8 Tdo 1298/2005 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1298/2005 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:14. 12. 2005 Spisová značka:8 Tdo 1298/2005 ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:8.TDO.1298.2005.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1298/2005 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 14. prosince 2005 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Šámalové, soudkyně JUDr. Věry Kůrkové a soudce JUDr. Jana Bláhy dovolání obviněných Ing. J. V., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici V., a P. M., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici V., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 3. 2005, sp. zn. 2 To 12/2005, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 40 T 9/2004, a rozhodl t a k t o : Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 3. 2005, sp. zn. 2 To 12/2005, a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 10. 2004, sp. zn. 40 T 9/2004, v celém rozsahu z r u š u j í. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se z r u š u j í také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265m odst. 1 tr. ř. se znovu rozhoduje tak, že obvinění 1) Ing. J. V., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici V., 2) P. M., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici V., j s o u v i n n i, že dne 14. 11. 2003 v době kolem 11.30 hodin se bez povolení a neoprávněně pokusili prodat v B. v 1. patře hotelu V., J. V., policistovi jednajícímu v rámci předstíraného převodu věci podle § 158c tr. ř., radioaktivní – štěpný materiál obsahující radionuklidy Uranu 235 – přírodní uran v kovové formě o celkové hmotnosti 2.831,02 gramů za částku 200.000 USD za 1 kg radioaktivního materiálu, přičemž před uskutečněním vlastního prodeje obviněný Ing. J. V. dne 7. 11. 2003 v prostoru nádražní restaurace v B. kolem 09.30 hodin předal vzorek této látky J. V. k posouzení a na základě toho byl domluven výše zmíněný obchod, který se uskutečnil dne 14. 11. 2003, k dokončení prodeje však nedošlo, neboť obvinění byli při činu zadrženi Policií ČR při přepočítávání bankovek, přičemž finanční prospěch obviněného P. M. měl z tohoto obchodu činit částku 50.000 USD, t e d y : obviněný Ing. J. V. se dopustil jednání pro společnost nebezpečného, které bezprostředně směřovalo k tomu, aby bez povolení jinému obstaral radioaktivní materiál a získal takovým činem prospěch velkého rozsahu, a to v úmyslu trestný čin spáchat, avšak k dokonání trestného činu nedošlo, obviněný P. M. se dopustil jednání pro společnost nebezpečného, které bezprostředně směřovalo k tomu, aby bez povolení jinému obstaral radioaktivní materiál a získal takovým činem značný prospěch, a to v úmyslu trestný čin spáchat, avšak k dokonání trestného činu nedošlo, t í m s p á c h a l i obviněný Ing. J. V. pokus trestného činu nedovolené výroby a držení radioaktivního materiálu a vysoce nebezpečné látky podle § 8 odst. 1 k § 186 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. obviněný P. M. pokus trestného činu nedovolené výroby a držení radioaktivního materiálu a vysoce nebezpečné látky podle § 8 odst. 1 k § 186 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., a o d s u z u j í s e 1) obviněný Ing. J. V. podle § 186 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání o s m i (8) let. Podle § 39a odst. 3 tr. zák. se pro výkon tohoto trestu zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 57 odst. 1, 2 tr. zák. se obviněnému ukládá trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. se obviněnému ukládá trest propadnutí věci, a to mobilního telefonu zn. Nokia 3510i, zlatobílé barvy, Přístroje Master-1 Radiation Meter, přístroje Ultra-violet a modrého příručního pouzdra z koženky. 2) obviněný P. M. podle § 186 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání š e s t i (6) let. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. se pro výkon tohoto trestu zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 57 odst. 1, 2 tr. zák. se obviněnému ukládá trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. se obviněnému ukládá trest propadnutí věci, a to mobilního telefonu zn. Philips Fisio 120 stříbrné barvy. Odůvodnění: Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 15. 10. 2004, sp. zn. 40 T 9/2004, byl obviněný Ing. J. V. uznán vinným pokusem trestného činu nedovolené výroby a držení radioaktivního materiálu a vysoce nebezpečné látky podle § 8 odst. 1 k § 186 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. a pokusem trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 8 odst. 1 k § 187 odst. 1, 4 písm. b) tr. zák., a P. M. pokusem trestného činu nedovolené výroby a držení radioaktivního materiálu a vysoce nebezpečné látky podle § 8 odst. 1 k § 186 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. a pokusem trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 8 odst. 1 k § 187 odst. 1, 3 písm. a) tr. zák., kterých se dopustili tím, že „dne 14. 11. 2003 v době kolem 11.30 hodin se bez povolení a neoprávněně pokusili prodat v B. v 1. patře hotelu V. J. V., policistovi jednajícímu v rámci předstíraného převodu věci podle § 158c trestního řádu, radioaktivní – štěpný materiál obsahující radionuklidy Uranu 235 – přírodní uran v kovové formě o celkové hmotnosti 2.831,02 gramů za částku 200.000 USD za 1 kg radioaktivního materiálu, přičemž před uskutečněním vlastního prodeje obviněný Ing. J. V. dne 7. 11. 2003 v prostoru nádražní restaurace v B. kolem 09.30 hodin předal vzorek této látky J. V. k posouzení a na základě toho byl domluven výše zmíněný obchod, který se uskutečnil dne 14. 11. 2003, k dokončení prodeje však nedošlo, neboť obvinění byli při činu zadrženi Policií ČR při přepočítávání bankovek, přičemž finanční prospěch obviněného P. M. měl z tohoto obchodu činit částku 50.000 USD“. Za to byl obviněný Ing. J. V. podle § 187 odst. 4 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. d) tr. zák. zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 57 odst. 1, 2 tr. zák. mu byl současně uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou a podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. rovněž trest propadnutí věci, a to telefonu zn. Nokia 3510i, zlatobílé barvy, přístroje Master-1 Radiation Meter a přístroje Ultra-violet a modrého příručního pouzdra z koženky. Obviněný P. M. byl za shora popsané jednání odsouzen podle § 187 odst. 3 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. d) tr. zák. zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Současně mu byl podle § 57 odst. 1, 2 tr. zák. uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou a podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. trest propadnutí věci, a to mobilního telefonu zn. Philips Fisio 120 stříbrné barvy. Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací usnesením ze dne 29. 3. 2005, sp. zn. 2 To 12/2005, odvolání podaná obviněnými proti výše citovanému rozsudku Krajského soudu v Brně podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítl. Proti uvedenému usnesení soudu druhého stupně podali oba obvinění dovolání. Obviněný Ing. J. V. tak učinil prostřednictvím obhájce JUDr. P. N. a vymezil je dovolacími důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Obviněný P. M. podal dovolání prostřednictvím obhájce JUDr. R. N. a opřel je o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný Ing. J. V. v obsahu svého dovolání vymezil tři okruhy námitek, jimiž brojil proti správnosti napadeného rozhodnutí. Především se zaměřil na to, jakým způsobem bylo orgány policie postupováno při realizaci předstíraného převodu, když zejména namítl, že povolení státní zástupkyně nebylo vydáno včas. Obviněný považoval za účelovou argumentaci, kterou v této souvislosti vyslovil ve svém rozhodnutí odvolací soud, pokud vyjádřil, že v daném případě byly stanovené podmínky splněny s ohledem na to, že k vydání povolení státního zástupce k předstíranému převodu může dojít jen na základě spolehlivé znalosti skutkového stavu, což podle názoru vrchního soudu v daném případě nastalo až dne 11. 11. 2003. Toto vysvětlení však nebralo do úvahy, že již dne 7. 11. 2003 obviněný utajenému policistovi předal vzorek přírodního uranu, tudíž nejpozději od této doby již bylo patrno, že se nejedná o nereálné skutečnosti, a proto si policie měla předmětné povolení vyžádat před tím, než nabídla peníze a nikoli až dne 11. 11. 2003,