8 Tdo 286/2011 — Nejvyšší soud

8 Tdo 286/2011 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1g 265b/1g 265b/1g Datum rozhodnutí:13. 4. 2011 Spisová značka:8 Tdo 286/2011 ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:8.TDO.286.2011.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Úvěrový podvod Dotčené předpisy:§ 250b odst. 1,4 písm. b) tr. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:22. 7. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 286/2011 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. dubna 2011 o dovoláních podaných obviněnými J. P., T. K., a I. Z., proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. 3 To 62/2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 45 T 3/2008, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných J. P., T. K. a I. Z. o d m í t a j í . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 3. 2010, sp. zn. 45 T 3/2008, byl obviněný J. P. uznán vinným v bodech I., II. zločinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku, a byl podle § 211 odst. 5 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří roků. Obviněný T. K. byl v bodě I. uznán vinným zločinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku a byl podle § 211 odst. 5 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Obviněný I. Z. byl v bodech II., III uznán vinným zločinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku a podle § 211 odst. 5 tr. zákoníku mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání tří roků a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Obvinění J. P. a T. K. byli zčásti další trestné činnosti, z níž byli obžalováni obžalobou Krajského státního zastupitelství v Ostravě ze dne 25. 4. 2008, sp. zn. 4 KZv 26/2007, podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěni. Současně rozhodl o náhradě škody. Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozsudkem ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. 3 To 62/2010, z podnětu odvolání obviněných J. P., T. K. a I. Z. a státního zástupce podle § 258 odst. 1 písm. b), c), d), e) tr. ř. shora uvedený rozsudek soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. ohledně zprošťujícího výroku o vině obviněných J. P. a T. K. rozhodl tak, že podle § 259 odst. 1 tr. ř. v této části trestní věc vrátil soudu prvního stupně. V odsuzující části nově rozhodl tak, že obviněného J. P. v bodech I., II. uznal vinným trestným činem úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1, odst. 4 písm. b) trestního zákona č. 140/1961 Sb. (dále jen „tr. zák.“), a podle § 250b odst. 4 tr. zák. mu uložil trest odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon podle § 60a odst. 1 tr. zák. podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání čtyř roků s vyslovením dohledu nad obviněným. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. mu uložil trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti v oblasti sjednávání úvěrů v trvání čtyř roků. Obviněného T. K. uznal vinným v bodě I. trestným činem úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1, odst. 4 písm. b) tr. zák. a podle § 250b odst. 4 tr. zák. mu uložil trest odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon byl podle § 60a odst. 1 tr. zák. podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání čtyř roků s vyslovením dohledu nad obviněným. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. mu uložil trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti v oblasti sjednávání úvěrů v trvání čtyř roků. Obviněného I. Z. uznal vinným v bodech II., III. trestným činem úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1, odst. 4 písm. b) tr. zák., a podle § 250b odst. 4 tr. zák. ho odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků, pro jehož výkon ho podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. mu uložil trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti v oblasti sjednávání úvěrů v trvání šesti roků. Rozhodl též o náhradě škody. Podle popsaných skutkových zjištění se obvinění uvedených trestných činů dopustili tím, že v době od 9. 6. 2004 do 10. 3. 2005 ve V.p.P., v R., v H. M. a v dalších blíže nezjištěných místech okresu B. obviněný J. P., zaměstnán v době od 2. 1. 2004 do 31. 7. 2005 jako specialista prodeje u České spořitelny, a. s., P., pobočka O. (dále jen „Česká spořitelna“), oprávněný sjednávat s jinými osobami smlouvy o spolupráci za účelem nabízení a realizace úvěrových produktů České spořitelny, poté, kdy dne 29. 4. 2004 uzavřel ve V.p.P. smlouvu o spolupráci s obviněným T. K., který tak byl oprávněn uzavírat se zájemci o úvěr smlouvy o úvěrovém produktu „Sporoservis České spořitelny, a.s.“ (dále jen „Sporoservis“), za účelem zajištění úhrady oprav motorových vozidel, které měly být prováděny v jeho opravně ve V.p.P., Z., okres B., když byl současně i fyzickou osobou podnikající na základě živnostenského listu vydaného Okresním živnostenským úřadem v B. dne 5. 9. 2001 pod ev. č. 380100-11973-01 v předmětu činnosti „úpravy karosérií“, a dne 16. 11. 2004, v R., okres B., uzavřel smlouvu o spolupráci s obviněným I. Z., který tak byl oprávněn uzavírat se zájemci o úvěr smlouvy o úvěrovém produktu „Sporoservis“ za účelem zajištění úhrad koupě motorových vozidel, když byl současně i fyzickou osobou s živnostenským oprávněním dle živnostenského listu vydaného Obecním živnostenským úřadem v R. dne 21. 9. 1992 pod č. oprávnění 362/92/V/Pa/3, v předmětu činnosti „koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej“, s provozovnou v H. M., okres B., když však obviněný I. Z. tehdy v tomto předmětu činnosti nepodnikal, žádný autobazar nevlastnil, neprovozoval a neměl jej v pronájmu, v níže uvedených případech obvinění T. K. a I. Z. získávali osobní údaje a sepisovali žádosti jednotlivých zájemců o úvěr „Sporoservis“ u České spořitelny, a poté při vyplňování žádostí o úvěr za účelem jejich předložení České spořitelně vědomě uváděli nepravdivé údaje o výši měsíčního příjmu zájemců a o jejich zaměstnání, popřípadě o osobě zájemce či účelu požadovaného úvěru, následně po dosažení převodu finančních prostředků ze schválených úvěrů na jejich účty u bank prováděli v řadě případů níže uvedených hotovostní vyplácení úvěrových finančních prostředků těmto zájemcům, případně jiným osobám, a to za situace, kdy si byli vědomi, že tyto finanční prostředky budou použity k jinému, než deklarovanému účelu, obviněný I. Z. si zčásti tyto peněžní prostředky ponechal nebo převzal od zájemců o úvěr jako provizi, přičemž totožnost zájemců o úvěr a správnost údajů v úvěrových smlouvách potvrzovali vlastnoručním podpisem a razítkem poté, kdy byla žádost o úvěr schválena centrálou České spořitelny, přitom si byli vědomi, že jednají v rozporu se svými povinnostmi stanovenými Smlouvou o spolupráci s Českou spořitelnou a s předpisy a pravidly České spořitelny, týkajícími se poskytování spotřebních úvěrů „Sporoservis“, přičemž obviněný J. P. pak v téže době a na stejných místech prostřednictvím počítače vyplňoval a sepisoval žádosti o výše uvedený úvěr a elektronickou cestou vkládal takto sepsané žádosti o úvěr do počítačové sítě a předkládal je touto cestou centrále České spořitelny v P. ke schválení úvěru, když obvinění T. K. a I. Z. neuměli pracovat s počítačem, ač si byl vědom, že tyto žádosti o úvěr, zasílané České spořitelně obsahují nepravdivé údaje o příjmech zájemců o úvěr, o jejich zaměstnání, v některých případech také o osobě zájemce o úvěr a dále nepravdivé údaje o účelu použití finančních prostředků, přičemž obvinění takto postupovali v následujících případech: I. obvinění T. K. a J. P.: 1. dne 9. 6. 2004 v žádosti o úvěr „Sporoservis“ ve výši 100.000,- Kč pro Z. Š. uvedli nepravdivý údaj o účelu úvěru „oprava automobilu“, ačkoliv věděli o tom, že finanční prostředky z tohoto úvěru jsou ve skutečnosti určeny pro L. K., a to na rekonstrukci jeho podniku, tuto žádost obviněný T. K. podepsal a opatřil razítkem a obviněný J. P. ji předložil prostřednictvím počítačové sítě centrále České spořitelny, takto obvinění dosáhli dne 10. 6. 2004 schválení požadovaného úvěru, dne 17. 6. 2004 došlo k převodu finanční částky 100.000,- Kč z úvěrového účtu Z. Š.