8 Tdo 853/2016 — Nejvyšší soud

8 Tdo 853/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:29. 6. 2016 Spisová značka:8 Tdo 853/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:8.TDO.853.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby Dotčené předpisy:§ 240 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:19. 9. 2016 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 853/2016-22 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 6. 2016 o dovolání obviněného Q. Q. L. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 2. 2016, sp. zn. 5 To 525/2015, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 52 T 41/2011, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného Q. Q. L. odmítá. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Chomutově rozsudkem ze dne 28. 7. 2015, sp. zn. 52 T 41/2011, uznal obviněného Q. Q. L. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) vinným, že od přesně nezjištěné doby do 15. 10. 2010 v J., okres Ch., ul. A., v úložném prostoru postele v odpočinkové místnosti v baru Bar Max 777 a v chodbě k tomuto baru přiléhající, v rozporu s § 114 odst. 2 zák. č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, skladoval za účelem dalšího prodeje 32 800 kusů cigaret značek Jin Ling, Doina a Cosmos, neoznačených platnými tabákovými nálepkami České republiky, čímž způsobil České republice, zastoupené Celním úřadem Chomutov, zkrácením spotřební daně škodu ve výši 65 928 Kč. 2. Takto popsané jednání obviněného soud právně kvalifikoval jako přečin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 tr. zákoníku a uložil mu za tento přečin a sbíhající se zločin pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne 19. 11. 2014, č. j. 3 T 133/2014-151, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 4. 2015, č. j. 6 To 160/2015-182, podle § 187 odst. 1 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání čtyř roků. Současně soud podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Lounech ze dne 19. 11. 2014, č. j. 3 T 133/2014-151, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále soud obviněnému uložil podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku trest propadnutí věci, a to 30 000 ks cigaret s označením Jin Ling, 2 000 ks cigaret s označením COSMOS a 800 ks cigaret s označením DOINA, uskladněných ve skladu Policie ČR Chomutov. 3. Proti citovanému rozsudku podal obviněný odvolání, o němž Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl usnesením ze dne 18. 2. 2016, sp. zn. 5 To 525/2015, tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl. 4. Proti uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Lubomíra Pánika dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 5. V podrobnostech dovolatel poukázal především na to, že již od přípravného řízení uváděl, že 2 800 kusů cigaret nalezených v jeho posteli (v odpočinkové místnosti) skutečně byly jeho vlastnictvím a koupil je od blíže neustanovené osoby; soudy obou stupňů však nesprávně dospěly k závěru, že větší část cigaret (30 000 kusů) nalezených v chodbě domu (za dveřmi vedoucími z odpočinkové místnosti, od nichž měl klíče pouze on) vzhledem k tomu, že byly stejné značky a nesly stejné kolky, patřily rovněž jemu, když zcela přehlédly, že do uvedené chodby vedly ještě několikery další dveře, z čehož jedny byly vchodové dveře od domu, jež bývaly často rozbité či odemčené, a navíc od nich mělo klíče nezjištěné množství dalších osob, a to obyvatel daného bytového domu. Vyslovil proto přesvědčení, že závěr soudů o tom, že byl vlastníkem všech cigaret, a současně tedy závěr o jeho vině, nebyl podložen provedeným dokazováním, když jej ostatně nepotvrdil ani žádný z vypovídajících svědků. Zdůraznil navíc rovněž to, že daň, o kterou měla být Česká republika zkrácena, byla zaplacena vlastníkem dané nemovitosti, a to paní N. T. T., přičemž pokud by bylo zcela nepochybné, že cigarety patřily jemu, byla by vymáhána po něm a nikoliv po jmenované. 6. Obviněný tudíž vyslovil názor, že za takové důkazní situace, kdy nebylo jednoznačně prokázáno, že by cigarety nalezené na chodbě daného domu patřily jemu, a tedy zůstaly pochybnosti o jeho vině, měl soud rozhodnout v jeho prospěch a zprostit jej obžaloby; jestliže tak neučinil a uznal jej vinným, stejně jako následně soud druhého stupně, dopustil se nesprávného hmotněprávního posouzení věci. 7. Dovolatel ve svém podání dále namítl, že dané trestní řízení trpělo závažnou vadou spočívající v tom, že důkazy opatřené celním orgánem byly pořízeny v rozporu se zákonem a jako takové neměly být v trestním řízení použity. Připustil, že celní orgán byl sice oprávněn vstupovat do každé provozní budovy, místnosti nebo místa, kde jsou vyráběny, zpracovávány nebo skladovány vybrané výrobky, avšak on nerozumí dostatečně česky, při kontrole nebyl poučen o svých právech a bylo mu umožněno zavolat si tlumočníka až po provedení kontroly, při níž bylo nalezeno 2 800 kusů cigaret v jeho posteli, a proto byl na svých právech evidentně zkrácen; další prohlídka, při níž bylo nalezeno 30 000 kusů cigaret na chodbě domu, tj. byla uskutečňována nikoliv v jeho provozovně, nýbrž v nemovitosti patřící paní N. T. T., neměla být též s ohledem na absenci tlumočníka už vůbec provedena, a během ní získané neokolkované cigarety jakožto důkaz tedy byly opatřeny v rozporu s trestním řádem. K tomu ještě doplnil, že v opačném případě by bylo možno zajistit další důkazy, např. otisky prstů na daných cigaretách, resp. pytlích, v nichž byly uloženy, jež by mohly prokázat totožnost osoby, která s nimi manipulovala a jíž pravděpodobně patřily, případně další důkazy svědčící pro jeho nevinu; za situace, kdy důkazní prostředky jsou zajišťovány neodborně a povrchně, navíc v rozporu s právním řádem, pak dochází k porušování práva obviněného na spravedlivý proces a takové důkazy jsou v trestním řízení nepoužitelné (v důsledku toho pak označil za nesprávný závěr učiněný odvolacím soudem, že dané řízení nevykazovalo žádných pochybení). 8. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 2. 2016, sp. zn. 5 To 525/2015, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. 9. Dovolání obviněného bylo v souladu s ustanovením § 265h odst. 2 tr. ř. doručeno v opise nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření ze dne 25. 5. 2016 uvedl, že popis skutku v tzv. skutkové větě sice nepovažuje z hlediska zákonných znaků přečinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 tr. zákoníku za příliš výstižný, když v některých částech odpovídá spíše znakům přečinu porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží podle § 244 odst. 1 alinea 2 tr. zákoníku, avšak konstatoval, že dovolání obviněného neobsahuje prakticky žádné námitky týkající se komparace skutkových zjištění vymezených v tzv. skutkové větě a v odůvodnění soudních rozhodnutí a zákonných znaků přečinu podle § 240 odst. 1 tr. zákoníku. Poukázal na to, že námitky dovolatele spočívají především v tvrzení, že předmětné neoznačené cigarety z větší části nebyly jeho vlastnictvím, ale patřily ženě jménem N. T. T., tj. vlastnici nemovitosti, kde byly skladovány; tyto jeho výhrady jsou založeny výlučně na vlastním hodnocení důkazů (odkazy na možnost přístupu dalších osob na místo uskladnění cigaret apod.). Jestliže obviněný namítl, že v daňovém řízení byla daň vyměřena právě jmenované, státní zástupce upozornil na to, že všechny otázky týkající se viny řeší orgány činné v trestním řízení samostatně (§ 9 odst. 1 tr. ř.) a nejsou rozhodnutím správce daně vázány (přitom však uvedl, že důkazy provedené v daném trestním řízení ani neopravňují k závěru o účasti N. T. T. na předmětné trestné činnosti). 10. Za námitky výlučně procesního, nikoli hmotněprávního charakteru, jež proto obsahově neodpovídají formálně deklarovanému dovolacímu důvodu, považoval státní zástupce též výhrady dovolatele, podle nichž důkazy opatřené celním orgánem byly získány nezákonně; jestliže celní orgány při provádění kontroly v pro