Zastavení trestního stíhání – co hrozí?
Stručná odpověď: Státní zástupce musí zastavit trestní stíhání, pokud se například prokáže, že se skutek nestal, není trestným činem, nebo ho nespáchal obviněný.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 172 zákona č. 141/1961 Sb. (Trestní řád) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 172 odkazuje 1 036 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 13. 1. 2026
- Týká se: obviněný, soud, státní zástupce, poškozený
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „až c), se pokračuje, prohlásí-li obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na…“
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 172 trestního řádu stanovuje, za jakých podmínek státní zástupce zastaví trestní stíhání, a to buď povinně, nebo fakultativně, a upravuje možnost podání stížnosti proti tomuto rozhodnutí a pokračování v řízení v některých případech.
V praxi
- Státní zástupce může, ale nemusí, zastavit trestní stíhání, pokud je trest bezvýznamný vedle jiného trestu, o skutku již rozhodl jiný orgán a rozhodnutí je postačující, nebo pokud je zřejmé, že účelu trestního řízení bylo dosaženo (např. obviněný nahradil škodu).
- Obviněný nebo poškozený může podat stížnost proti rozhodnutí o zastavení trestního stíhání, která má odkladný účinek.
- Pokud bylo trestní stíhání zastaveno z některých fakultativních důvodů (např. bezvýznamnost trestu, rozhodnutí jiného orgánu, dosažení účelu řízení), může obviněný do tří dnů trvat na projednání věci a v takovém případě se v trestním stíhání pokračuje.
V dalších zákonech
Judikatura
Jak soudy aplikují § 172
Podle obviněného soudy nerespektovaly ustanovení § 39 odst. 4 tr. zákoníku s tím, že v některých jeho věcech byla trestní stíhání z důvodu výkonu řady dříve uložených nepodmíněných trestů odnětí svobody zastavena pro neúčelnost podle § 172 odst. 2 písm. a) tr. ř. S ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhl, aby Nejvyšší soud usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2025, č. j. 13 To 93/2025-383, a rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 30. 1. 2025, č. j. 4 T 161/2024-332, zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi k novému …
… činu, zejména jeho snahu nahradit takovým činem způsobenou škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, není okolností, která by ve smyslu zásady subsidiarity trestní represe dovolovala rezignovat na povinnost uplatňovat trestní odpovědnost takového pachatele, ale lze ji zohlednit zejména při úvaze o použití § 172 odst. 2 písm. c) tr. ř. (příp. § 159a odst. 4 tr. ř.) nebo některého z odklonů v trestním řízení [srov. § 179c odst. 2 písm. f), g), h), § 307 a § 309 tr. ř., § 70 zákona o soudnictví ve věcech mládeže], případně při úvaze o druhu a výši …
Trestní stíhání obviněného započalo 27. 12. 1994 sdělením obvinění podle § 160 odst. 1 tr. ř. Toto stíhání bylo pravomocně ukončeno usnesením Policie ČR, Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, o zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 písm. c) tr. ř. ze dne 14. 2. 2000, č. j. ÚDV-9/Vt-98.
Co říká § 172 – Trestní řád
§ 172 Zastavení trestního stíhání
(1) Státní zástupce zastaví trestní stíhání,
a) je-li nepochybné, že se nestal skutek, pro který se trestní stíhání vede,
b) není-li tento skutek trestným činem a není důvod k postoupení věci,
c) není-li prokázáno, že skutek spáchal obviněný,
d) je-li trestní stíhání nepřípustné (§ 11),
e) nebyl-li obviněný v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný, nebo
f) zanikla-li trestnost činu.
(2) Státní zástupce může zastavit trestní stíhání,
a) je-li trest, k němuž může trestní stíhání vést, zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen nebo který ho podle očekávání postihne,
b) bylo-li o skutku obviněného již rozhodnuto jiným orgánem, kázeňsky, kárně anebo cizozemským soudem nebo úřadem anebo mezinárodním trestním soudem, mezinárodním trestním tribunálem, popřípadě obdobným mezinárodním soudním orgánem s působností v trestních věcech, i když nesplňují některou z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. a) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, a toto rozhodnutí lze považovat za postačující,
c) jestliže vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl dotčen, způsobu provedení činu a jeho následku, nebo okolnostem, za nichž byl čin spáchán, a vzhledem k chování obviněného po spáchání činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, je zřejmé, že účelu trestního řízení bylo dosaženo, nebo
d) po obstarání všech dostupných důkazů výsledky vyšetřování v dostatečné míře neodůvodňují postavení obviněného před soud a v řízení před soudem zřejmě nelze očekávat zjištění skutečností nezbytných k prokázání viny obviněného ze spáchání skutku.
(3) Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 může obviněný, a je-li znám, též poškozený, podat stížnost, jež má odkladný účinek.
(4) V trestním stíhání, které bylo zastaveno z některého důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. a) až c), se pokračuje, prohlásí-li obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá. O tom je třeba obviněného poučit.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Rozdíl mezi povinným a fakultativním zastavením trestního stíhání je klíčový; u fakultativního zastavení má státní zástupce prostor pro uvážení.
- Lhůta pro obviněného k prohlášení, že trvá na projednání věci, je velmi krátká (tři dny).
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Trestní řád – přehled paragrafůTrestní právoVšechny právní otázky