8 Tdo 423/2025 – Nejvyšší soud

8 Tdo 423/2025-578 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. 6. 2025 o dovolání obviněného J. H. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2025, sp. zn. 9 To 419/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 3 T 50/2024, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. O d ů v o d n ě n í : 1. Obviněný J. H. (dále zpravidla jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 14. 10. 2024, sp. zn. 3 T 50/2024, uznán vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. c), d) tr. zákoníku ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Za tento trestný čin (jednání popsané ve výrokové části citovaného rozsudku) a za sbíhající přečin podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku, za který byl pravomocně odsouzen trestním příkazem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 25. 11. 2022, č. j. 12 T 140/2022-63, a za sbíhající pokračující přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku dílem dokonaný, dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a za sbíhající přečin poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, za které byl pravomocně odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne 2. 10. 2023, č. j. 10 T 58/2023-149, a za přečin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku dílem dokonaný a dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, přečin poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku dílem dokonaný a dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku dílem dokonaný a dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, za které byl pravomocně odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 12. 12. 2023, č. j. 3 T 97/2023-2951, byl podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 48 (čtyřiceti osmi) měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Současně byly zrušeny výroky o trestech z výše uvedených rozhodnutí, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 2. Z podnětu odvolání obviněného Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 9. 1. 2025, sp. zn. 9 To 419/2024, podle § 258 odst. 1 písm. b), odst. 2 věta za středníkem tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o vině i ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Za tento trestný čin (jednání popsané ve výrokové části citovaného rozsudku) a za sbíhající se přečin podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku, za který byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 25. 11. 2022, č. j. 12 T 140/2022-63, který mu byl doručen dne 8. 12. 2022 a nabyl právní moci dne 17. 12. 2022, a za pokračující přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku dílem dokonaný a dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a přečin poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, za které byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne 2. 10. 2023, č. j. 10 T 58/2023-149, který nabyl právní moci dne 18. 10. 2023, a za přečin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku dílem dokonaný a dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, přečin poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku dílem dokonaný a dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku dílem dokonaný a dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, za které byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 12. 12. 2023, č. j. 3 T 97/2023-2951, který nabyl právní moci dne 19. 12. 2023, byl podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 48 (čtyřiceti osmi) měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byly zrušeny výroky o trestech, které byly obviněnému uloženy jednak trestním příkazem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 25. 11. 2022, č. j. 12 T 140/2022-63, který nabyl právní moc dne 17. 12. 2022, jednak rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne 2. 10. 2023, č. j. 10 T 58/2023-149, který nabyl právní moc dne 18. 10. 2023, a jednak rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 12. 12. 2023, č. j. 3 T 97/2023-2951, který nabyl právní moc dne 19. 12. 2023, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo těmito zrušeními, pozbyla podkladu. I. Dovolání a vyjádření k němu 3. Obviněný podal prostřednictvím svého obhájce proti výše uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. V tomto mimořádném opravném prostředku předně uvedl, že soudy nižších stupňů hodnotily provedené důkazy selektivně, v rozporu se zásadou volného hodnocení důkazů. V této souvislosti poukázal na hodnocení svědecké výpovědi svědka K. a na svoji vlastní výpověď. K právní kvalifikaci jednání, pro které byl uznán vinným, uvedl, že skutkový děj, jak byl soudy nižších stupňů popsán, nenaplňuje zákonné znaky trestného činu podvodu, poukázal na to, že mezi ním a poškozenými probíhala přímá komunikace, ve které bylo sděleno, že obviněným zprostředkovaná činnost zahrnuje další osoby, že fakturační údaje budou pozměněny, a že on sám není finální dodavatel. S ohledem na uvedené skutečnosti má za to, že nevytvářel klamavý dojem a neměl podvodný úmysl. Podle obviněného mohlo být jeho jednání posouzeno toliko jako přečin neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 1 tr. zákoníku. Dále uvedl, že v případě jednání ve vztahu k poškozené R. se mohlo jednat o útok na objektivně nezpůsobilý předmět či osobu, jelikož poškozená jednala za neurčitý ukrajinský subjekt a nebyla způsobilá uskutečnit zamýšlenou dispozici s majetkem. Vzhledem k výše uvedenému navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí, současně také navrhl, aby byl odložen, případně přerušen výkon rozhodnutí z rozsudku odvolacího soudu. 4. K podanému dovolání se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství, který po stručném shrnutí dosavadního průběhu trestního řízení a obsahu dovolání uvedl, že argumentace obviněného, kterou tento poukazuje na selektivní hodnocení důkazů soudy, výpověď svědka K. a svoji výpověď, nepřesahuje meze běžné polemiky s rozsahem provedeného dokazování a způsobem hodnocení důkazů soudy nižších stupňů. Dále uvedl, že alternativní verze předkládaná obviněným byla výsledky provedeného dokazování spolehlivě vyvrácena a obviněný opakuje tytéž námitky, na které soudy nižších stupňů již náležitě reagovaly v odůvodnění svých rozhodnutí. Obviněný je podle státního zástupce z podvodného jednání usvědčován svědeckými výpověďmi, stejně jako skutečností, že vystupoval pod falešným jménem a k avizovaným obchodům nikdy nemělo dojít. Ve vztahu k námitkám obviněného stran právní kvalifikace pak uvedl, že i zde jsou některé námitky dovolatele skutkového charakteru. Ve vztahu k námitce ohledně poškozené R. poukázal na to, že obviněný celou věc prezentoval tak, že zboží je zajištěno společností TIDLY ARMS s.r.o., což nebylo pravdivé, a jednání obviněného bezprostředně směřovalo k dokonání činu, jelikož započal s uváděním poškozené v omyl s úmyslem obohatit se, přičemž obviněná po celou dobu vystupovala pouze jako zprostředkovatelka a její schopnost uhradit vojenský materiál je tedy irelevantní. Má tak za to, že nešlo o tzv. nezpůsobilý pokus. Státní zástupce dále uvedl, že obviněný se prezentoval jako kompetentní osoba, schopná zabezpečit vojenský materiál, ačkoliv takové zboží nezajistil ani nevytvořil adekvátní podmínky k jeho zajištění, přičemž jeho jednání bylo vedeno se záměrem vylákat finanční prostředky na úkor poškozených, tudíž se nemohlo jednat o obviněným namítaný přečin neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 1 tr. zákoníku. S ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. dovolání obviněného odmítl, přičemž současně navrhl, aby takto Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání ve smyslu § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř., případně aby podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. bylo v neveřejném zasedání učiněno i jiné než navrhované rozhodnutí. II. Přípustnost dovolání 5. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obliga