízení se totiž nezabývaly okolnostmi vzniku fotografií. Sama poškozená se o pořizování fotografií nevyjádřila negativně, ani na to nebyla tázána, stejně jako její rodiče, jezdili spolu na výlety. Poškozená se fotila ráda, což plyne i ze samotných fotografií, obviněný ji k tomu nenutil ani ji nijak do žádných poloh nearanžoval. Koláž z fotografií, kterou si vytvořil, nebyla znaleckým posudkem označena za pornografické dílo. Soudy také měly porušit zásadu in dubio pro reo. 8. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. obviněný namítl, že nejednal úmyslně, tedy že není naplněna subjektivní stránka skutkových podstat přečinů zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 193 odst. 1 tr. zákoníku ani výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku. Pouze se snažil pořídit hezký portrét poškozené na památku; nechtěl vyrobit pornografické dílo. Koláž, kterou nosil u sebe, navíc ani pornografickým dílem podle jeho názoru není. V rovině trestu pak byl obviněný názoru, že by bylo možné jeho nápravy dosáhnout i podmíněným trestem odnětí svobody, a to v kombinaci s ochranným léčením. 9. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil odvolací i prvostupňové rozhodnutí, a přikázal prvostupňovému soudu věc znovu projednat a rozhodnout. 10. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství se s obsahem dovolání neztotožnil, přičemž uvedl, že námitky obviněného odpovídají spíše jen jeho polemice s dokazováním a se skutkovými závěry. V posuzovaném případě je zjevné, že obviněný vyhotovil materiál, který odpovídá znakům pornografického díla, jak je dovozuje odborná literatura a judikatura; navíc přechovával i množství dalších materiálů, které beze sporu pornografickým dílem rovněž byly (v některých případech přímo vyobrazovaly penetraci). Pokud obviněný naznačuje, že jeho jednání nemělo sexuální motivaci, pak státní zástupce připomněl, že obviněný se cíleně zaměřil na snímky, které mají eroticky dráždivý charakter, přičemž nemusel – mohl poškozenou fotografovat v běžných situacích, ve kterých nebyla svlečená a neodhalovala intimní partie. Obviněný však místo toho využil důvěry poškozené, aby pro něj pózovala k tvorbě pornografického díla. Sexuální motivace jeho jednání je dokreslena i tím, že dalším skutkem (bod I výroku o vině) poškozenou znásilnil. Snad jedinou námitkou, kterou lze podřadit pod uplatněný dovolací důvod, je pak podle státního zástupce námitka nenaplnění subjektivní stránky trestného činu, nicméně ta je zjevně neopodstatněná. Obviněný totiž věděl, že pořizuje materiál, který odpovídá znakům pornografického díla, navíc zobrazující dítě (a z podstaty jeho jednání chtěl takové dílo vytvořit, jinak by takto nejednal). U přechovávání pornografických děl je úmysl zcela zjevný. 11. V závěru svého vyjádření státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl jako zjevně neopodstatněné. 12. Vyjádření státního zástupce bylo zasláno obhájkyni obviněného k možné replice, čehož bylo využito. Obviněný uvedl, že poškozenou zachytil i na stovkách dalších fotografií, které mají běžný charakter, ale zůstaly mimo zájem orgánů činných v trestním řízení. Doslovně uvedl „nelze tedy uzavřít, že [obviněný poškozenou] fotil pouze cíleně veden sexuální motivací“. Ve vztahu k přechovávání připojil, že nevěděl, že mít u sebe dětskou pornografii je trestné. Připomněl i nepříznivou rodinnou situaci poškozené a toleranci ze strany její matky. III. Důvodnost dovolání 13. Nejvyšší soud po zjištění, že byly splněny všechny formální a obsahové podmínky k podání dovo