8 Tdo 1509/2006 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1509/2006 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1g,265b/1e Datum rozhodnutí:14. 12. 2006 Spisová značka:8 Tdo 1509/2006 ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:8.TDO.1509.2006.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1509/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. prosince 2006 o dovolání obviněného R. Š., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 7. 2006, sp. zn. 4 To 137/2006, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 2 T 227/2005, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného R. Š., o d m í t á . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 8. 3. 2006, sp. zn. 2 T 227/2005, byl obviněný R. Š. uznán vinným dvěma trestnými činy maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jichž se podle skutkových zjištění dopustil tím, že 1) dne 12. 10. 2005 ve 23.45 hod. řídil motorové vozidlo zn. Škoda 125L a to přesto, že mu byl trestním příkazem Okresního soudu v Novém Jičíně, sp. zn. 2 T 138/2005, dne 29. 7. 2005, který nabyl právní moci dne 2. 8. 2005, uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 2 let, a to od 2. 9. 2005 do 1. 9. 2007, a dále mu byla rozhodnutím Městského úřadu v Odrách, odbor správní ze dne 14. 9. 2005, sp. zn. 197/1253/05 a 198/1254/05 uložena sankce zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 24 měsíců od právní moci rozhodnutí, která nastala dne 8. 10. 2005, 2) dne 5. 11. 2005 v době od 17.00 hod. do 19.00 hod. řídil motorové vozidlo zn. Škoda, které nebylo způsobilé pro provoz na pozemní komunikaci, vozidlo řídil přesto, že mu bylo trestním příkazem Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. 2 T 138/2005, dne 29. 7. 2005, který nabyl právní moci dne 2. 8. 2005, uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvou let, a to od 2. 9. 2005 do 1. 9. 2007, a dále mu byla rozhodnutím Městského úřadu v Odrách, odbor správní ze dne 14. 9. 2005, sp. zn. 197/1253/05 a 198/1254/05 uložena sankce zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 24 měsíců od právní moci rozhodnutí, která nastala dne 8. 10. 2005. Za tyto trestné činy byl obviněný podle § 171 odst. 1 tr. zák. a § 35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců. Podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s dozorem. Podle § 49 odst. 1 tr. zák., § 50 odst. 1 tr. zák. mu byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvou let a šesti měsíců. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací usnesením ze dne 12. 7. 2006, sp. zn. 4 To 137/2006, odvolání obviněného podané proti uvedenému rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně podle § 256 tr. ř. zamítl. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce JUDr. L. L. dovolání, které opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. e), g) tr. ř., neboť má za to, že bylo vedeno trestní stíhaní, ačkoli podle zákona bylo nepřípustné a rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, případně na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Obviněný ve svém dovolání nerozlišil, ke kterému z dovolacích důvodů se jednotlivé námitky vztahují a jejich existenci odůvodnil tím, že již v rámci závěrečného návrhu u soudu prvního stupně i v podaném odvolání namítal, že je zřejmé, že v obou případech se jednalo o jízdy měřitelné jen ve stovkách metrů, tedy ujel jen velmi krátké vzdálenosti. U jednoho ze skutků se navíc jednalo o jízdu na komunikaci označené jako polní cesta. Aby došlo ke zmaření nebo podstatnému ztížení výkonu rozhodnutí soudu, musel by se dopustit závažného jednání, které je nutné posuzovat především podle povahy, rozsahu a intenzity trvání jízdy bez řidičského oprávnění a s přihlédnutím k následkům ve vztahu ke stupni porušení zájmu chráněného trestním zákonem. Tuto závažnost nelze dovozovat jen z několika krátkodobých jízd motorovým vozidlem. Vědomí pachatele, že takto jedná proti výroku o trestu zákazu činnosti tu zpravidla samo o sobě nestačí k závěru a odůvodnění jeho úmyslu mařit účel tohoto trestu. Jeho jednání bylo nesprávně posouzeno jako výše uvedené trestné činy, neboť vzhledem k nepatrnému stupni společenské nebezpečnosti jednání, jímž byl uznán vinným, i když jinak znaky tohoto trestného činu vykazuje, po materiální stránce o tyto trestné činy nejde (§ 3 odst. 2 tr. zák.). V závěru dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), jako soud dovolací napadené usnesení odvolacího Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 4 To 137/2006, ze dne 12. 7. 2006, zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Novém Jičíně a přikázal mu, aby byla v potřebném rozsahu znovu projednána a aby ve věci rozhodl. K tomuto dovolání se ve smyslu § 265h odst. 2 tr. ř. písemně vyjádřila státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství. Po stručném shrnutí předchozího řízení a obsahu dovolání k námitkám obviněného uvedla, že je lze subsumovat pod jím zvolený dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Shledala ovšem, že obviněný R. Š. po formální stránce naplnil všechny znaky skutkové podstaty trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a při respektování ustanovení § 3 odst. 4 tr. zák., bylo jen stěží možno dojít k závěru, že v tomto konkrétním případě stupeň společenské nebezpečnosti činu pro společnost neodpovídá ani lehčím běžně se vyskytujícím trestným činům maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., a je tedy možno uzavřít, že společenská nebezpečnost jednání obviněného byla vysoká. Dovolání obviněného R. Š. proto navrhla odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., že bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). S ohledem na obsah podaného dovolání Nejvyšší soud dále shledal, že výhrady dovolání jsou způsobilé naplnit důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť obviněný namítl nedostatek společenské nebezpečnosti, což je otázka právní, a proto se Nejvyšší soud zabýval tím, zda z tohoto důvodu podané dovolání je opodstatněné. Obviněný své dovolání odůvodnil také na základě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. Ve svém dovolání ovšem neuvedl jedinou námitku, která by tomuto dovolacímu důvodu odpovídala. Podle tohoto dovolací důvodu lze dovolání podat tehdy, jestliže proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné. Tento dovolací důvod je dán jen pokud ve věci existoval některý z obligatorních důvodů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1, 4 tr. ř. nebo v § 11a tr. ř., pro který nelze trestní stíhání zahájit, a bylo-li již zahájeno, musí být zastaveno. Spočívá tedy v tom, že, příslušný orgán činný v trestním řízení, v závislosti na tom, kdy důvod nepřípustnosti trestního stíhání vyšel najevo, nerozhodl o zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 tr. ř., § 188 odst. 1 písm. c) tr. ř., § 223 odst. 1 tr. ř., § 231 odst. 1 tr. ř., § 257 odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř. S ohledem na obsah podaného dovolání se však o žádnou skutečnost, která by zakládala povinnost zastavit trestní stíhání z důvodů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1, 4 tr. ř nebo § 11a tr. ř. v daném případě nejednalo. Nejvyšší soud proto shledal, že tento důvod v daném případě není dán, a proto se dále tímto dovolacím důvodem nezabýval. Ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný své námitky uplatnil relevantním způsobem, a proto Nejvyšší soud považuje za vhodné uvést, že trestného činu podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., se dopustí ten, kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu tím, že vykonává činnost, která mu byla zakázána. Znak maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí znamená, že rozhodnutí, které má být v době činu vykonáno, fakticky v důsledku jednání pachatele vykonáno není a vykonat ho nelze nebo je vykonáno za podstatně ztížených podmínek. Toto ustanovení nepředpokládá, jak ve svém dovolání naopak zmiňuje obviněný, že vykonávání zakázané činnosti musí být natolik závažné, soustavné nebo trvající delší dobu. Znak uvedené skutkové podstaty, že pachatel „zmaří“ ne